Kurdští politici znovu u soudu
Deník Turkish Daily News rovněž informoval o soudním procesu s prokurdskými politiky, který v Ankaře začal paradoxně ve stejný den, kdy turecký parlament vedl debatu o Kurdech a terorismu. Sedm členů malého politického uskupení, Strany práv a svobod (Hak-Par), může jít do vězení nejméně na půl roku za to, že na shromážděních strany mluvili kurdsky a že státním úředníkům rozesílali pozvánky psané v kurdštině. Tím porušili současný turecký zákon o politických stranách, podle něhož mohou politické subjekty na schůzích i ve svých písemných materiálech používat výhradně turečtinu. O pár dní později přitáhl pozornost západních médií k Turecku jiný soudní verdikt, který zakázal konání konference o masakrech Arménů na území dnešního Turecka v roce 1915.

Brusel hostil konferenci o Kurdech
Opět v pondělí 19.září začala, tentokrát v Bruselu, konference s názvem Evropská unie, Turecko a Kurdové. Akce uspořádaná čtyřmi evropskými nevládními organizacemi zahrnovala několik panelových diskuzí za účasti poslanců Evropského parlamentu. Kurdy z Turecka reprezentoval Hatip Dicle – jeden ze čtyř bývalých poslanců tureckého parlamentu, kteří byli v roce 1994 za své politické projevy uvězněni a teprve loni při revizi procesu propuštěni. Dicle prohlásil, že pro Kurdy v Turecku je členství země v Evropské unii „zdrojem velké naděje“, neboť bude Turecko dostatečně motivovat k přijetí evropských právních norem. Jak ale podotkl, cesta k tomu bude ještě dlouhá. Jeho slova názorně ilustruje osud dalšího kurdského politika, který byl přizván na konferenci – Tuncera Bakırhana, předsedy Lidové demokratické strany (DEHAP). Ta je momentálně největší legálně fungující prokurdskou stranou v Turecku. Jak sdělila koordinátorka konference, badatelka Karianne Westrheimová z univerzity v norském Bergenu, Tuncer Bakırhan je ve své vlasti soudně stíhán „kvůli výroku, který pronesl ohledně kurdské otázky“. Westrheimová dodala: „Jeho svoboda pohybu je omezená; nesmí cestovat do zahraničí. Snad turecká vláda pochopí, že toto by bylo v rámci Evropské unie nepřijatelné.“

Konference vydala závěrečné prohlášení, jímž „uznává pokrok, jehož turecká vláda dosáhla v reformách, ale zároveň vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným prosazováním [reforem] … v oblasti lidských práv“.

Evropské osobnosti chtějí podporu dialogu v Turecku
Upozornit Evropany na kurdskou otázku v Turecku se snažila i výzva, kterou ve středu 14.září jako placený inzerát otiskl britský deník Guardian, francouzský Le Monde a některé další evropské listy. Obdobný text, podepsaný loni v prosinci kurdskými osobnostmi, tehdy vzbudil nevoli u předních tureckých politiků. Nyní to je 120 činitelů evropské politiky a kultury, kdo se staví za „podporu míru a dialogu v Turecku“. Apel směřuje k „evropským intelektuálům, umělcům, politicky aktivním osobnostem a zástupcům občanské společnosti na obou stranách konfliktu“ (tj. mezi Turky a Kurdy). Především však žádá „Evropskou unii, aby se ujala aktivní role v tomto procesu tím, že bude dávat podněty k potřebnému politickému dialogu“, a „veškeré mezinárodní instituce, aby podpořily ty instituce a skupiny v Turecku, které se zasazují za demokracii a mír“.

Možná nejznámějšími signatáři výzvy jsou bývalý italský premiér Massimo d´Alema, maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész a německá rocková zpěvačka Nina Hagen. První podpis na listině však patřil Danielle Miterrandové, vdově po bývalém francouzském prezidentovi, která se dlouhodobě angažuje za práva Kurdů.

Výzva oceňuje, že „turecký premiér Recep Tayyıp Erdoğan v projevu, který pronesl 12.srpna v Diyarbakıru po rozhovoru s tureckými intelektuály, uznal existenci kurdské otázky. V tomto projevu poprvé přiznal, že turecká politika se dopustila jistých chyb, a podpořil úsilí o mírové řešení kurdské otázky v rámci rozšíření procesu demokratických reforem.“ Signatáři vyzvedli i „měsíční příměří, který nedávno vyhlásil Kongra-Gel “ – Lidový kongres Kurdistánu, který je nástupnickou organizací militantní strany PKK.

Text navazuje na nedávnou iniciativu „tureckých intelektuálů“, kteří „vyzvali strany konfliktu, aby zastavily jakékoli ozbrojené střety a angažovaly se pro úplné skončení atmosféry násilí“, stejně jako vyzvali tureckou vládu, aby „podnikla demokratické kroky k řešení kurdské otázky“.