Kurdové a Kurdistán
Jazyk
Literatura

Naboženství

Osobnosti
Statistiky

Starší dějiny



Č L Á N K Y

 28. 1. 2007 Petr Kubálek
Náboženské menšiny v severním Iráku chtějí autonomii
Mezi politickými stranami, které zastupují křesťanskou menšinu v Iráku, sílí hlasy po ustavení zvláštního autonomního území na severu země. Představy o jeho koncepci se však různí. Po změně politického postavení volá také další náboženská menšina v severním Iráku: členové muslimské sekty Šabak v Hauléru (Arbíl) demonstrovali za připojení svých enkláv k autonomnímu Kurdistánu.

Křesťanský politik Romeo Hakárí, který je generálním tajemníkem Demokratické strany Mezopotámie (Bét Nahrajn), oznámil, že jeho strana diskutuje o plánu na ustavení zvláštního samosprávného křesťanského regionu na severu Iráku. Ve čtvrtek 25.ledna o tom informoval list Kurdish Globe vydávaný v iráckém Kurdistánu, s odvoláním na server Kurdistan Online. O plánu na vlastní autonomní území diskutují i další politické strany z řad křesťanských Chaldejců a Asyřanů v Iráku. Zřejmě většina se shoduje na tom, že území by mělo zahrnovat takzvanou Ninivskou pláň (arabsky Sahl Najnawá) severně a východně od města Mosul (al-Músil) a podle části názorů i pohoří Šingál (Sindžár) západně od Mosulu. Některé strany chtějí, aby tento pás země byl připojen k již fungujícímu autonomnímu Kurdistánu, zatímco jiní dávají přednost úplné samosprávě. Jak vyplynulo z rozhovorů s představiteli některých křesťanských stran v severním Iráku, které odvysílalo Rádio Svobodný Irák ve středu 24.ledna, k první skupině patří právě Demokratická strana Mezopotámie (Bét Nahrajn), zatímco druhý postoj zastává mimo jiné Asyrská vlastenecká strana.

Na území plánované autonomie žijí kromě křesťanů i další náboženské menšiny, zejména jezídi (kteří patrně tvoří většinu obyvatel v pohoří Šingál) a příslušníci muslimské sekty Šabak, vzniklé jako odnož šíitského islámu.

Právě několik stovek členů této komunity demonstrovalo v úterý 16.ledna v Hauléru (Arbíl) před budovou parlamentu kurdské autonomie. Podle místních médií k demonstrantům krátce promluvil i předseda parlamentu Adnán Muftí. Požadavky Šabaků byly shrnuty do prohlášení adresovaného předním iráckým představitelům i velvyslancům USA a Velké Británie v Iráku. Mezi hlavní požadavky patřilo obnovení statutu okresu (náhija) jejich obcím Chórsábád a Bázwájá východně od Mosulu, ale především začlenění těchto a dalších obcí do autonomního Kurdistánu. Šabakové, jejichž celkový počet nepřesahuje několik desítek tisíc, také chtějí, aby jim Regionální vláda Kurdistánu zajistila ochranu v Mosulu, kde se stávají terčem nábožensky motivovaných vražd. Jak jeden z demonstrantů řekl Rádiu Svobodný Irák, od pádu režimu Saddáma Husajna bylo v Mosulu takto zabito 432 příslušníků společenství Šabak.

Z komunity Šabak pochází poslanec iráckého parlamentu Hanín al-Kaddú, který však s prokurdskou politikou některých svých souvěrců nesouhlasí.

Aktualizace: Článek o plánech iráckých křesťanů na získání politické samosprávy přinesl také křesťanský server Prayer.cz.


webhosting, webdesign a publikační systém TOOLKIT:
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
Zpět na hlavní stránku