Kurdové a Kurdistán
Jazyk
Literatura

Naboženství

Osobnosti
Statistiky

Starší dějiny



Z P R A V O D A J S T V Í

 6. 1. 2004  Petr Kubálek
 Násilnosti v Karkúku pokračují
Jak informovala satelitní televize Al-Arabíja, výbuch nastražené bomby dnes usmrtil nejméně dva lidi ve čtvrti Al-Kádisíja, která je předměstím iráckého Karkúku. Jedná se o další v řadě násilných incidentů, které poznamenaly přelom roku v Karkúku.

Po demonstraci Turkmenů a Arabů z posledního dne roku 2003, která si dle konečných údajů vyžádala 4 mrtvé, americké jednotky zvýšily přítomnost v ulicích města a vyhlásily noční zákaz vycházení. Rovněž prohledaly karkúcké pobočky obou největších kurdských politických uskupení – Demokratické strany Kurdistánu i Vlasteneckého svazu Kurdistánu, z jehož kanceláře vyšla střelba proti turkmenským a arabským demonstrantům. V obou kancelářích byly zabaveny samopaly a granátomety. V noci na pondělí 5.ledna se právě pobočka Vlasteneckého svazu stala terčem palby z granátometu.


<< celý text

 31. 12. 2003  Petr Kubálek
 Z demonstrace Turkmenů a Arabů v Karkúku hlášeni 2 zastřelení
Dnes zažilo irácké město Karkúk demonstraci Turkmenů a Arabů proti budoucímu začlenění oblasti do kurdské autonomie. Pochodu se dle očekávání mělo účastnit několik tisíc lidí. Podle prvotních zpráv došlo k násilnostem a 2 demonstranti byli zastřeleni. Již v srpnu 2003 po menších demonstracích Turkmenů následovaly střety, které si vyžádaly 13 mrtvých.

Agenturou AP citovaný plukovník irácké policie Sálim Táhá uvedl, že kurdští ozbrojenci zastřelili 2 účastníky demonstrace a dalších 16 zranili. Činitel Vlasteneckého svazu Kurdistánu Džalál Džauhar však prohlásil, že šlo o reakci na střelbu, která z davu demonstrantů směřovala proti kanceláři této politické strany.


<< celý text

 23. 12. 2003  Petr Kubálek
 V Karkúku se demonstrovalo za rozšíření autonomního Kurdistánu
V pondělí 22.prosince demonstrovaly tisíce Kurdů ve městě Karkúku, jehož populaci dříve tvořili převážně Kurdové, Turkmeni a křesťanští Asyřané, ale od 70.let je irácký režim vystěhovával a dosídloval Araby. Účastníci demonstrace požadovali vtělení Karkúku do autonomního iráckého Kurdistánu. Ten byl vyhlášen v roce 1974, ale provincie, jejímž střediskem je Karkúk, do jeho rámce zahrnuta nebyla.

Zahrnutí Karkúku do kurdské autonomie má i podporu oficiálních kurdských představitelů v Iráku. Den před manifestací prohlásil předseda Demokratické strany Kurdistánu Masúd Bárzání, že Kurdové svůj nárok na město zakládají na historických právech, nikoli na jeho bohatých ropných zdrojích.

Zda bude etnicky smíšený Karkúk s okolím skutečně přičleněn do kurdské autonomie, o tom by mělo rozhodnout referendum v příštím roce. Klíčové v něm zřejmě budou hlasy turkmenské menšiny, která se federalismu zatím nezdá nakloněna. Odmítavý je i postoj Turecka, které turkmenské strany v Iráku podporuje. Mezi Turkmeny a Kurdy již v oblasti došlo ke krvavým střetům, které si v srpnu 2003 vyžádaly 13 obětí na životech.


<< celý text

 15. 12. 2003  Petr Kubálek
 Saddám: Kurdy v Halabdže zabil Írán, ostatní byli zloději nebo dezertéři
Svržený irácký prezident Saddám Husajn byl v sobotu 13.prosince, ve 20:26 místního času, dopaden americkými jednotkami. Dříve nejmocnější muž Iráku měl u sebe revolver a 750 000 amerických dolarů v hotovosti. Jak napsal deník New York Times, informaci vedoucí k jeho zadržení poskytl Američanům v sobotu ráno jeden z příslušníků jeho tikrítského klanu.

K Saddámovu venkovskému úkrytu, ležícímu v oblasti ad-Dúr asi 15 km jižně od města Tikrít, však mohly poodhalit stopy i další zdroje. Britský list Independent dnes vyslovil domněnku, že onou „blízkou osobou“, která poskytla rozhodující informace, možná byla Saddámova druhá manželka Samíra Šáhbandar, nyní žijící v Libanonu. Britský deník Financial Times upozorňuje, že prvotní informace ukazovaly i podíl kurdských složek na vypátrání Saddáma. Ze Saúdské Arábie financované arabské listy Al-Hajá a Aš-Šark al-ausat – oba vycházející v Londýně – dokonce naznačují, že do věci mohla být zapojena íránská zpravodajská služba.

Saddámovo vyjádření k některým z nejtemnějších stránek jeho vlastní i celonárodní minulosti se pokusili získat čtyři současní iráčtí představitelé, kteří ho navštívili v zajetí. Když byl dotázán na chemický útok proti kurdskému městu Halabdža, trval Saddám – stejně jako ve svých dřívějších oficiálních prohlášeních – na tom, že za masakrem 5 000 kurdských civilistů v roce 1988 nestál jeho režim, nýbrž Írán. A co masové hroby desítek tisíc dalších Iráčanů? Na to Saddám Husajn řekl: „Běžte se zeptat jejich příbuzných. Byli to buď zloději, nebo dezertéři, co utekli z války v Íránu nebo v Kuvajtu.“


<< celý text

 11. 12. 2003  Petr Kubálek
 Iráčtí symfonikové hráli ve Washingtonu
V úterý 9.prosince se v Kennedyho středisku, hlavní koncertní síni americké metropole, uskutečnil koncert Iráckého národního symfonického orchestru. Na programu se podílel i Washingtonský symfonický orchestr a cellový virtuos Yo-Yo Ma. V publiku byli přítomni americký prezident George Bush a ministr zahraničí Colin Powell.

Ve středu 10.prosince byl na stejném místě uspořádán vzdělávací program pro 260 školních dětí a mládeže. Součástí orchestru je i šestičlenná kurdská folklórní skupina Garján. Ta žáky seznámila s lidovou hudbou Kurdů a s nástroji, které s v ní užívají: děti si prohlédly píšťalu bálábán, loutny úd a tár, housle kamánča, cimbál santúr, tamburínu daf a buben zarb. Právě skladby pro bicí nástroje se setkaly s největším úspěchem.


<< celý text

 9. 12. 2003  Petr Kubálek
 V iráckém Kurdistánu startuje civilní letectví
Ve městě Haulér (Arbíl), které je metropolí kurdské autonomie v Iráku, bylo 1.prosince uvedeno do provozu mezinárodní letiště. Jak sdělila agentura Reuters, první mezinárodní let ze Spojených arabských emírátů přistál na letištní ploše, která dříve sloužila vojenským účelům. Na transformaci letiště se podílely kurdské ozbrojené složky (péšmarga) i 101.výsadková divize americké armády. Podobně se připravuje civilní letiště u dalšího velkého kurdského města Slémání (Sulajmáníja).


<< celý text

 4. 12. 2003  Petr Kubálek
 Kurdský radikál Krékár bude vydán z Norska do Iráku
Podle sdělení agentury AFP z 25.listopadu má Norsko vyhostit Malá Krékára, zakladatele radikální skupiny Ansár al-islám (Stoupenci islámu). Irácký Kurd Krékár, jenž měl v Norsku status uprchlíka od roku 1991, bude navrácen zpět do Iráku.

Skupina Ansár al-islám (Stoupenci islámu), kterou Krékár původně založil pod názvem Džund al-islám (Armáda islámu), zahájila operace v iráckém Kurdistánu během září 2001. Podařilo se jí ovládnout asi 16 vesnic v provincii Slémání (Sulajmáníja). Jsou jí připisovány některé pumové útoky, k nimž v iráckém Kurdistánu od té doby došlo. Podle cestovních pasů, které zabavil Vlastenecký svaz Kurdistánu, i podle zjištění amerických zpravodajských služeb se k Ansár al-islám v roce 2002 připojili členové sítě Al-Káida poté, co padly její základny v Afghánistánu.


<< celý text

 3. 12. 2003  Petr Kubálek
 Počasí v Kurdistánu
Aktuální denní a noční teploty ve vybraných městech Kurdistánu.

<< celý text
 24. 11. 2003  Petr Kubálek
 Pumové útoky udeřily v İstanbulu i Karkúku
Akce za propuštění Öcalana v İstanbulu

18.listopadu zablokovala dvacítka demonstrantů nejvyšší, sedmé patro jedné z budov tureckého ministerstva spravedlnosti. Aktivisté, kteří se označili za příslušníky blíže neznámé Iniciativy mládeže za sociální smír, rozvinuli transparenty požadující „demokratické řešení kurdského problému“ a „uzavření věznice İmralı”, kde je jako jediný vězeň od roku 1999 držen vůdce bývalé PKK Abdullah Öcalan. Demonstranty, kteří bránili zaměstnancům v odchodu z budovy, zadržela policie.

Masakry v İstanbulu: Kurdové se obávají zneužití

Načasování a způsob organizace sebevražedných výbuchů, které v tureckém Istanbulu 15.a 20.listopadu zabily nejméně 50 lidí, ukazují na struktury Al-Káidy. Ta se k nim i přihlásila společně s dříve neznámou Frontou útočníků z islámského velkého Východu.

Někteří Kurdové v Turecku však mají obavy, že předpokládaná bezpečnostní opatření se obrátí proti nim. „Útoky v İstanbulu budou mít zásadní dopad na domácí politickou scénu. Můžeme sledovat další omezování již omezených práv a svobod“, prohlásil Ahmet Turan Demir, bývalý předseda prokurdské Lidové demokratické strany.


<< celý text

 13. 11. 2003  Kurdish Human Rights Project
 Štrasburský soud: Právníci v jihovýchodním Turecku byli utiskováni
Evropský soud pro lidská práva odsoudil Turecko za to, že příslušníci jeho bezpečnostních složek před 10 lety závažně porušili osobní svobodu a důstojnost právníků, kteří se angažovali v tureckém Kurdistánu. Čtyři z celkem 16 právníků byli vystaveni mučení. Informuje o tom tisková zpráva iniciativy Kurdský projekt pro lidská práva, která se případem původně začala zabývat. Každému z postižených má nyní turecký stát vyplatit odškodné ve výši 2 000 až 36 000 euro.

Turecko je u Evropského soudu pro lidská práva nejčastěji žalovaným i nejčastěji odsuzovaným státem. Rozhodnutí soudu jsou pro Turecko závazná, protože je signatářem Evropské úmluvy o lidských právech z roku 1950.


<< celý text

 11. 11. 2003  Petr Kubálek
 Bývalá PKK chystá reformy
Kurdská strana KADEK (Kongres pro svobodu a demokracii v Kurdistánu), která je nástupnickou organizací bývalé PKK (Strana pracujících Kurdistánu), dnes oznámila chystané rozpuštění a přejmenování. Podle sdělení serveru KurdishMedia má být zformována „nová skupina, která bude celokurdská a jež bude o práva Kurdů usilovat cestou vyjednávání“.

Původní PKK (Partiya karkerên Kurdistan) se ustavila v roce 1978. S cílenými teroristickými a vojenskými akcemi v jihovýchodním Turecku začala roku 1984. Vůdce strany Abdullah Öcalan byl zadržen a odsouzen v roce 1999. Loni se strana přejmenovala na Kongres pro svobodu a demokracii v Kurdistánu (Kongreya azadî û dêmokrasiya Kurdistan) a současně proklamovala mírové metody zápasu.

Přesto v tureckém Kurdistánu dále sporadicky dochází ke srážkám mezi ozbrojenci z KADEK a tureckou armádou. Na území severního Iráku má mít základny až 5000 příslušníků KADEK. Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül včera informoval o vojenském zásahu, který v Iráku proti KADEK provedla americká armáda společně s péšmargy – členy milic iráckých Kurdů. Může se jednat o akci na základě nezveřejněné americko-turecké dohody ze září 2002, jíž se USA údajně zavázaly k pacifikaci strany KADEK v severním Iráku.


<< celý text

 2. 11. 2003  Petr Kubálek
 Kurdština v Turecku pomalu získává novou půdu
Ve městě Van na kurdském východě Turecké republiky bylo otevřeno Soukromé centrum pro výuku kurdštiny. Jak informoval server KurdishMedia, podle vyjádření ředitele střediska se v něm za jediný den nashromáždila tisícovka přihlášek do jazykových kurzů.

Turecké legislativní reformy z listopadu minulého roku umožnily vyučovat kurdštinu (a další jazyky menšin žijících v Turecku) v soukromých institucích, nikoli ve státních školách. Soukromé kurzy musí schválit ministerstvo školství, pod jehož záštitou a kontrolou se pak výuka koná. Z tohoto důvodu – kdy státní instituce mohou navenek používat výhradně úřední jazyk – nesmělo Soukromé centrum pro výuku kurdštiny ve Vanu umístit na svou budovu vývěsní štít v kurdštině.


<< celý text

 26. 10. 2003  United Press International
 Teroristé v Iráku zaútočili na kurdské sportovce
Karkúk, Irák, 25.října

Teroristé v Iráku zaútočili palnými zbraněmi na autobus s kurdskými sportovci, kteří se v sobotu odpoledne vraceli do severoiráckého města Karkúku z turnaje v taekwondu.

Jak informovala televizní stanice Sky News, zraněno bylo 11 členů týmu, z nichž jeden při přepadení utrpěl ztrátu oka. Stav dalších dvou ze zraněných je vážný.

Družstvo se během soboty zúčastnilo soutěže v Bagdádu. Když se téhož dne vracelo do Karkúku, stal se jeho autobus těsně před vjezdem do města terčem střelby teroristů.

„Jsme otřeseni, neboť se v Iráku jedná o první teroristický útok na sportovce,“ řekl stanici Sky News fotbalový trenér Ámú Bábá. „Nikdo nečekal, že si teroristé vyberou za terč sportovce, jejichž poselstvím je mír a bratrství.“


<< celý text

 6. 10. 2003  Petr Kubálek
 Začíná hlavní svátek jezídismu
Dnešním dnem začíná Džažná džimáíjá Šéch Adí (Skupinová slavnost k poctě šejcha Adího), nejdůležitější svátek v kalendáři jezídského náboženství. Koná se od 6. do 13.října. Letos ho mohou provázet zpřísněná bezpečnostní opatření, neboť Mír Tahsín-beg – vrchní administrativní představitel jezídů – se 17.září stal terčem pokusu o atentát.


<< celý text

 19. 9. 2003  Petr Kubálek / KurdishMedia
 První jezídský časopis v iráckém Kurdistánu
Před dvěma měsíci začal v Mósulu vycházet Kánijá spí (Bílý pramen), první a zatím jediný časopis Kurdů jezídského vyznání v Iráku. Většina článků je v arabštině, do budoucna se však uvažuje o zařazování textů v kurdštině a angličtině. Šéfredaktor Salím Bašír Sádik ar-Rašdání říká, že magazín je v současné době dostupný pouze v Iráku, ale cílem je jeho distribuce ve všech oblastech, kde jezídé žijí, zejména pak v Turecku. Na ty se chce, jak uvedl dále, zaměřit po rozšíření časopisu o kurdské články.


<< celý text

 12. 9. 2003  Petr Kubálek
 Bombový útok v iráckém Kurdistánu
Při teroristickém pumovém útoku v iráckém Kurdistánu v úterý 9.září zemřeli tři lidé, z nichž jeden byl čtyřletý kurdský chlapec, který přijel z Bagdádu navštívit babičku, a druhý nejspíše sebevražedný atentátník. Třetí osoba zřejmě zemřela později na následky zranění. Ze 49 zraněných osob byl 41 kurdský civilista, 2 členové kurdské milice (péšmarga) a 6 amerických vojáků. Odvoz raněných probíhal organizovaně a bez paniky.

Výbušnina byla odpálena v jedoucím automobilu, když přijížděl ke kontrolnímu stanovišti americké armády mezi kurdskou metropolí Haulér (arabsky Arbíl) a horským střediskem Saláhaddín, v němž sídlí orgány Demokratické strany Kurdistánu. Kontrolní stanoviště je nicméně umístěno v běžné vesnici. Účinek bomby zřejmě zmírnila její předčasná exploze, k níž došlo před nárazem vozu do budovy, kde američtí vojáci pracují.


<< celý text

 3. 9. 2003  Petr Kubálek
 Připomínky výročí smluv ze Sèvres a Lausanne
Jak 26.8. informovala agentura Anadolu s odvoláním na turecký deník Hürriyet, ve Stockholmu se uskutečnila připomínková akce k výročí podpisu mírové smlouvy ze Sèvres u Paříže. Tento dokument, který ustavil základy uspořádání Evropy a Blízkého východu po 1.světové válce, předpokládal vytvoření nezávislého státu Kurdů. Smlouva byla podepsána 10.srpna 1920, avšak na konferenci ve švýcarském Lausanne byl 24.července 1923 anulován příslib možnosti kurdského státu.

Jak agentura Anadolu sdělila, stockholmské schůzky se účastnili švédští politici a intelektuálové, kteří „vyzvali k ustavení kurdského státu“. Mezi přítomnými byl i kurdský novinář a aktivista Kurdo Baksi (předloňský host pražského festivalu Jeden svět), který upozornil, že Evropa v Lausanne „zradila Kurdy“ a že nyní je načase napravit starou chybu.

I v americkém tisku bylo možné zaznamenat svéráznou připomínku 80.výročí Lausanne a 83.výročí Sévres. Profesor práva na Harvardově univerzitě Alan Dershowitz napsal pro Los Angeles Times komentář s provokativním titulem: „Teroristé udeřili na svého kamaráda – OSN. Světová instituce vykrmila monstrum, které teď ohrožuje ji i všechny ostatní.“


<< celý text

 2. 9. 2003  Petr Kubálek
 Seznam členů prozatímní vlády Iráku
Včera formálně nabyl pravomoci první přechodný vládní kabinet v Iráku. Jeho členy jmenovala prozatímní Správní rada Iráku usnesením číslo 28 ze dne 31.srpna 2003. Etnicko-náboženské proporce ve složení vlády přesně kopírují profil Správní rady Iráku, jež tuto vládu sestavila. V obou orgánech je 13 šíitských a 5 sunnitských Arabů. Kurdové jsou reprezentováni 5 křesly, Turkmeni a Asyřané mají po jednom zástupci.

V nové vládě je jediná ministryně (zatímco ve Správní radě Iráku pracují 3 ženy) – kurdská politička Nasrín Barwárí, zodpovědná za veřejné práce. Stala se tak historicky první ministryní v Iráku.

Kabinet má i jednoho člena hovořícího česky – je jím nový ministr kultury Mufíd al-Džazáirí, absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově.


<< celý text

 29. 8. 2003  Petr Kubálek
 Střety v oblasti Karkúku zanechaly 13 mrtvých
Poslední týden zahrozil trhlinami v nesnadno se rodícím etnickém smíru pro oblast Iráku, kde před vládní arabizační kampaní v 70.-90.letech tvořili většinu obyvatel Kurdové a Turkmeni.

V pátek 22.7. při srážkách ve městě Túz Churmátú, 60 km jižně od podobně smíšeného Karkúku, zahynulo 5 Turkmenů a 3 Kurdové. Stalo se tak během demonstrace Turkmenů ve městě. Jak agentuře AFP sdělil Káhija Gálib z Fronty iráckých Turkmenů, demonstrace vypukla poté, co neznámý pachatel z raketometu ostřeloval šíitské poutní místo, které se těší úctě místních Turkmenů. Nepokoje dokázali uklidnit místní političtí předáci. Přesto byli další 2 Turkmeni zastřeleni, když zahájili palbu na přivolané vojáky ze 4.pěchotní divize americké armády.


<< celý text

 21. 8. 2003  Petr Kubálek
 „Chemik Alí“ dopaden živý
Jak informovala arabská média dnes kolem 14.hodiny středoevropského letního času, americké jednotky v Iráku zatkly „Chemika Alího“ – bratrance Saddáma Husajna a jednoho z jeho nejbližších spolupracovníků. Tento dvaašedesátiletý činitel svrženého iráckého režimu, vlastním jménem Alí Hasan al-Madžíd, vedl operace proti iráckým Kurdům v letech 1988 a 1989, při nichž byly nasazeny chemické zbraně. Zvukový záznam, na němž se doslova pyšní touto taktikou nasazovanou proti civilistům, získala mezinárodní organizace Human Rights Watch, která je připravena ho použít v soudním přelíčení.

Al-Madžíd představoval pro USA a Británii pátou nejhledanější osobu z aparátu Saddáma Husajna. V roce 2001 byl jmenován hlavním vojenským velitelem pro celý jižní Irák s ústředím ve městě Basra. Po letošní americko-britské invazi do Iráku se objevily zprávy o jeho smrti, když britské jednotky poblíž Basry dne 7.4.2003 bopbardovaly al-Madžídovo sídlo. Britský deník Daily Telegraph tehdy dokonce uveřejnil jeho nekrolog. Až dnešní den ukázal, že předčasně.


<< celý text

 13. 8. 2003  Petr Kubálek
 Turecký "resocializační zákon" vstoupil v platnost
Dlouho připravovaný a diskutovaný „resocializační zákon“, který má umožnit částečnou amnestii kurdských povstalců v Turecku, ve středu 6.srpna vstoupil v platnost. Poté, co ho prezident Turecké republiky Ahmet Necdet Sezer v úterý večer podepsal, má zákon platit 6 měsíců, tedy do začátku února 2004. Toto časové omezení má uspíšit kapitulace členů a spolupracovníků Strany pracujících Kurdistánu(Partiya karkerên KurdistanPKK), v roce 2002 přejmenované na Kongres pro svobodu a demokracii v Kurdistánu (Kongreya azadî û dêmokrasiya KurdistanKADEK).

Amnestie má zohledňovat tři kritéria: dobrovolnou kapitulaci, míru zapojení toho kterého člena do činnosti PKK a ochotu podat u výpovědi informace o strukturách a fungování bývalé PKK.

Podle vydání Turkish Daily News ze 7.srpna již během prvního dne amnestie přešli dva partyzáni z bývalé PKK iráckou hranici, aby v Turecku požádali o uplatnění nového zákona. Jak polooficiální turecká tisková agentura Anadolu informovala tentýž týden, žadatelů o amnestii bylo k pátku 8.8., tedy pouhé 3 dny od rozběhnutí plánu, evidováno celkem 599. Jak agentura sdělila, z tohoto úhrnu pocházelo 482 žádostí od již dříve uvězněných či zadržovaných ve vazbě, zatímco 117 byl počet partyzánů, kteří se v primárním smyslu zákona dobrovolně vzdali.

Od obou mediálních sdělení se liší oficiální vyjádření turecké armády. Místonáčelník jejího generálního štábu Yaşar Büyükanıt na tiskové konferenci v neděli 10.8. tureckým žurnalistům řekl: „Nezajímají nás žádosti od těch, kteří už jsou ve vězení. Co nás zajímá jsou teroristé ukrývající se v horách. Od těch jsme dostali 14 žádostí.“ Podle stejného činitele totiž celkový počet žadatelů na konci prvního týdne platnosti amnestie dosáhl 920, z nichž pouze 14 představovalo příchody z bojového terénu. Jak Büyükanit upřesnil, z oněch 14 členů či spolupracovníků bývalé PKK, kteří se čerstvě vzdali, bylo již 5 propuštěno. Podle jeho údajů se jen jediný ze 14 kapitulujících vracel ze základen PKK mimo turecké území.


<< celý text

 1. 8. 2003  Turkish Daily News
 Amnestie zatím přinesla kapitulaci 240 členů PKK
Turecký v angličtině vycházející deník Turkish Daily News informoval o tom, že na základě nově přijatého zákona o částečné amnestii pro příslušníky strany PKK se jich vzdalo již 240. Článek si všímá klauzule, jež z amnestie vylučuje členy vedení strany, a v podstatě opakuje dřívější hlasy skeptiků, podle kterých může právě toto vést k nezdaru celého projektu.

V úterý 29.7. byl tureckým parlamentem schválen zákon, jenž slovy listu Turkish Daily News „předpokládá beztrestnost pro ty militanty, kteří se nedopustili jiného zločinu než členství v zakázané organizaci a nakonec se vzdali státním složkám. Těm, kteří spáchali násilné činy, mají být rozsudky sníženy o polovinu až tři čtvrtiny, pokud orgánům poskytnou informace o své nelegální činnosti. Vůdcové nezákonné organizace mají být z navrhované amnestie vyloučeni.“

Zprávy, že by USA a Norsko plánovaly vyplnit skulinu v turecké amnestii tím, aby významnější členy PKK přijaly do exilu, označuje deník za nepotvrzené.


<< celý text

 25. 7. 2003  Petr Kubálek
 Jména z karet: 55 hledaných exponentů Saddámova režimu
V návaznosti na seznam členů nové Správní rady v Iráku jako zatím jediného poválečného reprezentativního orgánu v zemi, zveřejňujeme nyní připomínku časů předválečných: seznam početnější, který byl zpracován i do podoby populárních karet. Jedná se o listinu hledaných prominentů režimu Saddáma Husajna. Pořadí by mělo odrážet jejich fakticky význam pro dřívější fungování diktatury a pro nynější potrestání zločinů minulosti. Americké Ústřední velení v Kataru informuje, že z 55 hledaných zůstává na svobodě 21. Z ostatních je nyní 30 v zajetí, 2 byli zabiti a zprávy o zabití dalších dvou v průběhu války se pohybují pouze na úrovni pravděpodobnosti.

Záběry celých těl zabitých Saddámových synů Udajje a Kusajje odvysílala katarská televize Al-Džazíra dnes v 15:40 středoevropského letního času.

Základní seznam všech, kteří by mohli stanout před iráckým soudem (budou-li dopadeni živí), nedávno přinesl kurdský zpravodajský server KurdishMedia na základě agenturních svodek.

Soupis nezapře jistou symboličnost a schematičnost. Soustřeďuje se evidentně na činitele vládní strany Bás (Obroda), kteří představovali převodní páky moci mezi ústředím a regiony. Z vysoce postavených činitelů Saddámovy vlády na něj však vůbec nebyli zařazeni např. ministr informací Muhammad Saíd as-Sahháf (nadále žije v Bagdádu, odkud v poslední době cestoval do Spojených arabských emírátů) nebo ministr zahraničí Nádží Sabrí al-Hadísí (objevily se spekulace, že se skrývá v Rakousku nebo ve Francii).
<< celý text

 16. 7. 2003  Petr Kubálek
 Seznam členů Správní rady Iráku
Koaliční dočasná správa Iráku v čele s Paulem Bremerem v neděli 13.července uvedla do úřadu první civilní Správní radu Iráku (arabsky Madžlis al-hukm fi-l-Irák, kurdsky Andžumaní hukmrán la-Érák). Ta má 25 členů, kteří zastupují všechny hlavní složky iráckého obyvatelstva. Je mezi nimi 13 šíitských a 5 sunnitských Arabů, dále 5 Kurdů, 1 Turkmen a 1 asyrský křesťan. V radě zasedají 3 ženy. Většina členů orgánu se rekrutuje z již známých osobností někdejší irácké opozice.

Přinášíme seznam těchto zastupitelů v rozdělení podle konfesní a etnické příslušnosti.


<< celý text

 14. 7. 2003  New York Times
 Tálabání a Bárzání o své vizi Iráku
Americký deník New York Times zveřejnil svého druhu ojedinělý text: jeho autory jsou dvě přední postavy kurdské politiky v Iráku. Džalál Tálabání a Mas´úd Bárzání v něm, očividně se zřetelem na americkou čtenářskou veřejnost, nastiňují své základní teze, mnohdy již známé z minulosti. Je to v prvé řadě požadavek federativního uspořádání Iráku. Federaci vidí jako „vyvážený systém vlády s rozsáhlou místní autonomií a se suverénním federálním centrem“. Nový není ani poukaz na úspěšné fungování demokracie v autonomním iráckém Kurdistánu, který byl v letech 1992 – 2003 fakticky nezávislý na ústřední vládě v Bagdádu.

Pisatelé hodnotí Irák jako stát „vnucený lidem, kteří žili na jeho území; stát, jehož udržení stálo příliš mnoho životů. Nový Irák musí být jiný stát – stát demokraticky vytvořený, který odráží vůli svého lidu a který se přizpůsobuje jeho různorodosti.“

Velkou pozornost věnují otázce financí zablokovaných na účtu programu OSN „ropa za potraviny“, který dodával Iráku prostředky v době embarga. Viníkem toho, že „4 miliardy dolarů určené Kurdům leží bez užitku“ v bance, jsou podle Tálabáního a Bárzáního „zčásti … dřívější obstrukce Saddáma Husajna a zčásti současná nekompetentnost byrokratů v OSN“.

K článku je přidána reakce Edwarda Mortimera z Kanceláře generálního tajemníka OSN. Jak Mortimer opravuje, poslední evidovaný zůstatek na „kurdském účtu“ činil 1,6 miliardy dolarů. Všechna konta někdejšího programu „ropa za potraviny“ byla navíc sloučena a převedena pod správu americko-britské koaliční správy.


<< celý text

 2. 7. 2003  Turkish Daily News
 Nevládní organizace v Turecku jsou k navrhované amnestii skeptické
Přední turecký deník Turkish Daily News, vydávaný v angličtině, se zabývá velkým tureckým tématem posledního týdne: parlament v Ankaře projednává návrh zákona, který by se týkal členů kurdské militantní organizace PKK. Deník vysvětluje: „Nový návrh zákona podaný ministrem vnitra předpokládá beztrestnost pro ty militanty, kteří se nedopustili jiného zločinu než členství v zakázané organizaci a nakonec se vzdali státním složkám. Těm, kteří spáchali násilné činy, mají být rozsudky sníženy o polovinu až tři čtvrtiny, pokud orgánům poskytnou informace o své nelegální činnosti. Vůdcové nezákonné organizace mají být z navrhované amnestie vyloučeni.“

List současně cituje výhrady dvou zástupců nevládního sektoru v zemi. Ti na připravovaném zákonu přinejmenším nevidí nic nového oproti „zákonům kajícnosti“, které již několik let v Turecku platí v omezenějším rozsahu.


<< celý text

 18. 6. 2003  Petr Kubálek
 Kurdská hudba v Praze (21.6.)
V závěru prvního letního dne bude možné v Praze vidět a slyšet kurdskou hudbu. V rámci koncertu Uprchlíci uprchlíkům vystoupí se svou skupinou Rašíd Chalíl, irácký Kurd žijící v Teplicích.
<< celý text
 11. 6. 2003  Petr Kubálek
 Týdeník Respekt přináší rozhovor o restitucích majetku v Iráku
Poslední vydání týdeníku Respekt (číslo 24 / 9.–15.6.2003) na straně 11 obsahuje interview s Vojtěchem Ceplem. Ten byl květnu jako člen Ústavního soudu České republiky pozván do Iráku, aby tam přispěl k práci odborné komise jako specialista na majetkové restituce. V krátkém, ale informativním rozhovoru s redaktorem Markem Švehlou hovoří mj. o nuceně arabizovaném iráckém městě Kirkúk (kurdsky též Karkúk): „Kurdové jsou organizovaní a vědí, že se nesmějí domáhat majetků živelně, dlouho se ale udržet nedají.“


<< celý text

 10. 6. 2003  Turkish Daily News
 Návrat 14 asyrských rodin z emigrace do jihovýchodního Turecka
Jihovýchod dnešní Turecké republiky je převážně domovem Kurdů. Vedle nich však v oblasti žijí i další společenství, mezi nimi tzv. Asyřané – křesťané několika východních církví, jejichž mateřským jazykem je syrština. Většina z několika tisíc Asyřanů v Turecku opustila své domovy během 80.let za faktické občanské války v zemi. Stejně jako Kurdové odcházeli do větších měst na západě Turecka (v čele s İstanbulem), ale raději a častěji do západní Evropy. Od roku 2000 se s celkovým uklidněním situace v tureckém Kurdistánu začaly objevovat i první vlny asyrských navrátilců a roku 2001 vydalo turecké ministerstvo vnitra oběžník, kterým vyzvalo k usnadnění podmínek reemigrace těchto obyvatel.

Deník Turkish Daily News, který je hlavním tureckým listem vycházejícím v angličtině, dnes informoval o zatím poslední akci tohoto typu.


<< celý text

 1. 6. 2003  Petr Kubálek / Sunday Telegraph
 Postskriptum: Mají USA další plány s Modžáhedíne chalk?
Po květnovém – do detailů dosud nevyjasněném – příměří mezi americkou armádou a íránskou extrémní organizací Modžáhedíne chalk (Svatí bojovníci za lid) by mohla následovat další kapitola ve vztazích obou subjektů.

Modžáhedíne chalk, kteří se dříve těšili podpoře Saddáma Husajna, dosud setrvávají na iráckém území a jejich další status zůstává otevřenou otázkou. V polovině května americká armáda zahájila odzbrojování těchto milic. Jak ovšem tvrdí poslední nedělní vydání britského deníku Telegraph, některé kruhy na Ministerstvu obrany USA zřejmě budou prosazovat aktivní spolupráci s touto skupinou. Modžáhedíne chalk by tak mohli „sehrát podobnou roli jako Severní aliance v Afghánistánu,“ jak napsal britský list.


<< celý text

 15. 5. 2003  Petr Kubálek
 Americká armáda odzbrojuje skupinu Modžáhedíne chalk
V sobotu 10.května zahájila 4.pěchotní divize americké armády odzbrojování skupiny Modžáhedíne chalk (Lidoví svatí bojovníci). Informaci předcházely zprávy o blíže neupřesněné dohodě o neútočení mezi americkou armádou a Modžáhedíne chalk. To vyvolalo znepokojení zejména v Íránu, proti jehož islámskému režimu jsou zacíleny akce této marxisticko-islamistické skupiny.

Modžáhedíne chalk v 80.letech získali útočiště v Saddámově Iráku. Režim zneužíval jejich ozbrojených složek proti vlastním menšinám – v největší míře takto byli nasazeni roku 1991 proti povstáním šíitů a posléze Kurdů. V reportáži, kterou 10.května přinesl saúdsko-dubajský zpravodajský televizní kanál Al-Arabíja, člen Modžáhedíne chalk představený jako Ghulám Rází hovořil o nedávných srážkách s kurdskými milicemi, k nimž došlo poblíž města Chánikín.


<< celý text

 6. 5. 2003  Petr Kubálek
 Reakce na příměří americké armády s íránskými extremisty
Televize Al-Džazíra dnes informovala o demonstraci obyvatel irácké provincie Dijálá proti přítomnosti organizace Modžáhedíne chalk (Lidoví svatí bojovníci) na území celého Iráku. Oslovení demonstranti poukazovali na svazky této skupiny se svrženým režimem Saddáma Husajna i na to, že její milice byly režimem dříve zneužívány k zásahům proti iráckým civilistům.

Podle Cofera Blacka, koordinátora protiteroristické politiky na Ministerstvu zahraničí USA, je příměří s Modžáhedíne chalk pouze taktickým rozhodnutím amerických velitelů a je třeba ho chápat jako „předehru ke kapitulaci této skupiny”, jak sdělila agentura Reuters dne 30.dubna.


<< celý text

 24. 4. 2003  Petr Kubálek
 Íránští radikálové doufají, že budou moci zůstat v Iráku
Podle televize Al-Džazíra má íránská radikální organizace Modžáhedíne chalk dosud asi 15 000 bojovníků na iráckém území. Její mluvčí Fáteme Ramazání vyjádřila naději, že budoucnost jim přinese dobré vztahy s USA a že nebudou muset opustit území Iráku. Ramazání vyzvedla, že Spojené státy považují íránský režim za součást „osy zla“, což se shoduje s postojem této marxisticko-islamistické strany.


<< celý text

 21. 4. 2003  Petr Kubálek
 Kurdští uprchlíci z Íránu, kteří se dříve skrývali v Iráku, chtějí odejít
Stovky íránských Kurdů, kteří donedávna pobývali v uprchlickém táboře at-Táš ve středním Iráku, odešly směrem na hranici s Jordánskem, kde chtějí nově žádat o azyl. Podle informací televize Al-Džazíra pocházejí žadatelé o azyl převážně z řad příslušníků organizace Modžáhedíne chalk (Lidoví bojovníci). Této frakci, která figuruje na americkém a britském seznamu teroristických skupin, dříve Saddámův režim poskytoval útočiště.
<< celý text
 20. 4. 2003  Petr Kubálek / IRNA
 V Karkúku a Chánikínu přibývá aktů pomsty na exponentech Saddámova režimu

Za poslední 3 dny bylo v iráckých městech Karkúk a Chánikín zabito 14 osob označených za „bývalé agenty irácké strany Baas“. Informovala o tom dnešní zpráva z agentury IRNA. Jejich vraždy byly vesměs činy osobní msty.
<< celý text

 16. 4. 2003  Petr Kubálek
 Debata o Kurdech zítra v Českém rozhlase
Český rozhlas 6 uvede zítra, ve čtvrtek 17.4., debatu o Kurdech, jíž se zúčastní Břetislav Tureček, Maríwán Madžíd a Petr Kubálek.

Debata se vysílá od 17:10 do 18:00. Rozpis frekvencí Českého rozhlasu 6 (pouze střední vlny: 1071 kHz, 1233 kHz, 1287 kHz) lze najít zde.
<< celý text

 13. 4. 2003  Petr Kubálek / IRNA
 Kurdové v severním Iráku nyní kontrolují 64 ropných vrtů

Informovala o tom íránská vládní tisková agentura IRNA s odvoláním na zdroje z Demokratické strany Kurdistánu a její satelitní televize Kurdistan TV.
<< celý text

 10. 4. 2003  Petr Kubálek
 „Kurdská národní svatba“: Karkúk je dobyt – ale způsobem, jaký málokdo čekal
Zatímco ještě dnes ráno hovořily zprávy z města Karkúk (obvykle uváděného pod arabským názvem Kirkúk) o ozbrojeném odporu na jeho předpolí, odpoledne bylo všechno jinak. Milice Vlastenecké strany Kurdistánu vstoupily do města bez znatelného odporu.

Až desetitisíce řadových Kurdů přišly v závěsu za příslušníky milic – péšmarga – z území autonomního Kurdistánu. Mnoho příchozích je z řad uprchlíků, kteří z Karkúku a jeho okolí pocházejí. Jen v 90.letech (systematická arabizace totiž probíhala už dříve) bylo 120 000 Kurdů, Turkmenů a Asyřanů vysídleno z této oblasti do „užšího“, autonomního Kurdistánu.
<< celý text

 20. 3. 2003  The Times
 Válečný scénář podle Wesleyho Clarka (2 týdny předtím)
„Jakmile už dlouho očekávaná válka proti Iráku začne, nemusí trvat dlouho. Umírněně optimistický rozvrh by mohl vypadat následovně: souběžné nálety, povstání šíitů a manévry koaličních pozemních sil během prvního dne. Do čtvrtého dne by podstatná část spojeneckých pozemních jednotek měla stanout před Bagdádem. Do sedmého dne by hlavní město padlo. Ke čtrnáctému dni by byl poražen nejvýraznější organizovaný odpor, s výjimkou elementů izolovaných uvnitř města.“

Takto popsal svou představu o průběhu vojenské akce proti Iráku americký generál Wesley Clark, který byl vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě během let 1997 až 2000, kdy rovněž řídil nasazení jednotek NATO v Kosovu.

Jeho scénář pro válku v Iráku, jehož překlad zde přinášíme, vyšel v „londýnských Timesech“ již 5.března, tedy plných 15 dní před skutečným začátkem operací. Tento hypotetický nástin lze porovnat jak s mnoha jinými, které se nyní vynořují, tak se skutečným průběhem války, jak se bude den za dnem odkrývat.
<< celý text

 11. 3. 2003  United Press International
 Aktuální dění kolem Iráku v kostce
Přehled současné situace, jak jej přinesla tisková agentura United Press International.
<< celý text
 12. 2. 2003  Petr Kubálek
 Kurdská témata v Powellově projevu
Ve středu 5.února 2003 se pozornost bez nadsázky všech světových médií upírala k vystoupení amerického ministra zahraničí Colina Powella, v němž měl před Radou bezpečnosti OSN odtajnit některé závažné zpravodajské informace. V úvodu své multimediálně doprovázené prezentace, kterou oficiální irácká místa zlehčila jako „typicky americkou šou“, avizoval „nezvratné“ důkazy o iráckém podvádění mezinárodních zbrojních inspektorů. Iráčtí Kurdové, kteří tvoří mezi 20 a 25% obyvatelstva země, byli v Powellově projevu připomenuti mj. jako oběti chemických útoků na konci 80.let.
<< celý text
 30. 1. 2003  Petr Kubálek
 Ženy versus Saddám
Šestice ženských aktivistek z Iráku vyzvala ke svržení prezidenta Saddáma Husajna. Na tiskové konferenci konané 21.ledna v Paříži požádaly mezinárodní společenství, aby zastavilo „etnické čistky“ a útisk menšin v Iráku, vyšetřilo tisíce případů zmizelých Iráčanů a postavilo Saddáma Husajna před mezinárodní tribunál pro válečné zločiny.
<< celý text
Předchozí | 1 | .. | 6 | 7 | 8

webhosting, webdesign a publikační systém TOOLKIT:
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
Zpět na hlavní stránku