Postoj Kurdů k nové irácké vládě

(Firjál aš-Šejbání:) Začněme postojem Kurdů, jaký už od samého počátku zaujímali k nové irácké vládě. Proč byl postoj Kurdů tak extrémní?

(Džalál Tálabání:) Především, Kurdové nezaujali žádný extrémní postoj, ale naopak postoj velice tolerantní.

Když jim byla, v rozporu s Přechodným správním zákonem (prozatímní irácká ústava – pozn.red.), odepřena možnost postavit kandidáty na dvě klíčové funkce, totiž funkce prezidenta a premiéra, byli tolerantní a přijali to. Jakmile se však vytvořila vláda, požadovali přidělení ministerských funkcí, jež by odpovídaly poměrnému počtu Kurdů v Iráku a také roli, kterou sehráli při svržení diktatury. Patřili jsme k těm, kdo podpořili nominaci dr.Ajáda al-Alláwího na post premiéra a dále jsme s ním spolupracovali.

Ve vládě je řada kurdských ministrů. Máme viceprezidenta republiky, dr.Róže Núrího Šáwése. Máme vicepremiéra s kompetencí pro vybrané záležitosti, dr.Barhama Sáliha. Máme dr.Fuáda Másúma jako vedoucího v Přípravném výboru Irácké národní konference (shromáždění asi 1000 delegátů všech politických sil v Iráku, které se má uskutečnit na konci července v Bagdádu – pozn.red.). V současném iráckém kabinetu máme šest ministrů.

Příspěvek Kurdů je určitě kladný a tolerantní. Přistoupili jsme na mnoho kompromisů.

Žádali jsme, aby rezoluce Rady bezpečnosti OSN obsahovala zmínku o nezávislém, jednotném, federálním a demokratickém Iráku, což se stalo. Byl tam však i další bod, který předložili [irácký] premiér, viceprezident, ministr financí a vicepremiér a který zmiňoval práva Kurdů. Rezoluce tuto zmínku nezahrnula.

Navzdory tomu jsme přijali účast ve vládě.

Soudní proces se Saddámem Husajnem

Z obvinění, která byla vznesena proti Saddámovi, se celkem tři týkají Kurdů: bombardování města Halabdža chemickými zbraněmi, genocidní operace Anfál a podíl na zabití velkého počtu osob z rodiny Bárzání. Přesto, jak jste uvedl v jednom ze svých rozhovorů, nesouhlasíte s trestem smrti pro Saddáma, respektive tento trest nemá vaši podporu.

Myslím si, že Saddám je těžký válečný zločinec. Zločiny, které Saddám spáchal, jsou dokonce i větší než zločiny Hitlera a Mussoliniho.

Některé ze Saddámových zločinů jsou ojedinělé ve světové historii. Například se vůbec poprvé stalo, aby hlava státu použila chemické a biologické zbraně proti vlastním lidem. Taktéž poprvé hlava státu pohřbila statisíce vlastních lidí v masových hrobech, jak se to stalo v Iráku. Saddám spáchal nejstrašnější zvěrstva, za jaká si zasluhuje ten nejtvrdší, nejpřísnější, absolutní trest.

Ovšem jako právník a signatář mezinárodní výzvy za celosvětové zastavení trestu smrti si teď nemohu protiřečit. Myslím, že vynesení rozsudku nad Saddámem je věcí iráckého tribunálu. Přesně toto jsem tenkrát řekl.

Obecně odmítáte trest smrti, i když zároveň říkáte, že Saddám spáchal velmi těžké a neodpustitelné zločiny, nesrovnatelné s jakýmkoli dřívějším diktátorem na světě. Ani to vás nepřinutí ke změně názoru?

Já skutečně patřím k těm, kdo pevně věří v zastavení trestu smrti všude na světě. Jistě je správné brát zvláštní ohled na situaci v Iráku, avšak závisí to na soudu, aby nad Saddámem vynesl ten nejpřísnější trest.

Domnívám se, že poprava znamená rychlou smrt, smrt v jediném okamžiku. Ale zůstat ve vězení po zbytek života, to bude [pro Saddáma] znamenat, že uvidí, jak se vyvíjejí poměry v Iráku, jak do země po pádu jeho temné hrůzovlády přichází pokrok a rozvoj. Každý takový okamžik pro něj bude znamenat smrt. Toto postupné, opakované umírání podle mě bude mnohem bolestnější než rychlá smrt v jediném okamžiku.

Neočekáváte, že by v Iráku byl znovu přijat trest smrti? Již se vyskytly názory tohoto typu.

K tomu už došlo.

Myslím všeobecně.

Ano, irácká vláda, pokud vím, obnovila trest smrti. K obnovení trestu smrti došlo, myslím, kvůli boji proti terorismu a kvůli chystaným rozsudkům nad těžkými zločinci jako je Saddám Husajn.

Je teď vůbec vhodná doba pro konání takového soudního procesu se Saddámem? Jsou o tom různá mínění, jako že teď není vhodný čas a že v situaci, kdy Irák je plný sabotáží a násilí, by se pocity irácké veřejnosti vůči Saddámovi mohly proměnit.

Ve skutečnosti to, co nyní probíhá, není soudní proces. Lidé ve světě to pochopili chybně.

To, co nyní probíhá, je vyšetřování. Vyšetřování, které vede irácký soudce a které je přípravou k budoucímu procesu. Irácký soudce v současné době vede spravedlivé a všestranné vyšetřování s celou řadou těžkých zločinců. Tento proces [se Saddámem] se možná zahájí bezprostředně poté.

Prozatím ale probíhá vyšetřování. Když okupační správa předá nějakého zločince či obžalovaného ze spácháni zločinu do rukou iráckých úřadů, ty musí vyslat nebo jmenovat právníka, jenž s takovými lidmi vede prvotní šetření. Takže to, co nyní probíhá, je vyšetřování, nikoli soudní proces.

Izraelská přítomnost v iráckém Kurdistánu

V arabském i světovém tisku se objevila obvinění ve věci izraelské přítomnosti v Kurdistánu. Jaký je k tomu váš názor?

Především bych rád komentoval dva základní body.

Za prvé, jedná se o lživé, vykonstruované zprávy, na nichž není ani zrnko pravdy. Kurdistán je otevřená země se širokými demokratickými svobodami, a tím pádem se v ní pohybují desítky zahraničních novinářů a desítky zástupců zahraničních firem a organizací. Přesto kohokoli vyzývám, ať řekne [a dokáže], že tam objevil jednoho jediného Izraelce. Rozhodně se jedná se o lživé, vykonstruované zprávy, které mají za cíl …

… poškodit Kurdy?

Ne, neřekl bych poškodit Kurdy. Mají za cíl něco jiného.

A můj druhý komentář: Proč všechen ten tlak na Kurdy? Copak nejsou žádní Izraelci v Káhiře? Copak nejsou žádní Izraelci v Ammánu v Jordánsku? Copak nejsou žádní Izraelci v Libanonu, v Libyi, v arabských zemích severní Afriky nebo Perského zálivu?

Jistěže tam jsou Izraelci! Jejich vlajka vlaje v Káhiře. Jejich vlajka vlaje v Ammánu. Jejich vlajka vlaje v Kataru. Na mnoha místech.

A pak je tu ještě jedna věc: palestinští přátelé vyjednávají s Izraelci. Jásir Arafát líbá na tváře dceru jednoho bývalého [izraelského] ministra, který tvrdě bojoval proti Palestincům.

Dobrá, oni to tedy mohou dělat? Máme být palestinštější než Jásir Arafát? Proč to mohou dělat oni, když se celý ten problém týká jich, je to jejich konflikt a jsou to oni, kdo denně trpí pod izraelskou okupací? A proč to nesmíme dělat my, když všechny ty problémy jsou nám vzdálené? Myslím, že [v médiích] existuje určité šovinistické, protikurdské zaměření.

Arabové a federalismus

[Tálabání pokračuje:] Je tady ještě jeden příklad, jestli dovolíte: federalismus.

V Súdánu se ustavil federalismus v mnohem širší podobě nežli v iráckém Kurdistánu. Súdánský federalismus garantuje přerozdělování příjmů z přírodních zdrojů. Garantuje přerozdělování nafty. Jeho součástí je ustanovení, že za dva roky bude možné konat v jižním Súdánu referendum o sebeurčení jeho obyvatel, na jehož základě se budou moci dokonce i odtrhnout, jestliže budou chtít.

Považuji to za dobrou dohodu a gratuluji lidem v Súdánu k jejímu dosažení. Byl bych nerad, kdyby se z toho, co jsem říkal, zdálo, že k ní mám nějaké výhrady.

Jenže proč proti této dohodě a této federaci nevznesl výhrady žádný arabský stát? Když ovšem přijde řeč na federalismus v Kurdistánu, nebo v Iráku jako celku … Federalismus byl v Iráku ustaven jako způsob zřízení nového Iráku, tedy včetně iráckého Kurdistánu. Některé arabské státy a sdělovací prostředky kolem toho natropily obrovský povyk, který dosud neutichl. Není snad toto šovinistický a vůči Kurdům nepřátelský postoj?

Pokud jim vadí federalismus, proč se nepostaví proti federativnímu zřízení ve Spojených arabských emírátech? Jednotlivé části Spojených arabských emírátů mají mnohem větší práva než irácký Kurdistán. Domnívám se, že z některých arabských kruhů je vedena záměrná, nepřátelská a nekalá kampaň proti Kurdům.

Co se jim zachce, dovolují sami sobě, a co se jim zachce, Kurdům zakazují. Je to dvojí metr, nebo spíš nepřátelský a šovinistický postoj, proti Kurdům.

Sjednocení obou kurdských autonomních vlád v Iráku

Liší se nějak pozice kurdské [autonomní] vlády v Arbílu (Haulér) a Sulajmáníji (Slémání)? Nebo přetrvává nějaké napětí?

Ano, obě vlády se brzy sloučí, dá-li Bůh. V této věci byla podniknuta zásadní opatření. Také my jsme, z naší strany, předložili projekty a návrhy. Zatím poslední věc, kterou jsme podnikli, bylo to, že když podal rezignaci dr.Barham Sálih, jenž s pozoruhodným úspěchem dovršil své působení ve funkci premiéra [kurdské autonomní vlády ve Slémání] a následně se stal vicepremiérem v současné [centrální irácké] vládě, kde doufám bude právě tak úspěšný, nejmenovali jsme [nového] premiéra, ale jen vicepremiéra. Ten se ujme pravomocí premiéra. Doufáme, že toto usnadní sjednocení s [kurdskou autonomní] vládou v Hauléru. Tolik za prvé.

Za druhé se domníváme, že toto vyžaduje pečlivé zvážení a prostudování, protože během té doby [samostatné existence] obě vlády jmenovaly každá své vlastní generální ředitele, vedoucí, úředníky … takže pro integraci je potřeba určitého času, aby se tento problém vyřešil hladce.

K tomuto úkolu jsme již podnikli kroky. Řekl bych, že v současné době vládnou mezi Demokratickou stranou Kurdistánu a Vlasteneckým svazem Kurdistánu, a právě tak mezi mnou a bratrem Masúdem Bárzáním, velmi dobré vztahy. Ty dospěly do fáze společného vedení obou stran a ke stanovení společné politické linie vůči sousedním státům, Bagdádu, budoucí ústavě [Iráku] a současným úkolům Iráku.

Obě strany dosáhly shody na základních otázkách. Zůstává ještě sjednocení [autonomní] vlády, které se uskuteční, dá-li Bůh, do konce tohoto roku.