Modžáhedíne chalk, kteří se dříve těšili podpoře Saddáma Husajna, dosud setrvávají na iráckém území a jejich další status zůstává otevřenou otázkou. V polovině května americká armáda zahájila odzbrojování těchto milic. Jak ovšem tvrdí poslední nedělní vydání britského deníku Telegraph, některé kruhy na Ministerstvu obrany USA zřejmě budou prosazovat aktivní spolupráci s touto skupinou. Modžáhedíne chalk by tak mohli „sehrát podobnou roli jako Severní aliance v Afghánistánu,“ jak napsal britský list.

Následuje překlad článku z anglického zdroje v plném znění:

USA kvůli zastavení jaderného programu Íránu uvažují o podpoře teroristické skupiny
Julian Coman z Washingtonu a Damian McElroy z Istanbulu
1.června ‏2003

‏‏ Vysocí činitelé v Pentagonu navrhují rozsáhlé tajné operace proti vládě Íránu a doufají, že opoziční skupiny uskuteční převrat dříve, než režim získá jadernou zbraň.

Kontroverzní plán zahrnuje nabídku finančního a vojenského zabezpečení teroristické organizace, která je Ministerstvem zahraničí USA považována za nezákonnou, stejně jako zpravodajskou spolupráci a jinou podporu disidentským studentským sdružením a skupinám odporu.

Vlivné osoby z Pentagonu tvrdí, že teroristický status, kterým Spojené státy v roce 1997 označily ozbrojenou skupinu Modžáhedíne chalk, by měl být zrušen. Skupina, která má základny v Iráku, by tak mohla sehrát podobnou roli jako Severní aliance v Afghánistánu.

„Jsou tací, kteří vidí svržení tohoto režimu jako jediný způsob, jak se vyrovnat s nebezpečím, že by Írán mohl vlastnit jadernou zbraň,“ uvedl vládní činitel s blízkými kontakty na Bílý dům. „K další válce však nedojde. Uvažuje se o destabilizaci zevnitř. Nikdo nemluví o žádné invazi kamkoli.“

Modžáhedíne chalk, jejichž ideologie směšuje islamismus a marxismus, podnikali pravidelné ozbrojené vpády do Íránu jako útoky proti režimu. V minulosti je financoval Saddám Husajn. Jejich tábory během nedávné války bombardovala americká armáda, poté však bylo dohodnuto příměří.

Vojenská zkušenost a disciplína Modžáhedíne chalk zapůsobila na Pentagon, který navrhl, aby se skupina přejmenovala a začala operovat s tajnou americkou podporou.

„Chceme režim, který by odrážel vůli íránského lidu,“ řekl vysoký činitel americké administrativy, jenž o současném íránském vedení prohlásil, že mu dominují „brutální mulláhové“.

Náměstek amerického ministra obrany pro politické věci Douglas Feith prohlásil, že Modžáhedíne chalk od 70.let neútočili proti Američanům nebo americkým zájmům, a tak není nutné je dále ponechávat na seznamu teroristických organizací, který sestavuje americké Ministerstvo zahraničí. To však cítí, že odstranění Modžáhedíne chalk ze seznamu by pro USA vyznělo pokrytecky, pokud by bylo založeno na prospěšnosti skupiny pro americké cíle na Blízkém východě.

Návrhy bude revidovat president George Bush se svým kabinetem, jakmile se koncem týdne vrátí z Blízkého východu. V době jejich návratu přibývají důkazy, že Írán vyvíjí program na výrobu nukleárních zbraní, který možná dosáhl již pokročilého stadia.

Stoupenci tvrdé linie v řadách Bushovy administrativy byli dlouho přesvědčeni, že na rozdíl od Saddáma v Iráku jsou nepopulární náboženští vůdcové Íránu vystaveni nebezpečí vnitřního povstání, které by vyústilo ve změnu režimu zevnitř. Zprávy o tom, že nedávné bombové útoky Al-Káidy v Saúdské Arábii mohly být naplánovány buňkami operujícími v Íránu, posílily odhodlání Pentagonu k většímu tlaku na Írán.

Minulý týden jedna íránská opoziční skupina [shodou okolností opět Modžáhedíne chalk – poznámka P.K.] potvrdila americké zpravodajské informace z nedávné doby o tom, že Írán v rámci svého zbrojního programu vybudoval zařízení na obohacování uranu. Podle činitelů americké administrativy je viceprezident Dick Cheney přesvědčen, že Írán může disponovat všemi materiály potřebnými k výrobě atomové bomby bez zahraniční pomoci.

18 měsíců před prezidentskými volbami však nikdo z administrativy neuvažuje o další válce. Místo toho se upřednostňovanou strategií Pentagonu stávají „tajné operace“.

Vysocí činitelé vlády USA také hodnotí možnou roli Rezy Pahlavího, syna bývalého šáha Íránu, který v průběhu minulého týdne vyzval ke kampani občanské neposlušnosti proti náboženským vládcům země.

V rozhovoru s židovským magazínem Forward Rezá Pahlaví řekl, že by se „určitě rád podílel“ na ustavení sekulární demokracie v Íránu a dodal, že by rád „působil jako katalyzátor“ změny. Rovněž zavrhl pokusy umírněných členů íránského vedení o nastartování reforem, k nimž řekl: „Nedosáhlo se ničeho.“

Zdá se, že na tvrdý přístup Washingtonu přichází z Tehránu smířlivá reakce. Podle západních diplomatů Írán přišel se soukromou nabídkou, že by do Egypta deportoval Sajfa al-Ábíla, podezřelého ze zorganizování pumových útoků v Rijádu. V posledním týdnu byl na své íránské základně zadržen významný člen Al-Káidy, jak se Sunday Telegraph dozvěděl od diplomata pracujícího v Tehránu. Zadržený měl patřit k mnoha vedoucím činitelům Al-Káidy, kterým po válce v Afghánistánu poskytly íránské Revoluční gardy útočiště: buď na vojenských základnách podél východní hranice Íránu, nebo v bezpečných domech v jeho metropoli. Jak diplomatický zdroj uvedl, „Revoluční gardy v celé řadě zařízení chrání vedoucí příslušníky teroristické skupiny z Afghánistánu.“ Jedním z hlavních předpokládaných táborů Al-Káidy je bývalý královský letohrádek na vulkanické vyvýšenině poblíž města Záhedán. Zpravodajské informace uvádějí, že se tam jako vlivný člen organizace pohybuje Saad, syn Usámy bin Ládin.

[Diplomatický zdroj] sdělil, že íránská nabídka vydání Al-Ábíla je v Tehránu brána jako nutný ústupek. „Je logické vyhlásit, že došlo k zatýkání, a Sajfa al-Ábíla na chvíli zadržet.“