Výbušnina byla odpálena v jedoucím automobilu, když přijížděl ke kontrolnímu stanovišti americké armády mezi kurdskou metropolí Haulér (arabsky Arbíl) a horským střediskem Saláhaddín, v němž sídlí orgány Demokratické strany Kurdistánu. Kontrolní stanoviště je nicméně umístěno v běžné vesnici. Účinek bomby zřejmě zmírnila její předčasná exploze, k níž došlo před nárazem vozu do budovy, kde američtí vojáci pracují.

Úřady kurdské autonomie vyzvaly občany, aby darováním krve usnadnili léčbu zraněných, mezi nimiž bylo mnoho dětí.

Exploze byla první svého druhu, k níž v iráckém Kurdistánu došlo po svržení vlády Saddáma Husajna. Přesto i Haulér v předchozích letech zaznamenal ojedinělé incidenty, které se obvykle připisovaly sílícímu extrémnímu islamismu. Shodou okolností v září 2001 začalo na území kurdské autonomie v Iráku působit ozbrojené uskupení Ansár al-islám (Stoupenci islámu), které je závažně podezřelé z napojení na síť Al-Káida (Základna). Jak zjistili příslušníci Vlasteneckého svazu Kurdistánu podle zabavených dokladů, byl mezi jeho členy vysoký až převažující podíl Arabů z různých států mimo Irák. Colin Powell v projevu před OSN 5.února 2003 upozornil na to, že mezi nimi měl být i Palestinec s jordánským občanstvím Abú Musab az-Zarkáwí, dříve činný v Bin Ládinových afghánských táborech. Tento terorista měl v květnu 2002 odjet z iráckého autonomního Kurdistánu přímo do Bagdádu na léčení, zůstat tam po dobu dvou měsíců a sejít se s asi 20 dalšími extremisty. Americký ministr zahraničí v podstatě na tomto „kurdském spojení“ budoval argument o kontaktu mezi Al-Káidou a režimem Saddáma Husajna.