F O L K L Ó R
Kurdský Nový rok a kalendář
Nau-róz je první jarní den, oslavovaný pod různými variantami
téhož názvu (znamenajícího v překladu vždy „nový den“) jako počátek
nového ročního cyklu nejen v celé íránské jazykové oblasti, ale též
mezi turkickými národy Ázerbájdžánu a Střední Asie.
Měsíce takto pojatého solárního roku se tím pádem časově shodují
se znameními zvěrokruhu, které se také např. v Afghánistánu používají
jako názvy samotných měsíců (první měsíc, počínající 21.březnem,
je Skopec – užívá se arabského názvu Hamal). Perské názvy
měsíců vycházejí ze jmen božstev či svátků pozdního lidového mazdaismu,
zatímco kurdská pojmenování jsou založena na charakteristice počasí
v tom kterém časovém úseku. Jméno prvního měsíce íránského solárního
roku tak u
Peršanů zní farvardín, zatímco u Kurdů je to Chákaléwa
(Xakelêwe). V případě perského názvu šlo původně o
název svátku zemřelých, jejichž duše – fravaši – jsou podle
mazdaistické víry počátkem každého roku přítomny na zemi. Naproti
tomu se uvedený kurdský název prvního jarního měsíce odvozuje od
hlíny – chák (xak) – prosvítající na počátku jara
pod tajícím sněhem.
Za výchozí bod letopočtu se většinou považuje 21.březen roku 622
n.l. (rok odchodu proroka Muhammada z Mekky do Medíny), stejně jako
je tomu v íránském státním kalendáři, podle něhož se tím pádem aktuálně
píše rok 1378. Jiná varianta letopočtu vychází z roku 387. Jejím
základem je rok 380 n.l., kdy padlo knížectví rodu Kávúsakán (Kavûsekan)
jako poslední kurdský stát starověku, s magickými sedmi lety navíc
připočtenými k tomuto datu. Podle ní tak právě probíhá rok 1613.
Nicméně ani tato podoba letopočtu není zdaleka poslední existující
v kurdském prostředí.
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
