Média v iráckém Kurdistánu v minulosti opakovaně informovala o brzkém spuštění pravidelného leteckého provozu mezi Haulérem a velkými světovými letišti; zatím se ale takové zprávy nikdy nenaplnily.

Letiště v Hauléru dosud sloužilo jen příležitostným potřebám, zejména místní kurdské autonomní vlády. Ta má přesto značný zájem na jeho pravidelném zprovoznění. Otevřela by se tak hlavní mezinárodní cesta do autonomního iráckého Kurdistánu, který je sice nejbezpečnější oblastí Iráku, ale zároveň zůstává těžko dostupný. Kromě zahraničních podnikatelů by tak letecké spojení pomohlo až jednomu miliónu iráckých Kurdů, kteří žijí v zahraničí a často se právě kvůli obtížím pozemní cesty už řadu let nepodívali do svého rodiště.

Podle zpráv z předminulého roku se civilní letiště mělo stavět také ve Slémání, středisku druhé autonomní vlády v iráckém Kurdistánu. O vývoji projektu však nejsou k dispozici další informace. Jinak letiště pro nevojenský provoz existuje u etnicky smíšeného města Karkúk, které bude nejspíše začleněno do kurdské autonomie.

Zvláštní kapitolou je přistávací dráha pro malá letadla, která byla před druhou světovou válkou vybudována v kurdské obci Bámarní poblíž města Duhók. Tamní islámský mystik šéch Bahádín byl totiž duchovním učitelem několika iráckých špiček včetně prince-regenta Abdaliláha a ministerského předsedy Núrího as-Saída. Mystik si nechal tehdy nechal od vesničanů upravit přistávací plochu, aby k němu jeho vysoce postavení učedníci mohli létat přímo z Bagdádu.

Mimo hranice Iráku je zajímavou kapitolou letiště v Ámédu (Diyarbakır), největším městě tureckého Kurdistánu. Na stavbě tamějších hangárů se totiž po roce 1920 podílel československý občan Václav Kotrbatý, řezbář a numismatik z Rožmitálu pod Třemšínem.