Fattáh Záchójí, premiér kurdské autonomní vlády ve městě Slémání, si nedělá iluze o tom, za jakých okolností byl první zasedací den parlamentu v Bagdádu určen. Pro Rádio Svobodný Irák Záchójí potvrdil, že „den byl zvolen poté, co se první zasedání [iráckého] Národního shromáždění zdrželo o několik týdnů [kvůli jednáním o sestavení vlády].“ Když už však k této časové shodě došlo, má podle většiny irácko-kurdských politiků i řadových občanů velký symbolický význam. Je to, jak řekl Záchójí, „jistý způsob uznání tragédie, k níž v Halabdže došlo, a jistý způsob přijetí odpovědnosti vůči obětem, které přinesli obyvatelé Halabdži.“ Záchójí dodal: „Lidé z města Halabdža doufají, že toto je příznivá předzvěst vytvoření nového Iráku.“

Charakter pietních aktů, kterými se letos v iráckém Kurdistánu připomínala tragédie v Halabdži, dává tušit výraznější národní semknutí Kurdů v Iráku. Zatímco ještě před rokem v Kurdistánu převládala euforie ze svržení Saddámovy diktatury a pocit celoirácké jednoty, letos poprvé zazněl z úst kurdského představitele požadavek, aby se irácká vláda omluvila Kurdům za útlak z minulých časů. Toto stanovisko zaujal Néčirván Bárzání, premiér kurdské autonomní vlády ve městě Haulér (Arbíl). Ministerstvo pro lidská práva (odpovídající zároveň ministerstvu sociálních věcí) ve stejné autonomní vládě vydalo prohlášení, kde žádá, aby se 5% příjmů z irácké ropy vynakládalo na postižené a pozůstalé, kteří přežili chemický útok na Halabdžu a celou protikurdskou genocidní operaci známou jako Anfál („Kořist“).