 |
|
Č L Á N K Y
| Poselství posledního videa Islámského státu je stejné jako u většiny předchozích: zastrašit civilní obyvatelstvo a ukázat (reálným i potenciálním) odpůrcům, že organizace si je snadno najde. Tak i nahrávka s upálením šestadvacetiletého pilota Muáze al-Kasásby měla místo závěrečných titulků seznam 52 jeho kolegů z Jordánského královského letectva. Vedle očekávání, že Islámský stát tentokrát zašel za hranu a nesmělé muslimské hlasy proti němu výrazně zesílí, však video otevřelo mnohem více sdělení, v médiích dosud opomíjených.
|
| Reportáž z kurdských oblastí Turecka vyšla v dubnovém čísle měsíčníku Čilichili, který vydává telefonní operátor Vodafone. Text Stanislavy Peckové s fotografiemi Pavla Dobrovského je dostupný i v internetové verzi.
|
| Kdo je vlastně Kurd? Jaká je jeho kultura, z čeho vyrůstá a čím je ovlivněna? Je jeho
literatura něčím specifická?
(Napsáno pro literární revue LitENky. Kráceno a upraveno redakcí stránek Kurdové a Kurdistán.)
|
| Blízkovýchodní konflikty často vypadají jinak v projevech politiků, a úplně jiné podoby mohou mít v zákulisí. A tak měl třeba Izrael v 70. a 80. letech velmi blízké spojence v muslimských zemích. Může se tato éra po vlně arabských převratů vrátit? Zpravodaj Českého rozhlasu v regionu Břetislav Tureček pořídil rozhovor s penzionovaným důstojníkem izraelské tajné služby Mosad, který v této věci patří k nejpovolanějším.
(Snímky a zvukový soubor s reportáží jsou k dispozici na stránkách Českého rozhlasu.)
|
| Turecký problém s tamními Kurdy vyžaduje politické řešení, tvrdí server World Politics Review. Jejich dosud nejvýraznějším představitelem v Turecku byla Kurdská strana pracujících PKK. Od 80. let byla PKK také hlavním bezpečnostním problémem Turecké republiky. Jako teroristickou organizaci ji označovalo nejen Turecko, ale i Evropská unie a Spojené státy. PKK ztratila velkou část svého vlivu, když v roce 1999 byl zajat její vůdce Abdullah Öcalan. Ale když v roce 2003 vypukla válka v Iráku a oblast iráckého Kurdistánu se dostala do chaosu, vznikl na severu Iráku poblíž tureckých hranic nový prostor, v němž PKK mohla operovat. V posledních letech byly střety mezi tureckými a kurdskými jednotkami jen dočasně přerušovány neúčinnými příměřími. Přitom nikdo nepřicházel s důvěryhodnými iniciativami, které by pro tento ožehavý problém našly politické řešení.
|
| Apelujeme na české politiky, aby se více zapojili do podpory lidských práv v Sýrii a odsoudili zvěrstva, která na svých občanech páchá vláda prezidenta Asada. Naši politici by měli stejně jako jejich evropští kolegové důsledně sledovat porušování lidských práv ve zmíněných oblastech a snažit se pomoci demokratickým iniciativám společnosti v jejich snaze vymanit se z područí autoritativních režimů. Zastávat se utlačovaných Syřanů a protestovat proti praktikám diktatur by dnes měly obzvláště postkomunistické země jako je Česká republika, které svou svobodu získaly relativně nedávno.
|
| Od února do dubna zažívalo kurdské město Slémání (arabsky as-Sulajmáníja) v severním Iráku sérii demonstrací a projevů občanské nespokojenosti. Ve světle toho, že samosprávný Kurdistán je znám jako nejstabilnější, nejvíce prosperující a také nejdemokratičtější část Iráku, může tento vývoj vypadat překvapivě.
Jeho příčiny vysvětluje v následujícím rozhovoru Lukasz Firla, rodák z Českého Těšína a zaměstnanec nevládní organizace Christian Peacemaker Teams (Křesťanské mírotvorné týmy), která monitoruje situaci ve Slémání.
|
Vážený pane premiére,
vážený pane ministře,
obracíme se na Vás, abychom vyjádřili své znepokojení nad porušováním lidských práv, jemuž jsou vystaveni kurdští žadatelé o mezinárodní ochranu v uprchlickém táboře v Kostelci nad Orlicí. Zároveň Vás chceme upozornit na neadekvátní a zdlouhavé azylové řízení a na nevyhovující a nedůstojné životní podmínky pro dotyčné v tomto táboře.
Většina žadatelů již několikrát žádala o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Jejich budoucnost však zůstává delší dobu nejistá, což je nejen velmi stresující, ale zároveň to ztěžuje proces integrace do české společnosti.
|
| 14.3.2010
Svět nezadržitelně zaplavují bezduché oděvy a boty, o jejichž místě výroby rozhodují už jen výrobní náklady. Jako z jiné planety proto zní názory Kurdů, kteří se honosí svými legendárními botami zvanými kláš. To co tak trochu připomíná naše bílé cvičky ze školních let, považují za národní kulturní dědictví, navíc vyrobené pouze z přírodních materiálů. Aby mě o kvalitách klášů přesvědčili, málem mě do nich v iráckém Kurdistánu obuli.
(Snímky a zvukový soubor s reportáží jsou k dispozici na stránkách Českého rozhlasu. Přepis některých názvů upravila redakce webu Kurdové a Kurdistán.)
|
| Přesně před sedmi lety zahájily Spojené státy a jejich partneři válku v Iráku, které skončila svržením režimu Saddáma Husajna. V noci z 19. na 20. března se tak začala odvíjet jedna z nejspornějších kapitol novodobé historie. Zároveň ale také vysvitly naděje pro statisíce Iráčanů, kteří za Saddáma často krutě trpěli. Jak dokládá reportáž Břetislava Turečka, jedni čekali na spravedlnost, jiní alespoň na pravdu. To byl i případ paní Džejrán, která přežila genocidu namířenou proti iráckým Kurdům.
(Snímky a zvukový soubor s reportáží jsou k dispozici na stránkách Českého rozhlasu.)
|
| Ještě před deseti lety žilo v Iráku asi tři čtvrtě miliónu křesťanů. Jedna z nejstarších komunit na Blízkém východě trpěla stejně jako ostatní obyvatelé pod režimem Saddáma Husajna. Na životech její příslušníky ovšem nikdo neohrožoval. Avšak po americké invazi se dostali ke slovu muslimští radikálové a jejich protikřesťanský teror. Nejnověji se mluví o vraždění křesťanů v okolí Mosulu. Křesťané z arabských částí Iráku po tisících prchají do zahraničí, ale také do kurdské autonomie na severu země.
(Snímky a zvukový soubor s reportáží jsou k dispozici na stránkách Českého rozhlasu. Hlavní titulek upravila redakce webu Kurdové a Kurdistán.)
|
| Irák čekají už za dva dny velmi důležité volby. Mezi desítkami zahraničních pozorovatelů bude jejich průběh sledovat i jedenáct Čechů – tři diplomaté z ambasády v Bagdádu a osm lidí, kteří jen kvůli tomu přiletěli z České republiky. I když hlavním termínem voleb je 7.březen, stovky tisíc Iráčanů hlasovaly už včera. Šlo o policisty, pacienty v nemocnicích nebo třeba vězně. Čeští pozorovatelé si už proto mohli svou práci vyzkoušet v terénu.
(Snímky a zvukový soubor s reportáží jsou k dispozici na stránkách Českého rozhlasu.)
|
| Irák čekají v neděli volby, které možná hodně napoví o dalším směřování země. V sázce je rozdělování příjmů z ropy, řešení etnických a náboženských sporů i vztahy se Spojenými státy a dalšími zeměmi, které považují Irák za sféru svého vlivu.
Jedním z nejvýbušnějších míst je miliónové město Kirkúk na severu země. Má nejen ropu, ale také hned tři národnostní skupiny, které si na něj dělají nárok. Samotní obyvatelé proto nevzhlednému a zanedbanému Kirkúku říkají "Malý Irák".
|
| V literární kavárně Shakespeare a synové v Praze se uskuteční veřejná projekce dvou hraných filmů kurdského režiséra Hišáma Zamána. Promítat se bude v úterý 15.prosince od 20 hodin. Oba filmy jsou v kurdštině a norštině s anglickými titulky.
Kavárna a knihkupectví Shakespeare a synové se nachází na adrese Krymská 12, Praha 10 – Vršovice. Spojení je tramvají číslo 4 nebo 22 do zastávky Krymská.
Promítané snímky Bawkê (Tatínek) a Vinterland (Země zimy) vyprávějí o životě Kurdů v Norsku. Oba získaly mezinárodní ocenění.
|
| V Iráku chybí nejméně 1,5 milionu bytů a 4000 základních škol. V pondělí 27.července o tom informovala tisková agentura AP s odvoláním na agenturu Organizace spojených národů UN Habitat.
|
| Novinář Tomáš Poláček včera nebyl vpuštěn do Turecka, neboť před třemi lety tam veřejně mluvil o Kurdech. Vyplývá to z článku, který dnes zveřejnil jeho mateřský deník Mladá fronta Dnes.
|
| Vážený pane velvyslanče, dobrý den.
jako organizace sdružující příslušníky kurdské národnosti v České republice se na vás obracíme jakožto na představitele Turecké republiky v České republice s urgentním apelem k ukončení vojenských operací jak na území tureckého Kurdistánu, tak na území iráckého Kurdistánu. Co přinesly naším národům války v předcházejícím století, kromě utrpení, bolesti a ztráty tisíců lidských životů na obou stranách? Bez ohledu na to, kdo byl nebo je viníkem toho krveprolití, je bezpochyby zcela jasné, že jsme si všichni zvolili nejhorší způsob mezilidské komunikace, kterým je válka.
|
| Arabskojazyčná média s odvoláním na agenturu AFP oznámila, že irácká policie ve městě Sámarrá včera zatkla muže považovaného za vůdce teroristické sítě al-Káida ve městě. Zpráva uvedla, že při zatýkání Iráčana Safá Muhammada al-Chaddáwího byli zabiti čtyři jeho pobočníci, z nichž dva byli Tunisané, jeden Alžířan a jeden občan Saúdské Arábie.
Působení cizinců při ozbrojených a teroristických akcích v Iráku nedávno upoutalo pozornost světových médií v souvislosti s písemnostmi, které americká armáda údajně objevila loni v říjnu v převážně kurdské oblasti Šingál (známější pod arabským názvem Sindžár). Mělo se jednat o dotazníkovou evidenci, kterou o svých 606 zahraničních rekrutech v Iráku shromáždila teroristická síť al-Káida. Údaje z této evidence shrnula studie americké vojenské akademie West Point, zveřejněná loni v prosinci.
Irácké zdroje však zahraniční podíl na násilí ve vlastní zemi spíše přeceňují. K zlepšení bezpečnostní situace v Iráku loni došlo také díky dvěma výrazným iniciativám na domácí půdě: jednak šíitská milice známá jako Mahdího armáda (Džajš al-Mahdí), podezřelá z velkého podílu na podněcování sektářského násilí, oznámila pozastavení činnosti; jednak se v arabských oblastech s převahou sunnitů zformovaly tzv. rady probuzení (madžális as-sahwa) jako hnutí „angažovaných místních občanů“ (concerned local citizens, CLCs) spolupracujících na udržování bezpečnosti s iráckými i mnohonárodnostními jednotkami.
|
| Řekněte mi, pane redaktore, jak mohou všichni ignorovat tak zjevná fakta o tom, že v mém případě bylo porušeno právo snad všemi státními orgány, které se jím zabývaly? ptal se mě nešťastně drobný muž s velkým knírem Yekta Uzunoglu v roce 1997 před ruzyňskou věznicí, kde jsem, nedlouho po jeho propuštění z dvouapůlleté
vazby, natáčel jeho příběh.
|
| Turkmeni patří mezi národnostní menšiny v Iráku. Navzdory svému jménu nemají ve skutečnosti mnoho společného s obyvateli středoasijského Turkmenistánu.
|
| Různé stanice Českého rozhlasu v poslední době odvysílaly tři rozhovory s kurdskou tematikou. Všechny jsou dostupné na internetu.
|
| Debata Českého rozhlasu z 5.listopadu 2007 – přepis byl zveřejněn zde.
|
| Překlad stati: Bois, Thomas. „Les yézidis et leur culte des morts.“ Z časopisu Les Cahiers de l'Est, Bejrút, 1947, číslo 1, strana 52-58.
|
| Bagdád – Mrtvých amerických vojáků i iráckých civilistů v posledních měsících ubývá.
Velení amerických jednotek to považuje za důkaz, že zvýšení počtu vojáků o třicet tisíc přináší úspěch. A že Američané nakonec budou schopni ve spolupráci s iráckou armádou a policií zajistit v zemi klid.
|
| Londýn/Bagdád – Největší irácká přehrada, která se nachází sedmdesát kilometrů od města Mosul na severu země, se může každým okamžikem protrhnout. Přívalová vlna by mohla dosáhnout dvaceti metrů a ohrozit životy lidí v téměř dvoumilionovém městě.
|
| Překlad stati: Kreyenbroek, Philip G. „On the Study of Some Heterodox Sects in Kurdistan.“ Ze sborníku: van Bruinessen, Martin – Blau, Joyce (vyd.). Islam des Kurdes. Paris: ERISM-INALCO, 1998. Strana 163-184.
|
| (Článek o kurdských dějinách, doplněný fotografiemi, vyšel v časopisu Přes, čísle 11.)
|
| Počátkem září byl při operaci americké armády v severním Iráku údajně zabit vysoce postavený člen sítě al-Káida, identifikovaný jako jeden z hlavních organizátorů teroristických útoků proti náboženské komunitě jezídů letos v srpnu. S odvoláním na mluvčího amerických vojsk v Iráku Marka Foxe to 9.září oznámily světové tiskové agentury.
Útoky, za jejichž plánováním měl mimo jiné stát al-Afrí, 14.srpna zasáhly jezídské sídelní komplexy al-Kahtáníja a al-Džazíra v oblasti Sindžár (Šingál). Šlo o vůbec největší teroristické útoky v Iráku od změny tamního režimu v roce 2003.
|
| Turecko bude muset najít způsob, jak kvůli klíčovým tématům oslovit Kurdy, přestože zatím zatvrzele dělá, jako by žádná kurdská samospráva v severním Iráku neexistovala.
|
| Server Aktuálně.cz zveřejnil článek o plánované výstavbě přehrady, která má pod vodou pohřbít historické město Hasankeyf v tureckém Kurdistánu.
|
| Associated Press (AP)
pondělí, 21.května 2007
Íránský fotograf, který v roce 1980 obdržel Pulitzerovu cenu – kvůli obavám o bezpečnost – anonymně, byl v pondělí veřejně oceněn na slavnostním předání letošních cen.
|
| Spojené státy zažily první televizní debatu republikánských politiků, kteří mají zájem ucházet se příští rok o úřad amerického prezidenta. Jeden z účastníků debaty, nynější senátor Sam Brownback, v ní podpořil rozdělení Iráku na tři samosprávné celky. „Společně s vojenským řešením v Iráku bych prosazoval spíše politické řešení … dle principu tři státy – jedna země. Existoval by kurdský stát, sunnitský stát a šíitský stát, a Bagdád by bylo federální město. Myslím, že vedle vojenského musíme prosazovat i politické řešení, abychom dospěli ke stabilní situaci v Iráku,“ prohlásil v debatě Brownback podle agentury AP.
|
| Občanský institut
30.3.2007
Publikace knihy Boj proti homofobii, kterou vydalo valonské ministerstvo školství, vedla k diplomatickému sporu s Tureckem. Kniha má pomoci učitelům ve vytváření atmosféry anti-homofobie ve školách. Má za cíl „zabránit tomu, aby mladá generace získala negativní představu o homosexualitě.“ K atraktivitě mezi žáky má pomoci i kapitola Významní homosexuálové a bisexuálové v dějinách, kde je – mimo jiné – uveden i Mustafa Kemal Atatürk. Turecká oficiální místa však zmínku o zakladateli moderního Turecka coby homosexuálovi nesla velmi nelibě.
|
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
