Kurdové a Kurdistán
Jazyk
Literatura

Naboženství

Osobnosti
Statistiky

Starší dějiny



D O K U M E N T Y

 22. 3. 2007 signatáři / Petr Kubálek
Před 17 lety Havel a Schwarzenberg podpořili Kurdy
V Praze se právě koná mezinárodní konference k 30.výročí Charty 77. Významný aktér této iniciativy z roku 1977, pozdější československý a český prezident Václav Havel, včera na konferenci zdůraznil, že státy postkomunistické Evropy by měly svou zkušenost zúročit v nezištné podpoře představitelů opozice a bojovníků za lidská práva v zemích, jimž stále vládnou nedemokratické režimy.

V této souvislosti může být zajímavé, že Havel v době, kdy byl prezidentem Československa, podepsal manifest na podporu kurdského demokratického hnutí. Svůj podpis k dokumentu připojil i Karel Schwarzenberg, tehdejší Havlův kancléř a nynější ministr zahraničí České republiky.

Text nazvaný Prohlášení Kruhu přátel kurdského demokratického hnutí vznikl v červenci 1990 a podepsali ho čtyři čeští vědci zaměstnaní tehdy v předních akademických institucích v Praze. Havel a Schwarzenberg jsou podepsáni jako „členové patronátního výboru“. Prohlášení mimo jiné reagovalo na první výročí vraždy kurdského politika a ekonoma Abdurrahmána Kásimlú (jméno se přepisuje též jako Abdorrahmán Kásemlú nebo – úředně – Abdul Rahman Ghassemlou), který prožil dlouhá léta v českém prostředí. Po téměř 17 letech stále platí slova prohlášení, že „jak iniciátoři, tak i vykonavatelé tohoto mezinárodního zločinu dodnes unikají před spravedlností“.

Níže je k dispozici přepis strojopisného textu dokumentu.

= = =

Musíme neúnavně pokračovat v našem úsilí o to, aby se konečně Všeobecná deklarace lidských práv stávala skutečností.

Javier Peres de Cuellar, generální tajemník OSN

PROHLÁŠENÍ KRUHU PŘÁTEL KURDSKÉHO DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ

Dlouhá desetiletí a staletí usilují Kurdové usídlení v hraničních územích řady států na Blízkém a Středním Východě o svoji národní identitu, lidskou existenci a život bez nepřátelství a válečných střetů ničících jejich rodiny, pole a domovy.

V poslední době se situace mimořádně vyostřila, když byly proti kurdskému obyvatelstvu opětovně nasazovány vojenské jednotky a dokonce i nepřípustné chemické prostředky šířící hromadnou zkázu. Těžké existenční podmínky, národnostní útlak a hrubé politické bezpráví nutí bojeschopné muže i ženy k ozbrojenému odporu, jiné vyhání z vlasti do emigrace.

Mezi Kurdy rozdělenými státními hranicemi do několika sousedících zemí sílí však současně stále více poznání, že jejich budoucí národní, lidskou a občanskou existenci je nutné a možné řešit pokojnou cestou, v plném souladu s celosvětově se prosazující tendencí k mírovému uspořádání konfliktních vztahů, k prosazování demokratických principů, k respektování národních svobod a uplatňování lidských práv.

Je nanejvýš varovnou skutečností, že proti průkopníkům této koncepce řešení nejen kurdské otázky, ale i celkové situace na Blízkém a Středním východě, jsou namířeny nebezpečné akce extrémně militantních sil. Jejich obětí se právě z uvedených příčin stali dne 13.července 1989 ve Vídni Abdul Rahman GHASSEMLOU, generální tajemník Demokratické strany íránského Kurdistánu, Abdullah QADERI-AZAR, zástupce této strany v Evropě a Fadhil RASSOUL, profesor, irácký Kurd žijící v Rakousku. Všichni tři byli chladnokrevně zavražděni v průběhu jednání s představiteli teheránské vlády o míru pro íránský Kurdistán, přičemž jak iniciátoři, tak i vykonavatelé tohoto mezinárodního zločinu dodnes unikají před spravedlností.

Obhájci lidských a národních práv, přátelé Kurdů si vzali za úkol neponechat tuto nanejvýš nebezpečnou zločinnou akci v zapomění a vyjádřit svůj odpor k terorismu i silám, které jej podněcují a kryjí. V Paříži vzniklo v dubnu letošního roku hnutí požadující důsledné vyšetření a spravedlivé potrestání zločinu spáchaného ve Vídni na kurdských představitelích, jehož úsilí podporují svými podpisy a vystoupeními ve sdělovacích prostředcích významní činitelé kultury a veřejného života ve Francii a dalších zemích.

K této mezinárodní iniciativě se připojují i představitelé československé veřejnosti, a to jak s úmyslem pozvednout svůj hlas za vyšetření a spravedlivé potrestání strůjců protikurdského zločinu z 13.července 1989 a protestovat proti jakýmkoliv aktům terorismu a jeho tolerování, tak i podpořit veškeré snahy směřující k tomu, aby Kurdové na územích, která jsou jejich vlastí, mohli mírově žít v plné národní a občanské svobodě a nebyli nuceni emigrovat do jiných zemí.

Považujeme současně za svoji výsostně mravní povinnost vzdát tímto způsobem čest a úctu památce Abdula Rahmana Ghassemlou, který v Československu vystudoval, řadu let u nás působil jako vynikající vysokoškolský učitel a vědecký pracovník a jehož osobnost je s naší zemí spjata jak rodinnými svazky, tak i hluboce přátelskými vztahy.

Praha, červenec 1990

Podpisy členů patronátního výboru [Václav Havel, Karel Schwarzenberg]

Za pražský Kruh přátel kurdského demokratického hnutí: […]


webhosting, webdesign a publikační systém TOOLKIT:
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
Zpět na hlavní stránku