Volební místnosti budou otevřeny od 7 do 17 hodin místního (6-16 středoevropského letního) času. Na rozdíl od lednových parlamentních voleb však nemohou hlasovat Iráčané žijící v zahraničí – sčítání hlasů totiž probíhá odděleně v každé z 18 provincií Iráku. Návrh ústavy by neprošel, jestliže by byl zamítnut dvěma třetinami zúčastněných voličů alespoň ve třech provinciích.

Referendum začalo již ve čtvrtek 13.října, kdy se volilo ve věznicích. V pátek se pak konalo hlasování ve větších nemocnicích.

Podle zářijového průzkumu veřejného mínění se v provinciích, které tvoří autonomní irácký Kurdistán, očekává vysoká volební účast. Průzkum ukázal, že téměř tři čtvrtiny oprávněných voličů by šly k urnám, z toho většina by ústavu podpořila. Zajímavé však je, Kurdové jsou dle stejného průzkumu spíše skeptičtí k praktickému naplnění ústavy: jen 23% respondentů se domnívalo, že „ústava vyřeší status města Karkúk a dalších sporných území“, a pouze 24% věřilo, že „příští irácká vláda se ústavou bude řídit, zejména s ohledem na práva a požadavky Kurdů“.

Prezident autonomního Regionu Kurdistán Masúd Bárzání včera vyzval Kurdy, aby ústavu podpořili. V Kurdistánu byla vedena proústavní kampaň již od 22.září, kdy se zástupci 47 největších politických stran regionu dohodli na podpoře ústavního textu.

Kurdové jsou tak jediným segmentem irácké společnosti, u něhož bude ústava zřejmě mít rozhodující podporu. Arabští šíité mnohdy uposlechnou hlasu nejvyšší náboženské Alího as-Sístáního, který se vyslovil pro ústavu. Naopak mladý radikální klerik Muktadá as-Sadr je spíše proti ústavě. Ještě více rozděleni jsou arabští sunnité: návrh ústavy ve středu 12.října po posledních dodatcích podpořila vlivná Irácká islámská strana a někteří kmenoví vůdci; naopak tábor hlasujících proti ústavě vede předseda Irácké národní rady pro dialog Sálih al-Mutlag, který se sám na tvorbě ústavního textu podílel jako člen Komise pro přípravu ústavy.

V Iráku nyní platí prozatímní ústava, schválená loni v březnu.