| Fajlíjové představují zvláštní skupinu mezi iráckými Kurdy. Podle jednoho zdroje tvoří až 10% všech Kurdů v Iráku, čímž by jejich počet dosahoval 450 000. Podle jiného zdroje se jejich etnický název odvozuje od jména starověkého národa Parthů. Zatímco většina Kurdů se hlásí k islámu sunnitské větve, Fajlíjové jsou šíité. Na rozdíl od převážné části Kurdů, kteří se dorozumívají jedním ze dvou hlavních dialektů kurdštiny, původní řeč Kurdů Fajlí je blízká íránskému jazyku górání, někdy považovanému za vzdálený kurdský dialekt. Mnoho Fajlíjů však užívá arabštinu jako hlavní jazyk, což má důvody zeměpisné: jen menší část jich totiž žije ve vlastním iráckém Kurdistánu (města Mandalí, Chánikín, Badra) a naopak většina je roztroušena mezi dominantní arabskou populací ve středním a jižním Iráku. Údajně největší koncentrace Kurdů Fajlí se nachází ve městě Al-Kút na dolním toku Tigridu. Řada jich žije také ve městech Baakúba, Bagdád, al-Hilla, al-Amára, am-Násiríja a al-Basra. Toto osídlení je výsledkem poměrně nedávných změn v životním stylu Kurdů Fajlí.
Tradičně byli Fajlíjové rozděleni do 24 kmenů. Když v roce 1921 vznikl Irák jako nový stát, většina Kurdů Fajlí vedla polokočovný pastevecký život při hranicích s Íránem. V tuto dobu dali přednost volbě íránského občanství, k čemuž je motivovaly příbuzenské a náboženské svazky, ale také snaha vyhnout se v Iráku vojenské službě. Praktické důsledky nového iráckého zákona o registraci zemědělské půdy z roku 1932 vedly k tomu, že Kurdové Fajlí ztratili kontrolu nad svými dřívějšími společnými pastvinami. Proto se začali stěhovat do měst, kde často vykonávali těžké pomocné práce na trzích, například jako nosiči. Když ve 40.letech chtěli žádat o irácké občanství, neměli již šanci na jeho udělení. Ve smyslu dříve přijatých právních norem se totiž iráckým občanem mohl stát buď každý Arab žijící na území Iráku, nebo každý Nearab, jehož předkové prokazatelně byli poddanými Osmanské říše jako státu, který před první světovou válkou ovládal teritorium Iráku. Obojí princip vylučoval Kurdy Fajlí.
Problém právního postavení Fajlíjů v Iráku nebyl dosud vyřešen. V době vlády strany Baas proti nim byla tato situace opakovaně zneužita: mezi lety 1969 a 1988 bylo asi 130 000 Fajlíjů deportováno do Íránu a jejich majetek vláda zabavila. Baasistický režim mohla k tomuto kroku podnítit význačná změna v postavení řady Fajlíjů, k níž došlo po roce 1948: tenkrát vznikl Stát Izrael a někteří z bohatých iráckých Židů před vystěhováním na jeho území přenechali správu svých podniků v Mezopotámii svým bývalým loajálním fajlíjským zaměstnancům.
V politice se dříve mezi Kurdy Fajlí těšila popularitě Komunistická strana Iráku. Generálním tajemníkem její odštěpené frakce Ozbrojený boj se v roce 1968 stal Azíz Alí Hajdar al-Hádž, Fajlí z Bagdádu. Z téhož zázemí pocházel Habíb Muhammad Karím al-Fajlí, který do roku 1975 zastával post tajemníka v Demokratické straně Kurdistánu. Za Saddámovy vlády existovalo v Iráku a v emigraci podzemní Islámské hnutí Kurdů Fajlí. V iráckých demokratických volbách do celonárodního parlamentu na konci ledna 2005 bude kandidovat Islámský svaz Kurdů Fajlí v Iráku.
|
