Kurdové a Kurdistán
Jazyk
Literatura

Naboženství

Osobnosti
Statistiky

Starší dějiny



Z P R A V O D A J S T V Í

 17. 4. 2006 Petr Kubálek
 Kurdská elita v Evropě pranýřuje vraždy pro „čest“
Případy vražd kvůli „cti“ jsou ostudou Kurdů. Rozhodně se nejedná o typické projevy kurdské společenské kultury a pachatelé těchto činů by měli být co nejpřísněji trestáni. Tak se dají shrnout reakce zástupců kurdské komunity ve střední Evropě dotázaných na takzvané vraždy kvůli cti. Soudní dohra jednoho takového případu, jehož aktéry podle mediálních zpráv byli Kurdové z Turecka, nedávno vzbudila velkou pozornost v sousedním Německu.

„Dvě ošklivé věci jsme převzali od cizích kultur: krevní mstu a takzvané očištění cti rodiny. Nejsmutnější je, že se takové zrůdné činy dějí v srdci Evropy a že je páchají lidé z druhé a třetí generace přistěhovalců,“ říká Rachid Khalil (Rašíd Chalíl) z Kurdského občanského sdružení. „Každopádně je to hanba pro celý národ. Tento jev by měl vymizet z našeho života.“

Podobně hovořil i Chalíl Džindí Rašó, v Německu žijící znalec a duchovní předák jezídského náboženství. Před časem v rozhovoru s autorem těchto stránek uvedl, že při práci na znaleckém posudku pro německé státní orgány žádal, aby podobné incidenty mezi jezídy v Německu byly trestány co nejpřísněji, a to dlouholetým vězením a následně vyhoštěním ze země. Rašó upozornil, že v západní Evropě se takovým vrahům paradoxně dostává i mírnějšího trestu, než jaký by jim udělila justice ve vlasti jejich rodičů na Blízkém východě.

Přesto v Turecku, kde žije nejvíce Kurdů, byli vrazi svých ženských příbuzných pro motivy „cti“ postaveni na roveň běžným delikventům teprve v červnu 2005, po reformě trestního zákoníku. Ještě loni mohli tito pachatelé v Turecku vyváznout s několikaletým vězením, zatímco nyní by je čekalo doživotí. Autonomní parlament iráckého Kurdistánu přijal obdobnou legislativní reformu již v srpnu 2002.

Kurdský lékař a podnikatel Yekta Geylanî, známý pod příjmením Uzunoğlu, který v 80.letech řídil Kurdský institut v Bonnu, upozorňuje na hlubší geopolitické souvislosti problému: uvádí, že Spolková republika Německo v rámci západních snah o celosvětové zadržování komunismu podporovala „všechna islámská hnutí“ na svém území. „Přitom instituce snažící se o integraci cizinců v SRN byly doslova diskriminované,“ říká Geylanî. Dodává, že kurdský původ pachatelů takzvaných vražd ze cti neznamená, že by reprezentovali kurdskou kulturu. „Opak je pravdou: kurdská kultura byla již jejich rodičům systematicky odejmuta v SRN a následně byly tyto osoby indoktrinovány fanatickým islámem v SRN. Tudíž nemají nic společného s tradičními kulturními a společenskými hodnotami Kurdů. Jsou to svérázné hybridy, a za ty nesou plnou odpovědnost jejich stvořitelé – nikoliv kurdský národ,“ říká Yekta Geylanî a závěrem podotýká: „Místo toho, aby západní demokracie odpověděly na expanzi komunismu snahou šířit demokratické myšlenky a instituce, vybraly si zdánlivě snadnější cestu – podporu účelově nesprávných výkladů islámu a rozšíření těchto chybných výkladů v celém islámském světě. Nyní je na západních demokraciích, aby přiznaly tuto svou scestnou strategii v boji proti komunismu, kdy proti zlu postavily jiné zlo. Musí se důstojně vypořádat s těmito hybridy dneška a zabránit jejich vzniku v budoucnu.“

Tématu postavení žen v kurdské společnosti je na těchto stránkách věnován právě uveřejněný rozhovor s kurdskou novinářkou – pořízený sice před dvěma lety, ale jistě stále aktuální …


webhosting, webdesign a publikační systém TOOLKIT:
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
Zpět na hlavní stránku