| Pět íránských státních zaměstnanců, které ve čtvrtek 11.ledna v iráckém Kurdistánu zadržela americká armáda, zatím nebylo propuštěno. Není ani známo nic bližšího o jejich totožnosti. Přesto se tento týden v rakouských médiích objevila spekulace, že jedním ze zadržených může být člověk, který byl v roce 1989 ve Vídni přítomen zavraždění kurdského politika Abdurrahmána Kásimlú (Abdul Rahman Ghassemlou).
Zprávu v úterý 16.ledna zveřejnil rakouský rozhlas a vzápětí ji citovala rakouská média a tisková agentura AFP; zatím se však nepodařilo ji ověřit. Mluvčí rakouského ministerstva spravedlnosti Maria Bergerová se pro rakouskou agenturu APA vyjádřila, že v případě potvrzení této informace bude Rakousko „velmi vážně“ žádat o vydání muže, který je ve Vídni veden jako podezřelý ze 17 let staré vraždy.
Oním Íráncem, kterého nyní zadržuje americká armáda v Iráku, má údajně být Mohammad Džáfar Sahrarúdí, uváděný též pod jménem Mohammad Džáfarí Sahrúdí. Ten patřil mezi tři vyjednavače, kteří v letech 1988 a 1989 zastupovali íránskou vládu při tajných rozhovorech s opoziční Demokratickou stranou íránského Kurdistánu. Stranu tehdy řídil Abdurrahmán Kásimlú (též Abdul Rahman Ghassemlou nebo Abdorrahmán Kásemlú), který byl ženatý s Češkou Helenou Krulichovou a od 50. do 70. let žil a pracoval v Praze. Podle dohody se rozhovory měly vést bez nošení zbraní a přítomnosti jakýchkoli strážců. Při setkání ve Vídni 13.července 1989 však byli Kásimlú a další dva kurdští vyjednavači zavražděni, ale Íránci mohli beztrestně odjet, neboť měli diplomatické pasy.
Když předloni do funkce íránského prezidenta nastoupil Mahmúd Ahmadínežád, objevila se – taktéž dosud neobjasněná – tvrzení, že v roce 1989 přímo připravoval atentát na kurdskou delegaci ve Vídni.
|
