| Irácký premiér, kterého dnes irácký parlament pověřil sestavením nové vlády země, se jmenuje Núrí al-Málikí, plným jménem Núrí Kámil Hammádí Abul-Mahásin al-Málikí. Toto jméno je uvedeno i v jeho úředních dokladech, ačkoli v politice již od dob opozice proti Saddámu Husajnovi vystupuje jako Džawád al-Málikí. Je znám rovněž jako Abú Isrá – podle jména svého prvorozeného dítěte, kterým je dcera Isrá. Al-Málikí je místopředsedou a oficiálním mluvčím Strany islámské výzvy (Ad-Dáva), jejíž předseda Ibráhím al-Džáfarí byl předchozím iráckým premiérem. K této islamistické straně patří mimo jiné i současný irácký velvyslanec v České republice Dijá ad-Dabbás.
Al-Málikí se narodil v roce 1950 ve vesnici Tuérídž al-Hindíja v irácké provincii Karbalá. Jeho rodina patří k arabskému kmeni Baní Málik (odtud „příjmení“, tedy fakticky kmenové jméno, al-Málikí). Jeho pradědeček, který se jmenoval Muhammad Hasan Abul-Mahásin, v meziválečném Iráku zastával funkci ministra osvěty (tj. kultury a školství).
Al-Málikí začal studovat arabský jazyk a literaturu na univerzitě v Bagdádu. Studia dokončil a magisterský titul získal v Damašku – hlavním městě Sýrie, kde pobýval v exilu. Po pádu režimu Saddáma Husajna obhájil doktorát ze studií Koránu a arabského jazyka na Saláhaddínově univerzitě v Hauléru (Arbíl), metropoli autonomního iráckého Kurdistánu. Al-Málikího disertační práci vedl doktor Fuád Másúm, který patří mezi přední kurdské politiky v Iráku.
Al-Málikí vstoupil do Strany islámské výzvy (Ad-Dáva) vstoupil v roce 1968. Údajně byl blízký zakladateli strany, Sáhibu Dachílovi an-Nadžafímu. Od počátku pracoval v mediálních a propagačních složkách strany. V roce 1980 irácký diktátor Saddám Husajn definitivně zakázal činnost Strany islámské výzvy (Ad-Dáva). Ještě téhož roku Núrí al-Málikí emigroval do Íránu a v nepřítomnosti nad ním byl vynesen rozsudek smrti. Zdroje ze strany Ad-Dáva uvádějí, že několikrát unikl pokusu o atentát.
V roce 1984 al-Málikí přesídlil z Iráku do Sýrie, kde pokračoval v politické činnosti. Byl šéfredaktorem stranického listu Al-Maukif (Postoj) a vedoucím Sekretariátu pro džihád, který spravoval ozbrojené křídlo Strany islámské výzvy (Ad-Dáva). V této pozici „nepochybně měl určitý podíl“ na pokusu o atentát na Saddáma Husajna, jak 22.dubna v rozhovoru pro Rádio Svobodný Irák uvedl Rád al-Charsán, jeden z předních členů Strany islámské výzvy ve městě an-Nadžaf a někdejší spolupracovník al-Málikího. Al-Málikí se rovněž stal členem Politického byra Strany islámské výzvy.
Internetová stránka Saut al-Irák o al-Málikím uvádí: „Podařilo se mu etablovat jako nezávislá osobnost ve straně, až se v ní stal jednou z vůdčích autorit. Nesouhlasil s postojem, který vedení Strany islámské výzvy zaujalo ohledně svržení režimu. Patřil k těm, kdo ve straně vyzývali k účasti na londýnské konferenci [irácké opozice v prosinci 2002], avšak tuto výzvu ve straně odmítla al-Džáfarího linie.“ Server Saut al-Irák nicméně trvá na tom, že al-Málikí „zaujímá středovou pozici mezi oběma soupeřícími frakcemi ve straně“ a že „obě tyto strany ho vnímají jako spojovací článek“.
Stejná internetová stránka dodává další pozoruhodné informace o al-Málikím: „Osoby jemu blízké ho označují za Stalina strany Ad-Dáva. Je pragmatik a udržuje těsné vazby na všechny proudy někdejší irácké opozice. Al-Málikí zastupuje arabské křídlo ve Straně islámské výzvy (Ad-Dáva), neboť je známý svou rezervovaností vůči Íránu.“
Po pádu režimu Saddáma Husajna zastával al-Málikí funkce předsedy prozatímního iráckého parlamentu a později vedoucího branně-bezpečnostního výboru ve zvoleném iráckém parlamentu. Rovněž působil jako zástupce ředitele státní Komise pro odstranění vlivů strany Baas, která provádí iráckou obdobu lustrací. Loni patřil mezi přední členy irácké Komise pro přípravu ústavy.
Núrí al-Málikí je ženatý a má čtyři děti.
|
