Delegace ze styčné kanceláře Spojených států amerických v Mosulu (al-Músil), největším městě severního Iráku, se rovněž setkala s bábá-šéchem, nejvyšší autoritou pro čistě náboženské otázky jezídů. Náboženská menšina jezídů hovoří převážně kurdsky a zřejmě většina z nich se za Kurdy považuje. Jezídi tvoří nadpoloviční většinu z asi 12 000 obyvatel obce Šéchán (známé též jako Ajn Sifní), která je sídlem knížete Tahsín-bega i bábá-šécha. V blízkosti obce leží také Láliš, který je nejsvětějším poutním místem jezídů.

Násilný incident, při kterém ve čtvrtek 15.února místní muslimští Kurdové zaútočili na jezídské budovy a majetky, se dále vyšetřuje. Agentura Pajámnér dnes oznámila, že v souvislosti s násilím bylo zatím zadrženo 19 osob. Událostí se zabývá zvláštní vyšetřovací komise z autonomního iráckého Kurdistánu. Jeho vláda totiž zajišťuje bezpečnost v Šéchánu, přestože jeho okrsek spadá pod správu centrální irácké vlády.

Co se vlastně stalo?
Okolnosti násilí, které si vyžádalo nejméně jeden lidský život, zůstávají nejasné. Světová média o nepokojích neinformovala, snad s výjimkou rozhlasové stanice Hlas Ameriky, a také místní reportéři zůstali skoupí na detaily kvůli citlivému pozadí incidentů. Jisté se zdá být to, že motivem útočníků byla kauza takzvané rodinné „cti“ a potažmo jejich pocit, že došlo ke snížení vážnosti celé muslimské komunity. Na základě dostupných zdrojů lze události popsat následovně:

1. Žena, která patřila mezi muslimské Kurdy v Šéchánu, odešla od rodiny. (Podle převažujících verzí byla vdaná. Informovaný kurdský zdroj v Německu tvrdí, že utekla před násilím svého manžela.)

2. Ženě nejspíše nabídli pomoc dva jezídští muži. Jak napsal v Kurdistánu vycházející list Kurdish Globe, jeden z mužů je profesí policista. Celou trojici však – za blíže nevysvětlených okolností – zatkla policie. Kurdish Globe doplnil, že oba muži byli propuštěni a žena předána kazateli hlavní mešity v Šéchánu.

3. Mezi muslimskými Kurdy v Šéchánu se rozšířila fáma, že žena na útěku měla intimní poměr s jedním ze svých jezídských průvodců. Rozzuřený dav kurdských muslimů následně zaútočil na jezídské objekty v obci Šéchán. Agresoři stříleli na rezidenci jezídského knížete Tahsín-bega a zapálili tři automobily v jeho vlastnictví. Rovněž byla vypálena pobočka jezídského Kulturního a společenského střediska Láliš, dále budova sloužící náboženským shromážděním jezídů a několik obchodů a obytných domů. K útokům došlo ve čtvrtek 15.února, avšak podle jednoho ze zdrojů násilnosti pokračovaly i následujícího dne.

4. Ženu, která utekla své rodině, její příbuzní zavraždili za údajné pošpinění rodinné „cti“. (Ačkoli i západní cestovatelé pozorovali, že ženy měly v tradiční společnosti relativně větší svobodu než např. Arabky, přesto i mezi Kurdy dochází k vraždám známým jako „zločiny cti“ nebo „smytí hanby“.)

5. Podle listu Kurdish Globe příbuzní ženy žádali také o vydání obou jezídů, kteří ženu doprovázeli a po propuknutí nepokojů se ukryli v Tahsín-begově rezidenci.

6. Úřady vyhlásily zákaz vycházení v Šéchánu.

7. Jezídský kníže Tahsín-beg vyzval jezídy, aby zachovali klid. Setkal se s delegací, kterou na místo vyslal prezident autonomního Kurdistánu Masúd Bárzání. Sám Bárzání poté v letovisku Saláhaddín, kde se nachází jeho sídlo, přijal Tahsín-bega a další jezídské hodnostáře. O situaci se zajímal také irácký prezident Džalál Tálabání. Kurdští muslimští politici a intelektuálové násilí v Šéchánu odsoudili.

Blesk z čistého nebe?
Násilí proti jezídům v Šéchánu bylo pro vládu autonomního Kurdistánu velmi nepříjemným překvapením. V situaci, kdy mnozí označují sektářské násilí v Bagdádu a dalších částech Iráku za občanskou válku, Kurdové zdůrazňují, že území pod jejich správou jsou naopak vzorem pokojného soužití a tolerance k menšinám. Za hranicemi kurdské autonomie se islamističtí teroristé cíleně zaměřují na vraždy jezídů, na což ostatně upozornila i zpráva Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky z října 2005 a zcela čerstvě také zpráva Mezinárodní skupiny pro práva menšin (Minority Rights Group International). Ovšem kurdské politické špičky v Iráku propagují obraz jezídů jako „původních Kurdů“ a náboženské, vzdělávací a kulturní instituce jezídů dnes v iráckém autonomním Kurdistánu mohou fungovat takřka bez omezení.

Na druhou stranu i v Kurdistánu existují vzájemné historicky podmíněné předsudky mezi muslimy a jezídy. Jezídský představitel autonomní vlády Kurdistánu a bývalý ministr irácké vlády Mámó Ósmán je nicméně přesvědčen, že násilí bylo vyvoláno zvenčí jako protikurdské „spiknutí“. Kurdský zdroj v Německu uvádí další možný motiv: útočníci pocházeli z kmene Mzúrí, který je prý známý širokými sympatiemi k Islámskému svazu Kurdistánu. Loni se tato strana v několika městech a obcích iráckého Kurdistánu stala terčem podobného běsnění, jaké se nyní odehrálo v Šéchánu. Je tedy možné – jak se domnívá kurdský zdroj v Německu – že vedle osobních pohnutek zde hrála roli také touha kmene Mzúrí po politické odplatě za předvolební ataky z prosince 2005 (které se však tehdy Šéchánu vyhnuly).