Rozhodnutí přišlo pouhý den poté, co norské úřady odmítly jordánskou žádost o vydání Krékára. Ten měl v minulosti přes toto arabské království pašovat heroin, aby ze zisků na jeho prodeji financoval teroristickou činnost. Toto obvinění však Norsko označilo za nedostatečně podložené.

Skupina Ansár al-islám (Stoupenci islámu), kterou Krékár původně založil pod názvem Džund al-islám (Armáda islámu), zahájila operace v iráckém Kurdistánu během září 2001. Podařilo se jí ovládnout asi 16 vesnic v provincii Slémání (Sulajmáníja). Jsou jí připisovány některé pumové útoky, k nimž v iráckém Kurdistánu od té doby došlo. Podle cestovních pasů, které zabavil Vlastenecký svaz Kurdistánu, i podle zjištění amerických zpravodajských služeb se k Ansár al-islám v roce 2002 připojili členové sítě Al-Káida poté, co padly její základny v Afghánistánu. Přední aktivista z jejich řad, palestinský specialista na výrobu jedů a výbušnin Abú Musab az-Zarkáví, se z táborů v Kurdistánu během května a června 2002 přesunul do Bagdádu. Podle amerických zpravodajců využil svého pobytu k lékařskému ošetření i k setkání s asi 20 dalšími muslimskými extremisty. Právě tato tvrzení přednesl v únoru 2003 Colin Powell jako část argumentů o propojení Saddámova režimu s terorismem a muslimským extremismem.

Ačkoli základny Ansár al-islám byly během americké invaze do Iráku bombardovány, skupina se po válce zkonsolidovala. Je podezírána ze zapojení do největších sebevražedných útoků, jaké Irák v době okupace zažil, včetně srpnového napadení bagdádského sídla OSN.

Malá Krékár spojení s Al-Káidou popírá. Rovněž uvádí, že sám od května 2002 již nestojí v čele Ansár al-islám. Přesto byl jako podezřelý z plánování teroristické činnosti zatčen v září 2002, když cestoval do Nizozemí. V zemi ho po čtyři měsíce vyslýchali mimo jiné i agenti americké FBI. Poté byl znovu propuštěn do Norska, které vydalo jeho uprchlický cestovní dokument. Nicméně již v únoru 2003 podalo norské ministerstvo pro místní rozvoj a imigraci podnět k tomu, aby byl Krékár ze země vypovězen. Totéž stanovisko koncem listopadu 2003 podpořilo i norské ministerstvo spravedlnosti. Krékárův advokát se nicméně pokusí rozhodnutí úřadů zvrátit.