Podle dostupných informací se protestní akce nebude týkat mešit v iráckém Kurdistánu, kde je většinovým náboženstvím rovněž sunnitský islám.

K protestnímu uzavření modliteben vyzvala 18.května Organizace muslimských duchovních. K akci se okamžitě připojila Irácká islámská strana, která bojkotovala celostátní lednové volby v Iráku a již podporují především arabští sunnité. Včera iniciativu podpořila také Sunnitská nadační rada (Díván al-vakf as-sunní). Ta, stejně jako Organizace muslimských duchovních, již v minulosti vystupovala s radikálními prohlášeními proti současnému politickému systému v Iráku.

Předseda Sunnitské nadační rady Adnán Muhammad Salmán ad-Dulajmí sdělil iráckým médiím, že mešity se uzavřou „na protest proti případům, kdy byli zabíjeni imámové našich mešit, zastrašováni a zatýkáni muži, kteří se přišli modlit, kdy byly prohledávány a znesvěceny mešity.“ Irácká policie a armáda se skutečně v poslední době zaměřují na mešity, u nichž existuje podezření, že slouží jako kontaktní místa teroristů. Prohledávání islámských modliteben se nicméně provádí i v jižním Iráku, kde žijí muslimové šíitské větve.

Předseda Organizace muslimských duchovních Musanná Háris ad-Dárí ve své výzvě k bojkotu obvinil šíitskou milici Badr, která původně existovala jako ozbrojené křídlo šíitské opoziční Nejvyšší rady pro islámskou revoluci v Iráku, že se podílí na vraždách sunnitských duchovních. Šíitští politici v nynějším iráckém parlamentu odmítli taková obvinění.

V den vyhlášení protestu sunnitských sdružení se na internetu objevila zvuková nahrávka, v níž jordánský terorista Abú Musab az-Zarkáví ospravedlnil zabíjení muslimů při protizápadních sebevražedných útocích a zároveň obvinil milici Badr, že během Saddámovy vlády páchala údajné protisunnitské násilnosti, o jakých „se zatím nikdo neodvážil promluvit“.