Do Ankary přijel na oficiální návštěvu Barham Sálih, vysoký představitel iráckého Vlasteneckého svazu Kurdistánu.
V pátek 16.ledna ho přijal náměstek ministra zahraničí Ugur Ziyal.
Podle zprávy agentury
Anadolu se oba politici shodli na nutnosti zachovat územní jednotu Iráku. Sálih poukázal na starší kořeny kurdské autonomie v Iráku (uznané již roku 1974) a na skutečnost, že její území bylo po roce 1991 takřka nezávislé. Ve stejnou dobu se ovšem turecký premiér Recep Tayyıp Erdoğan několikrát ostře vyjádřil proti kurdským požadavkům na federální uspořádání Iráku. Ve středu 14.ledna je označil za „hru s ohněm“ a téhož dne na schůzce se členem Správní rady Iráku Abdalazízem Hakímem vyslovil podezření, že hlavním cílem kurdských skupin je kontrola ropných zdrojů.
Také z kruhů turecké armády, která je výraznou politickou silou v zemi, zaznělo varování před federálním Irákem. Jak řekl místonáčelník generálního štábu İlker Başbug, v případě ustavení federace „čeká Irák velmi složitá a velmi krvavá budoucnost“.
Sálih trvá na tom, že Karkúk patří ke Kurdistánu
Barham Sálih byl tureckými žurnalisty požádán o vyjádření ke statutu etnicky smíšeného města Karkúk, o němž krátce před svou cestou do Ankary prohlásil, že je to „kurdské město“. Na jeho výrok, který zazněl v rozhovoru pro tureckou televizi NTV, reagoval mluvčí tureckého ministerstva zahraničí a připomněl i nedávnou demonstraci Turkmenů a Arabů proti začlenění města do kurdské autonomní zóny, která měla násilnou dohru. Sálih potvrdil, že Karkúk považuje za součást Kurdistánu, nicméně ujistil, že rozhodnutí o jeho budoucí administrativní příslušnosti náleží jeho obyvatelům.
Státníci z regionu jsou proti federativnímu uspořádání Iráku
Pravděpodobnost budoucí přeměny Iráku ve federaci, na níž trvají obě hlavní kurdské strany v zemi, vedla v uplynulých týdnech ke zvýšenému diplomatickému provozu v turecké metropoli. 6.ledna přijel do Ankary syrský prezident Baššár al-Asad, který tak uskutečnil historicky první návštěvu syrské hlavy státu v Turecku. Jeho rozhovory s tureckými státníky příznačně pominuly nedořešené bilaterální spory, jako je syrský územní nárok na nynější tureckou provincii
Hatay nebo čerpání vody z Eufratu, aby se soustředily na postoj k Iráku. Asad i jeho turecký protějšek Ahmet Necdet Sezer podle agentury Anadolu „odsoudili postupy, které by mohly ohrozit územní jednotu Iráku“. To je evidentní narážka právě na kurdský projekt dvoudomé federace.
Turecko-íránská jednání se týkala i bývalé PKK
Turecko-syrská opozice proti federálnímu Iráku se rozšířila také o íránský hlas, když byl turecký ministr zahraničí Abdullah Gül přijat v Tehránu. Prezident Islámské republiky Mohammad Chátamí se na schůzce s ním 10.ledna vyslovil proti „dělení Iráku na národnostním a náboženském základě“. Obě strany rovněž jednaly o obecném postupu vůči bývalé Straně pracujících Kurdistánu (dříve PKK, nyní KADEK), která jako zázemí využívá íránského teritoria. V téže souvislosti americké ministerstvo zahraničí 13.ledna zařadilo na svůj seznam teroristických skupin
některé formace, jež jsou s bývalou PKK propojeny.
|