| Návrh irácké ústavy má v Iráku vůbec největší podporu mezi Kurdy. Vyplývá to z průběžných výsledků referenda o irácké ústavě, které byly oznámeny v sobotu 22.října v Bagdádu na tiskové konferenci Irácké nejvyšší nezávislé volební komise. Ředitel jejího odboru pro volby Ádil al-Lámí oznámil, že v kurdské provincii Duhók podpořilo ústavu 99,11% zúčastněných voličů, zatímco v provincii Slémání (as-Sulajmáníja) to bylo 98,95%. Řada Kurdů měla k ústavnímu textu výhrady, ale převážil u nich pragmatický názor, že je lepší ústavu schválit kvůli stabilizaci země. Svůj vliv také měla kampaň na podporu ústavy, kterou v září vyhlásilo 47 největších politických stran v Kurdistánu, včetně zástupců tamních etnických menšin – Turkmenů, Chaldejců a Asyřanů.
Návrh ústavy však měl vysokou podporu také v jižním Iráku, kde převažují Arabové šíitského vyznání: v provincii al-Musanná ústavu podpořilo 98,66% zúčastněných voličů; v provincii Mísán to bylo 97,84%; v provincii Zí Kár 97,06%; v provincii Karbalá 96,54%; v provincii al-Kádisíja 96,76%; v provincii an-Nadžaf 96,03%; v provincii Vásit (s kurdskou menšinou) 91,80%.
V hlavním městě Bagdádu se pro ústavu vyslovilo 78,17% voličů. V etnicky smíšených provinciích Karkúk a Dijálá ústavní návrh získal 62% respektive 51,76% hlasů.
Optimismus by byl předčasný
Dosud jedinou provincií, kde byla ústava zamítnuta, je Saláhaddín, jejímž hlavním městem je Tikrít – rodiště svrženého diktátora Saddáma Husajna. V provincii, kde vedle většinových sunnitských Arabů žije i nízké procento Kurdů, celých 81,15% voličů hlasovalo proti ústavě. Odpůrci ústavy v průzkumech většinou uváděli obavy, že její aplikace povede k rozdělení Iráku.
Osud ústavy zatím vůbec není jistý: pokud by ji zamítly dvě třetiny voličů v dalších dvou provinciích Iráku, její text by musel být přepracován. Očekává se, že ústava projde v kurdské provincii Haulér (Arbíl), a podle předběžných informací i v etnicky smíšené severoirácké provincii Nínavá. Pravděpodobný, i když ne zcela jistý, je úspěch ústavy v jihoirácké provincii al-Basra. Naopak skoro jisté je, že ústava bude zamítnuta v západoirácké provincii al-Anbár, kde převažují sunnitští Arabové. Rozhodující tak může být výsledek referenda v provincii Bábil jižně od Bagdádu.
V registru voličů chyběla jména a osobní údaje
Činitel Irácké nejvyšší nezávislé volební komise Safuat Madžíd na tiskové konferenci v sobotu 22.října ujistil, že komise obdržela více než 100 stížností na průběh voleb, z nichž většina se týkala na nedostatky v registru voličů. Na ty již během referenda upozorňovali místní pozorovatelé. V rozhovoru pro Rádio Svobodný Irák uvedl Kajs al-Hasnáví, regionální mluvčí Irácké nejvyšší nezávislé volební komise ve středoirácké provincii Bábil, že se z volebních místností „muselo mnoho lidí vrátit domů, aniž by hlasovali, protože jejich jména nebyla zahrnuta“ v registru voličů.
Kurdové vedli i ve volební účasti
Rovněž v sobotu 22.října byly zveřejněny údaje o volební účasti v referendu, a to pro všech 18 provincií Iráku. Podle zprávy agentury AP byl zájem voličů nejvyšší opět v Kurdistánu: v provincii Haulér (Arbíl) k urnám přišlo 90% registrovaných voličů; provincie Duhók zaznamenala účast 85% a Slémání (as-Sulajmáníja) 80%. Velmi vysokou účast – 88% – zažila i provincie Saláhaddín, která ústavu odmítla. Nejnižší docházka voličů (32%) se objevila v západoirácké provincii al-Anbár, kde převažují sunnitští Arabové. Oproti očekáváním však měly nízkou účast převážně šíitské provincie Vásit a Zí Kár (54%). Téměř v celém Iráku platilo, že lidé se k referendu dostavili v mnohem nižších počtech než tomu bylo u všeobecných voleb v lednu 2005. Někteří místní pozorovatelé v jižním Iráku to vykládali nespokojeností občanů se špatným stavem základních služeb, stejně jako s islámským postním měsícem ramadán, který právě probíhá. Výjimkou z tohoto pravidla byly provincie al-Anbár a Saláhaddín, kde lednové volby poznamenal rozsáhlý bojkot.
|
