Volební strategii představil předseda strany Ahmet Türk na včerejším mimořádném sjezdu DTP v Ankaře. Informaci o tom dnes přinesly v angličtině vydávané turecké deníky The New Anatolian a Turkish Daily News. Sjezd podle očekávání potvrdil Türka v předsednické funkci. Přitom vůbec není jisté, zda se sám Türk listopadových voleb zúčastní – pouhé dva dny před sjezdem byl odsouzen v procesu, který označil za politický, a pokud neuspěje u odvolacího soudu, čeká ho vězení. Ahmet Türk ale není jediným představitelem Strany za demokratickou společnost (DTP), který se v posledních dnech ocitl před tureckým soudem či na policii.

Horké chvíle kurdských politiků
Předseda strany DTP Ahmet Türk a její faktický místopředseda Aysel Tuğluk byli v pondělí 26.února odsouzeni k vězení na rok a půl za porušování zákona o politických stranách a za „oslavování zločinu a zločinnosti“. Téhož dne o tom informovala agentura Associated Press. Prvního zmíněného deliktu se měli dopustit tím, že rozšiřovali tiskoviny v kurdštině. Turecký zákon o politických stranách totiž stále ukládá, že politické strany v zemi musí komunikovat výhradně turecky. Druhý skutek souvisel s tím, že tiskoviny strany DTP údajně chválily Abdullaha Öcalana, vězněného vůdce militantní Strany pracujících Kurdistánu (PKK), kterou Turecko a řada dalších zemí označuje za teroristickou. Jak informoval list The New Anatolian, ke skutkům, za něž předáci strany DTP mohou být uvězněni, mělo dojít loni při oslavách Mezinárodního dne žen. Deník připomněl, že nedávno bylo za používání kurdštiny ve stranických tiskovinách odsouzeno 14 vůdčích členů jiné legální prokurdské strany v Turecku – Strany za práva a svobody (Hak-Par).

Podle sdělení listu The New Anatolian a agentury Reuters byli minulý týden zatčeni nejméně tři další významní členové strany DTP, kterým nyní hrozí vězení. Hilmi Aydoğdu, který vede kancelář DTP ve městě Diyarbakır (kurdsky též Áméd), bude zřejmě obžalován z „podněcován k nenávisti a nepřátelství“. Hrozí mu až tři roky odnětí svobody. V prohlášeních, která citoval turecký tisk, Aydoğdu komentoval opakované výroky tureckých představitelů, že pokud iráčtí Kurdové získají kontrolu nad mnohonárodnostním městem Karkúk (v západních médiích též Kirkúk), mohlo by Turecko reagovat vojenskou cestou. V inkriminovaném prohlášení Aydoğdu řekl: „Útok na Karkúk bychom vnímali stejně, jako by to byl útok na Diyarbakır. … V Turecku žije kolem 20 milionů Kurdů a těchto 20 milionů Kurdů by takovou válku považovalo za útok proti sobě.“ Shodou okolností v pátek 23.února, kdy bylo proti Aydoğduovi vzneseno obvinění, se turecká Rada národní bezpečnosti (MGK) vyslovila pro posílení diplomatických jednání v otázce Karkúku. Informovala o tom agentura Pajámnér, která působí v iráckém Kurdistánu.

Dalšími zatčenými činiteli Strany za demokratickou společnost (DTP) v Turecku jsou vedoucí její pobočky ve městě Van (kurdsky Wán) İbrahim Sunkur a člen její mládežnické sekce Abdulvahap Turan. Ti jsou podezřelí z podpory zakázané Strany pracujících Kurdistánu (PKK), a tím i z podpory terorismu. Stejným obviněním však již muselo čelit mnoho prokurdských politiků a aktivistů v Turecku.

V obdobné souvislosti byla tento týden obžalována Reyhan Yalçındağ Baydemirová, manželka primátora Diyarbakıru. Jak napsal deník The New Anatolian, Baydemirová se jako právnička a obhájkyně lidských práv zastala šesti chlapců, kteří – ač nezletilí – stanuli před soudem za pálení turecké vlajky. Nakonec byli osvobozeni, ale nyní byla sama Baydemirová za svá tehdejší mediální prohlášení obžalována z „maření soudního procesu“. Za to může jít až na dva roky do vězení.

Horké chvíle tureckých politiků
V pondělí 26.února přinesla turecká zpravodajská televize NTV rozhovor s Masúdem Bárzáním, prezidentem autonomního iráckého Kurdistánu. Některá jeho prohlášení se dotkla tureckých státních tabu ohledně kurdské otázky. Podle agentur AFP a Pajámnér sice Bárzání prohlásil, že „dialog je nejlepším způsobem k řešení problémů a nedorozumění“, a turecké diváky ujistil, že „Kurdistán zůstane součástí Iráku, dokud Irák bude federální a demokratický“, avšak vzápětí Bárzání zdůraznil, že Kurdové mají „zcela přirozené a legitimní právo“ na nezávislost. Jeho poznámka, že Turecko „by si mělo zvyknout“ na myšlenku nezávislého Kurdistánu, pak vyvolala pozdvižení mezi tureckými politiky a vlivnými vojenskými veliteli.