Lze říci, že Kurdové jsou dnes poměrně dobře "medializováni", a to samozřejmě díky politickému vývoji z relativně nedávné doby. Snad i "statisticky průměrný" český občan tak dnes po zprávách o událostech v Turecku z první poloviny roku 1999 má alespoň tušení, co je PKK a kdo je Öcalan, doplněné dalším tušením, totiž že uvedená zkratka i jméno nějak souvisí s etnikem Kurdů.

To ale ovlivňuje pohled na Kurdy ve všech kontextech, který tak může nabývat pokřivených podob. Tu svádí ke znechucenému mávnutí rukou (postoj typu "Blízký východ a terorismus, to už známe"), jinde zas k romantické idealizaci (už sama prezentace Kurdů jako "nejpočetnějšího národa na světě bez vlastního státu" funguje jako dostatečné vnadidlo pro moderní Byrony všeho druhu). Každopádně jde o téma s přídechem konfliktnosti. Vždyť už adjektiva "kurdský" se používá nejčastěji ve slovních spojeních "kurdská problematika" či "kurdská otázka". Oba dva výrazy se pak většinou uvádějí ve spojitosti s "kurdskou menšinou" v Turecku, Íránu, Iráku a Sýrii. Určitě je ale na místě položit si otázku, o jakou MENŠINU se to vlastně jedná, když Kurdové prokazatelně tvoří naprostou VĚTŠINU obyvatelstva osídlujícího souvislé území ?

Pramen nejasností spočívá ve skutečnosti, že toto území bylo po první světové válce rozděleno mezi státy, jež se v následujícím a až do současné doby trvajícím období takřka bez výjimky pokoušely - řečeno pomocí historické parafráze - o "konečné řešení kurdské otázky".

Kontinuální území, o němž je zde řeč, se nazývá Kurdistán. Samotný název je standardní  íránskou  složeninou,  v  níž  se uplatňuje  univerzálně  použitelná  přípona –(i)stán, označující ve spojení s etnonymem „místo“. Jde tedy o pojmenování sídlišť daného etnika. Takto zcela analogicky existují či existovaly územní názvy jako Arabistán, Balúčistán, Lúristán apod., přičemž daleko nejznámějšími příklady jsou názvy současných středoasijských států – Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán. Geografické názvy tohoto typu, jež jsou příznačné pro íránskou jazykovou a civilizační sféru v nejširším smyslu,   pochopitelně vcházely v používání mnohem později než vznikla příslušná etnonyma. Takto i Kurdistán jako termín existuje od 12.století, kdy ho zavedla dynastie Seldžukovců jako název administrativní jednotky, pokrývající jen zlomek toho, co dnes pod pojmem Kurdistán rozumíme.

Právě tak Kurdové, kteří jazykově i etnicky náleží do íránské větve indoevropské rodiny, jsou bezpochyby starší než jejich „–(i)stán“. Jejich domovem, tj. oblastí známou dnes jako Kurdistán, je hornaté území táhnoucí se směrem ze severozápadu na jihovýchod, jehož páteří je horstvo Zágros.V severních a západních oblastech pokračuje kurdské osídlení do pohoří známých v Evropě pod názvy Taurus, Amanus (obě při pobřeží Středozemního moře) a zčásti též Pontus (při pobřeží Černého moře). Protože severovýchodní část dotyčného regionu bývala též domovem Arménů, je možné setkat se na mapách rovněž s jejím souhrnným pojmenováním Arménská vysočina.  Nejvyšší kóta celé této hornaté oblasti se nachází právě na hranicích dnešní Arménie a je jí známý Velký Ararat (kurdsky Arárát - v kurdském pravopisu Erarat, arménsky Ajrarat, turecky Büyük Ağrıdağı; 5137 m n.m.).

© 2002;

webhosting, webdesign a publikační systém TOOLKIT: