| Největší kurdská strana v Iráku bude jednat o tom, aby bylo právo na sebeurčení Kurdistánu zařazeno do jejích stanov. Včera to na jejím sjezdu navrhl předseda strany a prezident autonomního Kurdistánu Masúd Bárzání. Jeho prohlášení zachytila irácká a některá světová média.
Zhruba tisícovka představitelů Demokratické strany Kurdistánu (Pártíj démókrátíj Kurdistán – PDK) včera zahájila 13. sjezd od založení strany v roce 1946. Místem sjezdu je Haulér (Arbíl), hlavní město autonomního iráckého Kurdistánu.
„Na tomto sjezdu budeme pracovat na přijetí práva na sebeurčení a jeho začlenění do stanov Demokratické strany (Kurdistánu) tak, aby bylo pokračováním úsilí strany z předchozích období. Předložíme tento návrh delegátům sjezdu k diskusi a přijetí vhodného rozhodnutí v této věci,“ řekl Bárzání v úvodním projevu sjezdu.
Původními principy konzervativně nacionalistické Demokratické strany Kurdistánu byla autonomie pro Kurdistán v rámci Iráku a od 90. let pak federativní uspořádání Iráku. Není však tajemstvím, že myšlenka úplné nezávislosti Kurdistánu má mezi členskou základnou Demokratické strany Kurdistánu širokou podporu. Sám předseda Masúd Bárzání v některých rozhovorech se zahraničními novináři dává najevo, že nezávislost Kurdistánu je jen otázkou času.
Bárzání ve svém projevu na stranickém sjezdu neopomněl zmínit kurdský nárok na město Karkúk (v zahraničních médiích se obvykle uvádí jako Kirkúk). „Chceme z Karkúku udělat příklad mírového soužití. Věříme v (jeho) společnou správu, ale nebudeme smlouvat o identitě Karkúku,“ prohlásil Bárzání
O případném připojení etnicky smíšených oblastí k autonomnímu Kurdistánu má rozhodnout referendum, jemuž musí předcházet sčítání lidu. To bylo již několikrát odloženo. Zatím posledním zrušeným termínem plánovaného sčítání
byl letošní 5.prosinec.
Sjezdu se účastní rovněž irácký prezident Džalál Tálabání, který je generálním tajemníkem druhé největší kurdské strany v Iráku – Vlasteneckého svazu Kurdistánu (Jakétíj níštimáníj Kurdistán – YNK). Ten se pod vedením Tálabáního a jeho tchána Íbráhíma Ahmada odtrhl právě od Demokratické strany Kurdistánu v roce 1976, po rozkolu, který trval již od 60. let.
Mezi další hosty sjezdu patří přední arabské osobnosti irácké politiky jako staronový premiér Núrí al-Málikí a předseda parlamentu Usáma an-Nudžajfí. Oba pojí s iráckým Kurdistánem svérázné vztahy: zatímco první z nich získal doktorát na jedné z tamních univerzit, druhý byl dříve znám protikurdsky laděnými projevy.
|
