275 poslaneckých mandátů v novém iráckém parlamentu si mezi sebou rozdělí následující koalice a strany (za pomlčkou uveden počet získaných křesel):

Sjednocená irácká koalice (dosavadní vládní koalice převážně šíitských nábožensky orientovaných stran; patří k ní nynější irácký premiér Ibráhím al-Džáfarí) – 128
Spojenectví Kurdistánu (koalice dominantních kurdských politických stran, včetně menších uskupení zastupujících jazykové menšiny žijící v Kurdistánu – Turkmeny a křesťanské Chaldejce a Asyřany) – 53
Irácká fronta konsenzu (hlavní koalice z okruhu arabských sunnitů, kteří bojkotovali minulé parlamentní volby z ledna 2005; lídrem koalice je duchovní Adnán Muhammad Salmán ad-Dulajmí, její nejvlivnější složkou však je Irácká islámská strana vedená Tárikem al-Hášimím) – 44
Národní irácká kandidátka (široká koalice arabských sekulárních a kmenových sil; v jejím čele stojí předseda bývalé prozatímní vlády, sekulárně orientovaný šíita Ajád Alláví) – 25
Irácká fronta národního dialogu (další koalice z okruhu arabských sunnitů – vede ji jeden z jejich nejvýraznějších zástupců v ústavodárném výboru, Sálih al-Mutlag; oficiálně se však orientovala jako nadkonfesní síla zaměřená na voliče, kteří právě v textu nové ústavy vidí hrozbu pro jednotu Iráku) – 11
Islámský svaz Kurdistánu (hlavní opoziční strana v Kurdistánu od doby, kdy vystoupila ze Spojenectví Kurdistánu; jejím předsedou je Saláhaddín Muhammad Baháaddín) – 5
Národní blok za smíření a osvobození (koalice z okruhu arabských sunnitů, svou orientací velmi podobná irácké frontě národního dialogu; „osvobození“ v názvu koalice znamená požadavek ukončení americké vojenské okupace; „smíření“ pak naznačuje, že koalice odmítá lustrační opatření, zavedená v Iráku proti členům bývalé režimní strany Baas; vůdcem koalice je Mišán al-Džubúrí, sám bývalý dlouholetý baasista) – 3
Ar-Risálíjún (doslova „Následníci Poselství“ [proroka Muhammada] – jde o tu část stoupenců radikálního šíitského duchovního Muktadá as-Sadra, která se nepřipojila ke Sjednocené irácké koalici) – 2
Kandidátka za irácký národ (jediná vyhraněně sekulární, liberální a nadkonfesní koalice, fakticky však jen z okruhu takto orientovaných arabských sunnitů; do voleb ji vedl Misál al-Álúsí – bývalý ředitel vládního Úřadu pro odstranění vlivů strany Baas; Álúsí přežil několik pokusů o atentát, při jednom z nich zahynuli jeho dva synové; v Iráku vzbudil rozporuplné reakce požadavkem na normalizaci vztahů s Izraelem, jehož území také sám navštívil) – 1
Fronta iráckých Turkmenů (strana s vazbami na Turecko – před volbami v ní kvůli tomu nastal rozkol) – 1
Jezídské reformní a pokrokové hnutí (strana té části jezídů, která se nepřipojila k některé z velkých stran Spojenectví Kurdistánu; má oporu zejména v provincii Nínavá, která leží mimo autonomní Kurdistán) – 1
Mezopotámská kandidátka (koalice stran křesťanských Chaldejců a Asyřanů) – 1