Hrozí Iráku ústavní krize?
V současné době platí v Iráku prozatímní ústava, jejíž text v březnu 2004 sestavilo provizorní ústavodárné shromáždění za asistence Američany vedené Koaliční dočasné správy Iráku.

Prozatímní ústava stanovila mechanismus pro přijetí trvalé ústavy Iráku, která má být nejprve přeložena iráckému parlamentu a následně schválena v referendu. Na konstitučním textu ústavy v současné době pracuje Komise pro přípravu ústavy, složená z poslanců iráckého parlamentu a doplněná o nominované zástupce sunnitských Arabů. Pokud komise nepředloží návrh ústavy iráckému parlamentu do pondělí 15.srpna, parlament bude rozpuštěn.

Zatímco ještě před dvěma týdny předseda Komise pro přípravu ústavy Humám Hammúdí prohlásil, že návrh ústavy bude po zapracování detailů předložen 1.srpna, teprve zítra se mají sejít zástupci hlavních politických koalic, aby projednali sporné body. K dosažení úplné shody tak mají pouhý týden. Přitom 1.srpna zároveň uplynul termín, kdy mohla Komise pro přípravu ústavy požádat o půlroční prodloužení mandátu.

Je zřejmé, že návrh ústavy momentálně existuje ve více variantách, kolem nichž zdaleka nepanuje shoda. Dvě odlišné verze ústavního textu zveřejnily před týdnem bagdádské deníky al-Madá a as-Sabáh.

Kurdské požadavky
Bárzání dnes na půdě kurdského parlamentu zdůraznil to, co počátkem týdne opakovaně prohlásil pro irácká média: požadavky Kurdů na záruky, které jim má poskytnout irácká ústava, představují naprosto minimální a kompromisní míru jejich legitimních práv. Proto dle Bárzáního nelze z těchto nároků ustupovat. Tisková agentura AFP informovala, že Bárzání se zvláštním důrazem odmítl, aby byl Irák prohlášen za islámský nebo arabský stát.

Kurdské politiky znepokojuje, že především zástupci sunnitských Arabů v Komisi pro přípravu ústavy prosazují faktické okleštění těch práv, jež Kurdům zaručila prozatímní ústava – jsou například proti tomu, aby kurdština platila v celém Iráku jako rovnocenný oficiální jazyk.

Irácká média dnes informovala, že Sjednocená kandidátka Kurdistánu bude na zítřejší schůzce předních iráckých politických stran v Bagdádu žádat o projednání těchto zásadních bodů:
1. federativní uspořádání Iráku a definice vztahů mezi autonomními regiony a centrální mocí;
2. rozšíření autonomního Regionu Kurdistán tak, aby jeho hranice odpovídaly skutečnému kurdskému osídlení;
3. „obnovení přirozených poměrů“ ve městě Karkúk (tj. vyřešení statutu jeho kurdských, turkmenských a křesťanských obyvatel, které režim Saddáma Husajna násilně vysídlil, a těch Arabů, jimiž byl Karkúk naopak dosídlen) podle článku 58 irácké prozatímní ústavy;
4. ujasnění statutu kurdských ozbrojených sil (péšmarga);
5. právo Kurdů na konání referenda, kde by mohli rozhodnout o úplné nezávislosti na Iráku;
6. vytvoření Ústavního soudu;
7. zachování kurdštiny jako druhého rovnocenného úředního jazyka vedle arabštiny (viz výše);
8. rovnocenné zastoupení Kurdů v irácké armádě (souvisí s bodem 4);
9. právo Kurdů na podíl na výnosech z ropy a dalších přírodních zdrojů;
10. ujasnění vztahu mezi islámským náboženstvím a státní mocí (Kurdové jsou spíše pro sekulární model, zatímco většina šíitských zástupců v Komisi pro přípravu ústavy prosazuje islám jako jediný zdroj zákonodárství);
11. rovnocenné zastoupení Kurdistánu a případných dalších autonomních regionů (pokud v Iráku vzniknou) v diplomatickém sboru.