 |
|
D O K U M E N T Y
| V březnu 1988 irácký režim provedl bezprecedentní útok chemickými zbraněmi na civilisty v kurdském městě Halabdža. Dva roky poté se v Československu objevila petice, která masakr odsoudila a vyjádřila solidaritu „s kurdským lidem v jeho těžkém boji za svá národní práva“. Mezi signatáři bylo několik známých osobností, např. Pavel Rychetský (tehdy generální prokurátor České socialistické republiky, nyní předseda Ústavního soudu České republiky), Alexandr Vondra (tehdy poradce československého prezidenta Václava Havla, nyní ministr zahraničních věcí České republiky), Martin Mejstřík (tehdy studentský aktivista, nyní senátor) a Věra Čáslavská (sedminásobná olympijská vítězka ve sportovní gymnastice a tehdejší poradkyně československého prezidenta Václava Havla).
|
| Z nepublikovaného, samizdatového německého originálu (Eine Reise ins persische Kurdistan. Mit Fotos und
Aquarellen vom Verfasser) přeložil Josef Kubálek. Redigoval Petr Kubálek.
|
| Ediční poznámky k české verzi cestopisu Eine Reise ins persische Kurdistan
|
| V Praze se právě koná mezinárodní konference k 30.výročí Charty 77. Významný aktér této iniciativy z roku 1977, pozdější československý a český prezident Václav Havel, včera na konferenci zdůraznil, že státy postkomunistické Evropy by měly svou zkušenost zúročit v nezištné podpoře představitelů opozice a bojovníků za lidská práva v zemích, jimž stále vládnou nedemokratické režimy.
V této souvislosti může být zajímavé, že Havel v době, kdy byl prezidentem Československa, podepsal manifest na podporu kurdského demokratického hnutí. Svůj podpis k dokumentu připojil i Karel Schwarzenberg, tehdejší Havlův kancléř a nynější ministr zahraničí České republiky.
|
| Hladovka bude zahájena dnes, 13.3.2007 ve 22.00 v Pražské křižovatce. S doktorem Uzunoglu budou solidárně hladovět čeští politici, intelektuálové, spisovatelé, chartisté. Hladovka a jiné protestní akce se možná rozšíří i na jiná evropská města. Dnes s ním budou 24 hodin solidárně hladovět německý novinář Pape a já.
|
| Jezídismus od 11. do 21.století |
| Česká pobočka Amnesty International, mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv, se přidala k urgentní výzvě světové centrály Amnesty International na podporu Adnána Hasanpúra (Adnan Hassanpour), kurdského novináře zadržovaného v Íránu. Níže následuje informace Amnesty International s textem dopisu, který bude odeslán představitelům Íránské islámské republiky.
|
MEMÊ ALAN
Z kurdštiny přeložili Zagros Hajo a Eva Hajo
Brno 1975-1977
Veliké a mocné je město Michrib. Leží na 7 horách, má 366 bran a z nich každá vede do 366 krajů, a každý kraj se dělí na 366 okrsků. A to vše je v rukou Alí-bega, Amar-bega a Almaz-bega, tří přebohatých bratrů. Klíčů od truhel s jejich zlatem je nákladem 45 koní. Patří jim nesmírné poklady, obchody a trhy na všech naměstích.
... |
| V roce 1894 byl v Paříži zatčen francouzský důstojník Alfred Dreyfus, na základě vykonstruovaného obvinění ze špionáže odsouzen na doživotí a deportován na Ďábelské ostrovy. V jeho odsouzení hrál značnou roli jeho židovský původ a antisemitismus, tenkrát ve Francii rozšířený. O čtyři roky později reagoval na Dreyfusovo odsouzení světoznámý spisovatel Émile Zola svým otevřeným dopisem Žaluji (J´Accuse). Tento dopis měl ve Francii i v ostatních zemích neuvěřitelnou odezvu a přispěl nakonec k úplné rehabilitaci Dreyfuse, slavnostnímu navrácení vojenských hodností, vyznamenání nejvyšším francouzským řádem Légion d´Honeur a veřejné omluvě.
|
Slovník ČESKO-KURDSKÝ (nářečí sorání)
CZECH-KURDISH Dictionary (Soranî Dialect)
ZUZANA KALIVODOVÁ, 2005
E-mail: zuzanak.@seznam.cz
|
| Organizace Human Rights Watch prohlásila, že íránská vláda musí vyšetřit smrt nejméně 17 lidí, kterou způsobily íránské bezpečnostní složky během posledních dvou týdnů.
|
| Organizace Amnesty International žádá syrskou vládu, aby prošetřila události z března 2004 a údajné případy mučení a špatného zacházení ve vazbě. Syrská vláda by měla zrušit omezení uvalená na kurdskou kulturu a všechny zákazy, které omezují život Kurdů v Sýrii.
|
| Syrská vláda by měla okamžitě přijmout kroky, jež by omezily nadměrné nasazení síly a zastavily masové zatýkání, kterým vláda reagovala na nepokoje v kurdských částech země. Sýrii k tomu dnes vyzvala organizace Human Rights Watch (Hlídka pro lidská práva).
|
Zpráva o stavu lidských práv za uplynulý rok, kterou odděleně pro každý stát světa vydává Ministerstvo zahraničí USA, je hlavním a všeobecně citovaným zdrojem také pro zjištění situace Kurdů v jednotlivých zemích.
Zpráva o Sýrii pro rok 2003 zmiňovala Kurdy následovně:
„Vláda měla na poli lidských práv velmi nedostatečnou úroveň a nadále se dopouštěla jejich závažného porušování. Vláda bránila v činnosti jakékoli organizované politické opozici. Protivládních demonstrací se konalo velmi málo. Mezi příklady trvalého porušování lidských práv patřilo mučení zadržených ve vazbě, špatné podmínky ve věznicích, libovolné zatýkání a omezování svobody, dlouhodobé zadržování bez soudu, po všech stránkách nespravedlivé soudy u vojenských tribunálů a porušování práva na soukromí. Vláda zásadně omezovala svobodu projevu a tisku. V zákoně není zakotvena svoboda shromažďování, kterou vláda omezovala. Vláda oficiálně nepovolila existenci nezávislých domácích sdružení pro lidská práva, nicméně během roku umožňovala pravidelné setkávání neregistrovaným skupinám na bázi občanské společnosti. … Problém představovalo násilí a společenská diskriminace vůči ženám. Vláda diskriminovala Kurdy, kterým bylo odebráno občanství [viz níže].
…
|
| V Paříži sídlící Mezinárodní aliance pro spravedlnost (
Alliance Internationale pour la Justice ), jež se dlouhodobě věnuje kampaním a právním projektům ve prospěch Iráku, se otevřeným dopisem obrátila na Súzán Mubárak(ovou), manželku egyptského prezidenta Husního Mubáraka. Egyptská první dáma je předsedkyní egyptské Národní rady žen. Kromě toho podporuje Červený půlměsíc i další charitativní sdružení a aktivity. Otevřený dopis, zamýšlený současně jako petice, ji žádá o intervenci ve prospěch vyšetření okolností, za nichž byly dívky z iráckého Kurdistánu v 80.letech zavlečeny do egyptských nevěstinců, kde jejich stopy zmizely. Na irácké straně šlo o iniciativu z vládní úrovně – současná egyptská vláda však odmítá jakkoli se věcí zabývat.
|
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
