Nevládní organizace: Omezenou amnestii potká osud těch předchozích
Serdar Alyamaç
İzmir – Turkish Daily News
2.července 2003
Turecko minulý týden upřesnilo znění návrhu zákona, který by aktivisty z nezákonné Strany pracujících Kurdistánu (PKK) – nyní fungující pod novým jménem KADEK – povzbudil ke složení zbraní a ukončil tak skoro dvě desetiletí konfliktu.
Turecký ministr vnitra Abdulkadir Aksu prohlásil, že jde o nový a zásadní krok vlády k nastolení sociálního smíru. Nevládní organizace a strana DEHAP však jsou přesvědčeny, že tento návrh se v ničem neliší od dřívějších „zákonů kajícnosti“.
Stát v minulosti přijal podobný zákon již sedmkrát. Ty se však prakticky změnily v „zákony o informační spolupráci“ a prospěch z nich vytěžilo méně než tisíc lidí. Podle předchozích zákonů totiž nestačilo, když se partyzáni vzdali a složili zbraně: museli navíc podávat informace o PKK. Zákon se nemohl týkat vůdců organizace ani těch jejích členů, kteří během teroristických operací někoho usmrtili nebo zranili. Podle závažnosti podaných informací byla kajícníkovi poskytnuta nová identita a zaměstnání.
Nový návrh zákona podaný ministrem vnitra předpokládá beztrestnost pro ty militanty, kteří se nedopustili jiného zločinu než členství v zakázané organizaci a nakonec se vzdali státním složkám. Těm, kteří spáchali násilné činy, mají být rozsudky sníženy o polovinu až tři čtvrtiny, pokud orgánům poskytnou informace o své nelegální činnosti. Vůdcové nezákonné organizace mají být z navrhované amnestie vyloučeni.
Vláda připravovaným návrhem sleduje konečné ochromení strany PKK (KADEK), jejíž 16 let trvající krvavý boj za autonomii převážně kurdského jihovýchodu Turecka připravil o život 35 000 lidí.
PKK (KADEK) ohlásila příměří v roce 1999 poté, co byl zadržen její vůdce Abdullah Öcalan. Od tohoto roku se téměř 5 000 členů organizace stáhlo do pohoří Kandíl v severním Iráku.
Yusuf Alataş, předseda tureckého Sdružení pro lidská práva, v písemném prohlášení konstatoval, že vláda připravila nový zákon o amnestii ve jménu „návratu k normálnímu životu“. Navzdory tomu, že vláda a zejména její ministr vnitra hovoří o „čáře za minulostí“, ve skutečnosti přicházejí jen s pokusem rozšířit už dříve přijaté amnestie.
Alataş zdůraznil nutnost radikálního přístupu ke kurdskému problému: „Jediným cílem má být mír. Zkušenost ukázala, že dříve přijaté zákony o amnestii nepřinesly úspěch. Je naprosto jasné, že takový přístup k sociálnímu smíření nepovede. Nelze zapomínat, že takovéto plýtvání časem jen vyvolá další napětí.“ Dále uvedl: „Prvním krokem k zajištění sociálního smíru je uzákonění všeobecné a bezpodmínečné politické amnestie bez jakékoli diskriminace.“
Předseda Diyarbakırské právní komory Sezgin Tanrıkulu pro Turkish Daily News uvedl, že tento typ zákona musí být připravován v souladu s veřejným míněním. „V oblasti došlo k sociálnímu traumatu, jehož důsledky jsou stále viditelné. Proto je nezbytné učinit realistické kroky k řešení kurdského problému. Předkládaný návrh zákona však takovým krokem není.“ Tanrıkulu sdělil, že Diyarbakırská právní komora připravila společné prohlášení doplněné vlastními doporučeními: „Připravili jsme text navrhující některá řešení, ještě než byl tento návrh zákona připraven. Text jsme odeslali ministru spravedlnosti s kopií i pro ministra vnitra. O žádné reakci jsme neslyšeli.“
Přeložil Petr Kubálek |