Turecký premiér Recep Tayyıp Erdoğan dnes povolil turecké armádě případný přeshraniční zásah proti kurdským povstalcům operujícím v severním Iráku. Podle tiskových agentur tak reagoval na silný tlak ze strany armádních představitelů i opozice. Kurdští rebelové jen od víkendu zabili během dvou útoků 15 tureckých vojáků.
Spojené státy, které sice turecké i irácké vládě opakovaně vyjádřily podporu v boji proti kurdským povstalcům, však dnes Turecko před podobným vpádem na cizí území varovaly. Také irácká vláda v této souvislosti uvedla, že podle ní již dostatečné řešení problému skýtá nedávno podepsaná irácko-turecká protiteroristická dohoda.
Podle odhadů se v severním Iráku poblíž hranic s Tureckem skrývá asi 3000 kurdských rebelů ze Strany kurdských pracujících (PKK). Její členové podle tvrzení Ankary při nedělní přestřelce v provincii Şırnak zastřelili 13 vojáků. Další dva vojáci prý zahynuli v pondělí poté, co povstalci v distriktu Lice v provincii Diyarbakır odpálili na dálku minu.
„Byl vydán rozkaz k jakémukoliv opatření včetně přeshraniční operace, pokud jí bude zapotřebí,“ uvádí se v dnešním prohlášení premiérského úřadu. Podle agentury AP bude nyní turecká vláda usilovat o to, aby možnost podnikat ozbrojené výpady proti povstalcům do Iráku schválil i parlament.
Americké ministerstvo zahraničí však dnes Turecko před podobnými ozbrojenými zásahy na iráckém území varovalo a spolu s Irákem ho vyzvalo ke společnému postupu. Zároveň však podpořilo takový boj proti povstalcům, který by byl založen na spolupráci obou zemí.
Podporu oběma vládám dnes vyjádřil i Bílý dům. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Gordon Johndroe však podle agentury Reuters neupřesnil, zda se podpora Bílého domu týká i případných přeshraničních operací.
Irácká vláda však dnes uvedla, že řešení povstaleckých akcí již zaštiťuje protiteroristická dohoda, podepsaná koncem září. V dohodě však nebyl explicitně zahrnut požadavek Ankary vysílat turecké vojáky přes hranice do severního Iráku.
Podle Ankary zahynulo v bojích s povstalci z PKK, která bojuje za kurdský stát od roku 1984, na 37 000 lidí. Boje mezi povstalci a tureckými bezpečnostními silami téměř ustaly poté, co byl v roce 1999 zatčen a uvězněn vůdce PKK Abdullah Öcalan, ale v posledních letech znovu zesílily. Za teroristickou organizaci považují PKK nejen Ankara, ale také Washington a Evropská unie, do níž chce Turecko vstoupit.
|