V úterý 29.7. byl tureckým parlamentem schválen zákon, jenž slovy listu Turkish Daily News „předpokládá beztrestnost pro ty militanty, kteří se nedopustili jiného zločinu než členství v zakázané organizaci a nakonec se vzdali státním složkám. Těm, kteří spáchali násilné činy, mají být rozsudky sníženy o polovinu až tři čtvrtiny, pokud orgánům poskytnou informace o své nelegální činnosti. Vůdcové nezákonné organizace mají být z navrhované amnestie vyloučeni.“

Zprávy, že by USA a Norsko plánovaly vyplnit skulinu v turecké amnestii tím, aby významnější členy PKK přijaly do exilu, označuje deník za nepotvrzené.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Rozpory kolem osudu předáků z PKK

Turkish Daily News
31.července 2003

- Hlavní vůdci strany PKK, kteří jsou z jakéhokoli projektu amnestie vyloučeni, mohou blokovat odchod ostatních členů, kteří by měli právo využít amnestie nebo zkráceného trestu vězení. To může zkomplikovat celý proces.
- Turečtí a norští činitelé popírají zprávy, že Washington ve spojení se skandinávskými zeměmi pracuje na přijetí nejvyšších předáků PKK jako politických emigrantů a že Norsko se již k této iniciativě postavilo kladně.
- Dle posledních zpráv již od chvíle, kdy vláda předložila parlamentu plány na amnestii, požádalo celkem 240 partyzánů z PKK o odzbrojení a uplatnění zákona o amnestii.

V úterý vyhlášená částečná amnestie zvýšila naděje na odzbrojení tisíců partyzánů ze Strany pracujících Kurdistánu (PKK), kteří se skrývají v severním Iráku. Osud vůdců této teroristické skupiny, s jejichž amnestií projekt nepočítá, je však nejistý a zvyšuje pochybnosti o efektivitě zákona.

Vládní zdroje uvedly, že až 2500 členů PKK, která má podle odhadů na 5000 teroristů ukrývajících se v severním Iráku, by mohlo složit zbraně a využít amnestie. Předáci vyloučení z plánu na amnestii by však mohli blokovat odchody z členských řad skupiny a komplikovat tak celá proces navracení jejích příslušníků.

Jak ve středu sdělil deník Hürriyet a televize CNN–Türk, podle tvrzení kurdských zdrojů blízkých americké administrativě je Washington ve spojení se skandinávskými zeměmi, například s Norskem, za účelem odeslání předáků PKK do exilu. Tuto zprávu však okamžitě popřely turecká i norská oficiální místa v Ankaře. „To se nestane,“ řekl [turecký] ministr zahraničí Abdullah Gül novinářům na dotaz ke zprávám o exilu v Norsku. Mluvčí [tureckého] ministerstva zahraničí Hüseyin Diriöz na tiskové konferenci prohlásil: „To je rozhodně nepřijatelné. Ti lidé jsou teroristé a je třeba s nimi zacházet tak, jak se s teroristy zachází.“

List Hürriyet citoval Nadžmuddína Karíma, jehož označil za vedoucího činitele kurdské lobby ve Washingtonu. Podle něj americká administrativa „zkouší vzduch“ ve skandinávských zemích, aby zjistila, zda tam mohou být předáci PKK přijati jako političtí emigranti. Deník dále uvedl, že podle Karíma již přišla pozitivní odpověď z Norska.

Norský velvyslanec [v Turecku] Hans Wilhelm Longva sdělil, že se v této věci spojil s vládními kruhy v Oslu a zjistil, že nemají žádné podobné informace.

Turecko očekává od USA, že samy zasáhnou proti těm členům PKK [v severním Iráku], kteří odmítají složit zbraně a vrátit se do Turecka v rámci tzv. resocializačního zákona. Spojené státy se zavázaly, že v zájmu svého boje proti terorismu budou potírat přítomnost PKK v severním Iráku. Turecké vládní zdroje vyloučily obavy, že by USA ani po vydání [tureckého] zákona o amnestii nemyslely sliby o eliminaci PKK vážně – uvedly, že Spojené státy na území pod svou kontrolou určitě nebudou tolerovat teroristické uskupení.

Náměstek amerického ministra zahraničí Marc Grossman již v minulosti ujistil, že nemá žádné informace o údajných rozhovorech mezi Washingtonem a Norskem. Dodal, že v USA neproběhla o takovém scénáři diskuse.

Nový zákon má navíc být i krokem k uvolnění napětí mezi Tureckem a Spojenými státy.

Turecko nedávno rozmístilo tisíce vojáků v Iráku podél jeho severní hranice. Toto rozmístění označilo za nezbytné pro zastavení vpádů teroristické PKK na turecké území. Washington pociťuje rozpaky nad vojenskou přítomností Turecka v Iráku. Napětí mezi oběma spojenci z NATO se zvýšilo poté, co počátkem července zadržely americké jednotky v Iráku 11 tureckých vojáků.

Ministr Gül prohlásil: „Nebudeme mít důvod udržovat vojenskou přítomnost v jiné zemi, až dojde ke skutečnému odstranění hrozby PKK.“ Soukromá [turecká] televize NTV s odvoláním na zdroje ze zpravodajských služeb informovala, že od chvíle, kdy vláda předložila parlamentu plány na amnestii, požádalo celkem 240 partyzánů z PKK o odzbrojení a uplatnění zákona o amnestii. Z těchto žadatelů bylo 27 teroristů z PKK, kteří se zdržovali v severním Iráku či jinde mimo turecké území.

Separatistická kampaň PKK na jihovýchodě Turecka si v nedávných desetiletích vyžádala 30 000 životů, z toho většinou Kurdů.

Vztahy mezi Tureckem a USA se zhoršily po americkém rozhodnutí k invazi do Iráku. Většina Turků byla proti válce a dosud se rozhodně staví proti okupaci země vedené americkými jednotkami. Vláda doufá, že parlament co nejdříve přijde s důležitým gestem vůči Washingtonu, jímž by bylo odhlasované vyslání tureckých jednotek, které by pomáhaly americké armádě v Iráku, nejspíše v jeho centrálních nebo jižních oblastech.

V úterý odhlasovaný zákon předpokládá snížení délky trestů odnětí svobody pro řadu teroristů z PKK či úplnou amnestii pro ty z nich, kteří se přímo nepodíleli na útocích proti tureckým cílům. Zákon je uplatnitelný na ozbrojence zdržující se v Turecku i mimo ně.