| Dnes zažilo irácké město Karkúk demonstraci Turkmenů a Arabů proti budoucímu začlenění oblasti do kurdské autonomie. Pochodu se dle očekávání mělo účastnit několik tisíc lidí. Podle prvotních zpráv došlo k násilnostem a 2 demonstranti byli zastřeleni. Již v srpnu 2003 po menších demonstracích Turkmenů následovaly střety, které si vyžádaly 13 mrtvých.
Agenturou AP citovaný plukovník irácké policie Sálim Táhá uvedl, že kurdští ozbrojenci zastřelili 2 účastníky demonstrace a dalších 16 zranili. Činitel Vlasteneckého svazu Kurdistánu Džalál Džauhar však prohlásil, že šlo o reakci na střelbu, která z davu demonstrantů směřovala proti kanceláři této politické strany.
Kurdové žijící ve městě demonstrovali před 9 dny pro zahrnutí Karkúku do iráckého autonomního Kurdistánu. Dnešní akci pod heslem „Rovnost pro všechny národnosti a náboženství v Iráku“ uspořádala Fronta iráckých Turkmenů a provizorně ustavená Arabská skupina. Bezpečnost demonstrantů měli zajišťovat ozbrojenci z okruhu šíitského duchovního Muktadá as-Sadra, který je nejradikálnějším veřejně vystupujícím odpůrcem americké přítomnosti v Iráku.
Podle sčítání lidu z roku 1957, které se považuje za poslední nezmanipulovanou statistiku, žilo v oblasti 48% Kurdů, 28% Arabů, 21% Turkmenů a menší podíl křesťanských Asyřanů a Chaldejců. Za přesídlovacích arabizačních kampaní, které irácký režim prováděl v 70. a 80.letech, se výrazně zvýšilo zastoupení Arabů, usazovaných zde z jiných částí Iráku, ale i z Palestiny a dalších arabských zemí.
Připojení celé bývalé provincie At-Támím, jejíž metropolí je Karkúk, k autonomnímu iráckému Kurdistánu podporují všichni kurdští zástupci v irácké Správní radě a je mu nakloněna i mezinárodní Koaliční dočasná správa Iráku. Proti se naopak staví Turecko, které výrazně podporuje Frontu iráckých Turkmenů. Její předseda Abdulláh Abdurrahmán byl včera večer v Káhiře přijat egyptským ministrem zahraničí Ahmadem Máhirem.
|
