| V pondělí 22.prosince demonstrovaly tisíce Kurdů ve městě Karkúku, jehož populaci dříve tvořili převážně Kurdové, Turkmeni a křesťanští Asyřané, ale od 70.let je irácký režim vystěhovával a dosídloval Araby. Účastníci demonstrace požadovali vtělení Karkúku do autonomního iráckého Kurdistánu. Ten byl vyhlášen v roce 1974, ale provincie, jejímž střediskem je Karkúk, do jeho rámce zahrnuta nebyla.
Demonstrace byla ve městě vůbec největší od pádu Saddáma Husajna. Demonstranti skandovali hesla „Karkúk – srdce Kurdistánu“ a „Federalismus pro Kurdistán“. V průvodu byly neseny transparenty a kurdské a americké vlajky.
Zahrnutí Karkúku do kurdské autonomie má i podporu oficiálních kurdských představitelů v Iráku. Den před manifestací prohlásil předseda Demokratické strany Kurdistánu Masúd Bárzání, že Kurdové svůj nárok na město zakládají na historických právech, nikoli na jeho bohatých ropných zdrojích.
Zda bude etnicky smíšený Karkúk s okolím skutečně přičleněn do kurdské autonomie, o tom by mělo rozhodnout referendum v příštím roce. Klíčové v něm zřejmě budou hlasy turkmenské menšiny, která se federalismu zatím nezdá nakloněna. Odmítavý je i postoj Turecka, které turkmenské strany v Iráku podporuje. Mezi Turkmeny a Kurdy již v oblasti došlo ke krvavým střetům, které si v srpnu 2003 vyžádaly 13 obětí na životech.
|
