 |
|
Z P R A V O D A J S T V Í
| V iráckém Kurdistánu probíhá fotbalový turnaj známý jako Světový pohár VIVA. Tento neoficiální světový šampionát národních a regionálních týmů, které nemají zastoupení v Mezinárodní fotbalové federaci (FIFA), se koná zatím popáté.
Turnaj se koná od 4. do 8. června ve městě Haulér (Arbíl), které je metropolí autonomního iráckého Kurdistánu. Kromě reprezentantů hostitelského území, tedy týmu Irácký Kurdistán, se účastní dalších osm výběrů mužské kopané. Z Evropy přijela družstva Okcitánie a Provence (území ve Francii) a Rétie (region ve Švýcarsku); z Asie Severní Kypr (stát, který uznává pouze Turecko) a Tamilský Ílam (část Šrí Lanky); z Afriky pak Zanzibar (ostrov patřící k Tanzanii), Dárfúr (region v Súdánu) a Západní Sahara (stát okupovaný sousedním Marokem).
Aktualizace (12. 6.): Tým Kurdistánu se nakonec stal vítězem turnaje poté, co 9. června ve finálovém zápase zvítězil 2:1 nad Severním Kyprem, tedy mezinárodně neuznaným státem kyperských Turků.
<< celý text
|
| Občanské sdružení Iniciativa pro svobodnou Sýrii svolalo na úterý 5. června od 13:00 hodin demonstraci před budovou Úřadu vlády ČR.
Sympatizanti Iniciativy pro svobodnou Sýrii, mezi nimiž jsou Syřané s českým občanstvím nebo Češi syrského původu, se chystají vyzvat českou vládu, aby vyhostila syrské diplomaty. Tento krok učinily např. USA, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo či Nizozemí.
Text výzvy, který Iniciativa pro svobodnou Sýrii rozeslala českým médiím, je k dispozici na těchto stránkách v sekci Dokumenty.
<< celý text |
| Nejvyšší představitel kurdské samosprávy v Iráku, Masúd Bárzání, má dnes ukončit dvoudenní oficiální návštěvu Turecka. Včera se v Istanbulu setkal s tureckým premiérem Recebem Tayyibem Erdoğanem. Dnes mají Bárzáního v hlavním městě Ankaře přijmout ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu a prezident Abdullah Gül.
Během současné Bárzáního návštěvy by s ním turečtí představitelé měli jednat o situaci v Sýrii a potírání militantní Strany pracujících Kurdistánu (PKK).
Jedním z témat bude i vnitropolitická situace v Iráku, zejména Bárzáního postoj k iráckému premiérovi Núrímu al-Málikímu. Toho Bárzání v nedávných interview pro arabská média (televizi al-Hurra a deník al-Haját) obvinil z neúměrného soustředění pravomocí.
Dále se očekává, že se prezident iráckého Regionu Kurdistán Masúd Bárzání v Turecku setká s trestně stíhaným iráckým viceprezidentem Tárikem al-Hášimím, který tam přicestoval minulý týden. Hášimí loni v prosinci, kdy na něj byl vydán zatykač pro údajnou podporu terorismu, odjel z Bagdádu do iráckého Kurdistánu. Tamní politické špičky ho odmítaly vydat ke stíhání. Tento měsíc odletěl Hášimí do Kataru, odkud přes Saúdskou Arábii přicestoval do Turecka. Tam již byl přijat jeho premiérem Erdoğanem.
<< celý text
|
| Irácký viceprezident Tárik al-Hášimí, který od konce prosince pobýval v iráckém autonomním Regionu Kurdistánu pod ochranou místních představitelů, odletěl do Kataru. Včera večer o tom informovalo tiskové prohlášení zveřejněné na Hášimího internetových stránkách.
Na Hášimího, který je nejvýše postaveným iráckým politikem z řad sunnitských Arabů, byl vydán zatykač 19. prosince – den poté, co americká armáda dokončila
stahování z území Iráku. Jak připomíná kurdská redakce rozhlasové stanice Hlas Ameriky, Hášimí měl podle irácké vlády podíl na sektářském násilí mezi příslušníky sunnitské a šíitské větve islámu. Tyto násilnosti sužovaly Irák zejména v letech 2005 až 2007.
Hášimí se od vydání zatykače skrýval v iráckém Regionu Kurdistán, který má rozsáhlou míru samosprávy. Jeho prezident Masúd Bárzání 15. března v projevu na konferenci mládeže reagoval na údajné zvěsti o chystaném útěku Hášimího z Iráku slovy: „Nejsme převaděči a nedovolíme mu, aby tajně odjel. Pokud odjede, stane se to veřejně. (...) Žádným způsobem ho nevydáme, protože mravy kurdství (kurdawárí) nedovolují vydat člověka, který se k nám uchýlí pod ochranu.“
Irácký premiér Núrí al-Málikí na včerejší tiskové konferenci reagoval i na aktuální zprávu o Hášimího odletu prohlášením, že Irák bude žádat o dopadení svého viceprezidenta i prostřednictvím Interpolu. Málikí zároveň vyjádřil přesvědčení, že při Hášimího vycestování došlo k porušení irácké ústavy.
<< celý text
|
| Stejně jako v řadě předchozích ročníků, i letos filmový festival Febiofest zařadil do programu hraný film z kurdského prostředí. Koprodukční německo-francouzsko-turecká road movie Budoucnost trvá věčně od režiséra Özcana Alpera se promítala v Praze 23. a 24. března; poslední projekce proběhne ve středu 28. března v 19:45. Do mimopražské části festivalu nebyl film zařazen.
Podrobnosti o filmu a místě promítání jsou uveřejněny na stránkách festivalu Febiofest.
<< celý text
|
| V úterý 6. března zahájí provoz kancelář, jejíž vznik pod názvem Zastoupení syrského lidu v ČR inicioval kurdský podnikatel Ahmed Ismail. Kancelář se nachází na adrese Rooseveltova 11 v pražské Bubenči, pouhých 150 metrů od sídla oficiálního syrského velvyslanectví.
Jak Ismail uvedl v tiskovém prohlášení, zastoupení bude otevřeno v pracovní dny od 10:30 do 14:30. Provozovatelé zvou veřejnost na „promítání videí zobrazujících aktuální situaci v Sýrii a následnou diskuzi ohledně masakrů nevinných lidí ze strany syrského režimu“, píše se v prohlášení.
<< celý text |
| Korporace ExxonMobil podepsala s autonomní Vládou Regionu Kurdistán v Iráku smlouvu na průzkum ložisek ropy. Zprávu jako první ve čtvrtek 10. listopadu přinesl deník Financial Times a včera ji potvrdil ministr nerostných zdrojů v kurdské samosprávě Áští Haurámí. O kontraktu pak informovala řada médií, mezi nimi kurdská sekce rádia Hlas Ameriky i Česká televize.
Podle deníku New York Times je ExxonMobil největší ropnou společností v USA. Deník Financial Times připomíná, že jde o první koncern celosvětového významu, který se rozhodl k působení v iráckém Kurdistánu. Nyní na jeho území těží ropu nebo vedou průzkum ropných polí jen menší firmy; jako první tam v roce 2005 zahájila zkušební vrty norská DNO.
Ještě v sobotu 12. listopadu New York Times uvedly, že mluvčí společnosti ExxonMobil Alan Jeffers odmítl zprávu o dohodě s vládou Kurdistánu komentovat, a připomněly, že firmy působícími v Kurdistánu irácká vláda vyloučila z dalších jednání. Mezi takto potrestanými je i rakouská společnost ÖMV. Vláda v Bagdádu trvá na tom, že kurdská autonomie nemá právo uzavírat smlouvy s ropnými společnostmi. Spor by mohl rozsoudit dlouho očekávaný irácký zákon o těžbě ropy a zemního plynu, který zatím nebyl přijat.
<< celý text
|
| Irácký prezident a významný kurdský politik Džalál Tálabání dnes v projevu před Valným shromážděním OSN vyzval Turecko a Írán, aby zastavily ostřelování iráckého pohraničí. K tomu se armády obou zemí již po řadu uchylují při pronásledování ozbrojené kurdské strany PKK (Strana pracujících Kurdistánu) a její odnože PJAK (Strana za svobodný život v Kurdistánu). Vláda autonomního Regionu Kurdistán v Iráku však trvá na tom, že kurdským ozbrojencům ze sousedních států neposkytuje útočiště.
„Vyzýváme naše drahé sousedy Turecko a Islámskou republiku Írán, aby se pro řešení problémů drželi diplomacie a klidného dialogu a zastavili bombardování iráckého území v oblasti Kurdistánu, které má za oběť řadu civilistů a nevinných lidí,“ řekl dnes Tálabání před hlavami států shromážděnými v New Yorku.
Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch, shodou okolností sídlící v New Yorku, letos 2. září upozornila, že jen za posledních šest týdnů si turecká a íránská přeshraniční střelba vyžádala život nejméně 10 kurdských civilistů v Iráku.
<< celý text
|
| Úřady v provincii Slémání (as-Sulajmáníja), která patří pod autonomní Region Kurdistán, letos poprvé umožnily restauracím fungovat bez omezení i během islámského měsíce ramadánu, kdy se praktikující muslimové přes den zříkají jídla a pití. O přelomovém rozhodnutí informovala místní média.
Ve zbytku Iráku si restaurace, které chtějí během ramadánu otevírat před setměním, musí vyřídit oficiální výjimku.
Vláda Regionu Kurdistán během ramadánu omezila pracovní dobu svých úřadů. Nyní tak státní úředníci v Kurdistánu pracují v neděli až středu vždy od 8 do 14 hodin. Ve čtvtek, který je posledním dnem pracovního týdne v Regionu Kurdistán, se zavírá již ve 13 hodin. Tento krok může souviset i s mimořádně vysokými teplotami, které za poslední dny např. v metropoli iráckých Kurdů Hauléru (Arbíl) dosahují 47 stupňů Celsia.
<< celý text
|
| Vlivné a nebezpečné íránské Revoluční gardy v pátek přiznaly, že byl zabit jeden z jejich velitelů generál Abbás Ásemí. Zahynul při atentátu podniknutého u kurdského města Sardašt, které leží nedaleko hranice s Irákem.
K útoku se přihlásila separatistická Strana svobodného života Kurdistánu (PJAK), kterou označují za teroristickou shodně Teherán i Washington.
Televize Al-Džazíra popsala incident jako útok na automobil, v němž jeli na severozápadě země gardisté včetně velitele. Kromě něj zahynulo pět dalších příslušníků gard.
<< celý text
|
| Na středu 20. července se v Praze chystá další protestní shromáždění kvůli potlačování již čtyři měsíce trvajících protirežimních protestů v Sýrii. Demonstraci tentokrát nepořádají – jako v předchozích případech – Syřané usazení v České republice, ale české občanské sdružení Tolerance a občanská společnost.
Demonstrovat se bude od 17:30 hodin před syrským velvyslanectvím, na rohu ulic Českomalínská a Heineho v Praze 6.
Sdružení Tolerance a občanská společnost před chystanou demonstrací vydalo prohlášení, kterým odsuzuje potlačování lidských práv v Sýrii. „Protestujeme proti krutému potlačování protivládních protestů, zabíjení a mučení dospělých i dětí. Požadujeme nezávislé vyšetření smrti všech 1600 obětí povražděných syrskými policisty či armádou. Požadujeme okamžité ukončení násilí a stažení ozbrojených složek z ulic, propuštění všech zadržených demonstrantů a následné vypsání svobodných voleb. Požadujeme zrušení cenzury a povolení vstupu zahraničních novinářů do země. (...) Teror musí skončit, pokusme se to změnit tlakem na českou politickou reprezentaci. Vyzýváme proto prezidenta republiky ČR, vládu, parlamentní zástupce i všechny občany, aby se vyslovili proti dlouhodobému porušování základních lidských práv v Sýrii a pomohli zastavit masakrování nevinných občanů,“ uvádí se v prohlášení.
<< celý text
|
| Dva vojáci turecké armády dnes byli zastřeleni v převážně kurdském městě Yüksekova (kurdsky Gewer). Podle tiskové agentury AFP někdo zahájil střelbu na vojáky, když v civilním oděvu procházeli hlavní ulicí.
V neděli 3. července zahynul jiný turecký voják ve městě Genç (Dara Hênê) v provincii Bingöl (Çewlîg), když se jeho oddíl stal terčem útoku. Informovala o tom turecká tisková agentura Anadolu.
O útočnících není nic známo. Ve všech případech se ataky připisují militantní bývalé Straně pracujících Kurdistánu (PKK), jejíž odnože fungující pod různými jmény jsou na seznamu teroristických organizací v řadě zemí včetně Evropské unie. PKK přitom loni v srpnu vyhlásila jednostranné příměří s tureckým státem a koncem letošního čevna oznámila podmínky pro jeho prodloužení.
V posledních dnech řada Kurdů na území Turecka demonstruje proti tomu, že kurdský politik Hatip Dicle se nemůže ujmout poslaneckého mandátu, který získal v červnových volbách. Volební komise po skončení voleb rozhodla o vyloučení Dicleho kvůli tomu, že je stíhán pro podporu terorismu. Na základě stejného paragrafu jsou vězněni i někteří kurdští starostové.
<< celý text
|
| Praha zažije za poslední měsíce již několikrátou demonstraci proti násilnému potlačování demonstrací v Sýrii. Protestující se sejdou v neděli 12. června mezi 16. a 18. hodinou před syrským velvyslanectvím, na rohu ulic Českomalínská a Heineho v Praze 6. Oznámily to zdroje ze syrské komunity v České republice.
Ambasáda Syrské arabské republiky se nachází poblíž nádraží Bubeneč a v docházkové vzdálenosti od stanice metra Hradčanská.
V řadě syrských měst i menších obcí se již od konce března demonstruje za změnu režimu. Počet zastřelených a v některých případech i umučených demonstrantů za tu dobu překročil 1300.
<< celý text
|
| Zítra v tureckém městě Antalya začne koordinační setkání syrské opozice. Jeho účastníci chtějí zvolit „přechodnou radu“, která by reprezentovala současné protirežimní hnutí. To se v Sýrii již přes dva měsíce projevuje častými masovými protesty po celé zemi, jejichž násilné potlačování si vyžádalo přes 1100 zabitých demonstrantů.
O jednáních v Antalyi, která mají probíhat 1. a 2. června, informovala světová média. Podle arabské televize Al-Džazíra se dnes před hotelem, který hostí sjezd opozice, uskutečnila demonstrace na podporu současného syrského prezidenta Baššára al-Asada.
Arabský deník Aš-Šark al-ausat již 25. května napsal, že největší kurdské politické strany, které v Sýrii tajně fungují, se akce nezúčastní. Dvanáct stran ve společném prohlášení uvedlo, že „Turecko je proti kurdským aspiracím... ve všech... částech Kurdistánu, včetně syrského Kurdistánu“ , a proto by „takové setkání konané v Turecku bylo na úkor Kurdů v Sýrii“.
Syrský prezident Baššár al-Asad dnes ve snaze uklidnit nepokoje vyhlásil amnestii. V Německu sídlící Společnost pro ohrožené národy odhaduje, že za dobu trvání protestů bylo v Sýrii zadrženo přes 10 tisíc lidí.
Syrská diplomacie zároveň vyvíjí zvýšenou aktivitu: ministr zahraničí Walíd al-Muallim dnes navštívil sousední Irák, zatímco jeho náměstek Fajsal al-Mikdád jednal v Číně.
Kurdské oblasti v Sýrii již zažily nepokoje proti vládnoucímu režimu v březnu 2004.
<< celý text
|
| Syrská vláda schválila zrušení výjimečného stavu. Oznámila to státní tisková agentura SANA. Výjimečný stav platil v zemi 48 let a jeho ukončení slíbil prezident Baššár Asad v rámci ústupků opozičnímu hnutí. Zároveň ale varoval, že budou přijata jiná ustanovení, aby země mohla čelit pokusům o její destabilizaci.
Ministr vnitra dnes také varoval Syřany před účastí na protivládních demonstracích. Učinil tak poté, co se město Homs stalo dějištěm dalších krvavých potyček. Opozice hlásí nejméně tři aktivisty zabité vládními silami.
„Nejdůležitějším požadavkem je, aby se upravila syrská ústava, protože článek 8 syrské ústavy říká, že strana Baas je stranou, která vede lid a zemi. To znamená, že už v Ústavě je zdůrazněno, že tuhle zemi bude vést jedna strana, a tím pádem jedna rodina,“ uvedl Rašíd Chalíl (Rachid Khalil), který se narodil v Sýrii a zde zastupuje Kurdské občanské sdružení.
(Nahrávka rozhovoru s Rašídem Chalílem je k dispozici na stránkách Českého rozhlasu.)
<< celý text
|
| Po protivládních protestech, které v Sýrii začaly 20. března ve městě Dará na jihu země, dnes vyšly do ulic demonstranti v dalších městech včetně kurdského severovýchodu. Zprávy o tom přinesla arabská a světová média.
Podle vysílání televizní stanice al-Arabíja, která sídlí ve Spojených arabských emírátech, demonstrovaly zhruba 3 tisíce lidí v Kámišló (arabský název al-Kámišlí) a a asi 1 tisíc v Ámúdé (Amúdá).
Demonstrace se odehrála i v Praze před syrským velvyslanectvím.
Kurdský aktivista Ismáíl Hama v telefonickém rozhovoru pro televizi al-Arabíja uvedl, že mezi hlavní požadavky kurdských demonstrantů patří vedle zrušení výjimečného stavu i propuštění politických vězňů, řešení statutu těch Kurdů, kteří v Sýrii žijí bez dokumentů o občanství, a oficiální uznání kurdské národnosti, jazyka a kultury. Hama prohlásil, že Kurdové jsou v Sýrii oběťmi diskriminace.
Kurdské oblasti Sýrie již zažily protirežimní a etnické nepokoje v březnu 2006.
Aktualizace: Další demonstrace před syrskou ambasádou v Praze se očekává ve středu 6. dubna od 16 hodin. Vyplývá to ze zápisu veřejných shromáždění ohlášených na pražském magistrátu.
Další demonstrace se má zcela aktuálně konat v pátek 15. dubna od 15:00 hodin u sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
<< celý text
|
| Kurdové na celém světě 21. března slavili svůj Nový rok – Newroz (Nauróz). V České republice se jeho veřejná oslava uskuteční v sobotu 26. března. Akce, kterou pořádá Kurdské občanské sdružení, se koná od 18:00 hodin v Kulturním domě Ládví u stejnojmenné stranice metra.
<< celý text
|
| Vlastivědné muzeum ve Slaném pořádá výstavu s již klasickým názvem Divokým Kurdistánem. Jádrem výstavy jsou snímky z kurdských oblastí Turecka a Iráku, které tam pořídili dva středočeští rodáci. Fotografickou část mají doplnit kurdské kroje a koberce, stejně jako obrazy od kurdského výtvarníka Fehmîho Balayîho. Doprovodný program zahrnuje přednášky a promítání.
Výstava bude zahájena 5.března a skončí 24.dubna. Na jejím uspořádání se podílelo Kurdské občanské sdružení a řada zainteresovaných jednotlivců.
Vernisáž výstavy se koná v sobotu 5.března od 15:00 v galerii muzea ve Slaném.
<< celý text |
| Několik set lidí dnes demonstrovalo v centru kurdského města Slémání (as-Sulajmáníja) na jihu autonomního iráckého Kurdistánu. Agentura Reuters uvedla, že při střetech mezi kurdskými bezpečnostními silami (péšmarga) a demonstranty bylo zraněno 12 lidí, z toho jeden policista. Protestující chtěli odsoudit zákrok proti demonstraci ze čtvrtka 17.února, kdy ve Slémání zahynuli dva lidé a několik desítek jich bylo zraněno.
Čtvrteční demonstrace byla namířena proti místním orgánům, korupci, nezaměstnanosti a špatnému zásobování elektřinou a potravinami. Dav rovněž zaútočil na místní sídlo Demokratické strany Kurdistánu, která dominuje kurdské politice v Iráku. O demonstraci informovala mj. stanice CNN a kurdské vysílání rádia Hlas Ameriky.
Kurdistán tak zažil první projevy občanské nespokojenosti poté, co se podobné protesty již od ledna šíří arabským světem.
<< celý text |
| V iráckém Kurdistánu dnes večer havarovalo malé letadlo. Zřítilo se krátce po startu z letiště ve městě Slémání (as-Sulajmáníja). Zemřelo všech sedm lidí na palubě, z toho tři členové posádky a čtyři zaměstnanci iráckého mobilního operátora Asiacell. O nehodě informovala tisková agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného zaměstnance letiště.
Podle zprávy nehoda souvisela se špatným počasím. Místní zdroj potvrzuje, že dnes ve Slémání sněžilo.
<< celý text
|
| Největší kurdská strana v Iráku bude jednat o tom, aby bylo právo na sebeurčení Kurdistánu zařazeno do jejích stanov. Včera to na jejím sjezdu navrhl předseda strany a prezident autonomního Kurdistánu Masúd Bárzání. Jeho prohlášení zachytila irácká a některá světová média.
„Na tomto sjezdu budeme pracovat na přijetí práva na sebeurčení a jeho začlenění do stanov Demokratické strany (Kurdistánu) tak, aby bylo pokračováním úsilí strany z předchozích období. Předložíme tento návrh delegátům sjezdu k diskusi a přijetí vhodného rozhodnutí v této věci,“ řekl Bárzání v úvodním projevu sjezdu.
Původními principy konzervativně nacionalistické Demokratické strany Kurdistánu byla autonomie pro Kurdistán v rámci Iráku a od 90. let pak federativní uspořádání Iráku. Není však tajemstvím, že myšlenka úplné nezávislosti Kurdistánu má mezi členskou základnou Demokratické strany Kurdistánu širokou podporu. Sám předseda Masúd Bárzání v některých rozhovorech se zahraničními novináři dává najevo, že nezávislost Kurdistánu je jen otázkou času.
Bárzání ve svém projevu na stranickém sjezdu neopomněl zmínit kurdský nárok na město Karkúk (v zahraničních médiích se obvykle uvádí jako Kirkúk). „Chceme z Karkúku udělat příklad mírového soužití. Věříme v (jeho) společnou správu, ale nebudeme smlouvat o identitě Karkúku,“ prohlásil Bárzání
<< celý text
|
| V rámci Mezinárodního dne lidských práv dnes demonstrovalo před úřadem vlády asi čtyřicet uprchlíků, především Kurdů, proti podmínkám v kosteleckém uprchlickém táboře. Kritizovali také zdlouhavé azylové řízení.
Organizátor akce Rašíd Chalíl řekl, že své stížnosti lidé vyjádřili v dopise a petici pro premiéra Petra Nečase a ministra vnitra Radka Johna. Žádají je o zlepšení podmínek v uprchlickém táboře a o zkrácení řízení, v němž se rozhoduje o udělení azylu. Vyjádření ministerstva vnitra ČTK zjišťuje.
„Obracíme se na vás, abychom vyjádřili své znepokojení nad porušováním lidských práv, jemuž jsou vystaveni kurdští žadatelé o mezinárodní ochranu v uprchlickém táboře v Kostelci nad Orlicí," uvedli.
Podle Chalíla pocházejí kurdští žadatelé o azyl ze Sýrie či z Turecka. V Turecku usilují o autonomii.
Na neúměrně dlouhou dobu čekání na rozhodnutí o azylu v ČR upozornila nedávno také právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům Eva Holá. Počet uprchlíků žádajících v tuzemsku o azyl od roku 2004 klesal, někteří však čekají na rozhodnutí roky. Řádná lhůta pro vyřízení je sice tři měsíce, žadatelé o mezinárodní ochranu pak ale zpravidla dostávají dopisy prodlužující lhůtu k vydání rozhodnutí.
V roce 2007 statistiky zaznamenaly 1878 žádostí o azyl a o rok později 1656, loni o ochranu požádalo jen 1258 lidí. Také počty cizinců, kterým byl azyl udělen, klesají. Zatímco v roce 2006 bylo úspěšných 268 žadatelů, o rok později jich azyl dostalo jen 191 a v roce 2008 celkem 157.
<< celý text
|
Tisková zpráva
Praha, 9. prosince 2010 – V pátek 10. prosince, na Mezinárodní den lidských práv, se v 10:00 hodin před Úřadem vlády ČR shromáždí skupina Kurdů a dalších lidí sympatizujících s jejich kauzou. Chtějí upozornit na to, že se již roky tísní v zařízení pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí a čekají na udělení mezinárodní ochrany. Mnohým z nich byl azyl českým státem odepřen a nyní čekají na výsledek svého odvolání.
Situace kurdských žadatelů o azyl v Kostelci nad Orlicí je velmi těžká. Jedná se asi o padesát lidí včetně dětí. Mnohé rodiny často žijí jen v jedné místnosti a hlavně neprobíhá žádná integrace. Celé roky nemohou pracovat, jen čekají. Někteří z nich nedostali v zemi původu občanství a místo pasu mají jen papír, který dokládá jejich provizorní status. V pátek chtějí tyto provizorní doklady držet před sebou a ukázat tak, že se nemají kam vrátit.
<< celý text
|
| V azylovém domě v Kostelci nad Orlicí čekají na rozhodnutí imigračních úředníků desítky cizinců žádajících v Česku o mezinárodní ochranu. Mezi nimi i šestičlenná rodina Kurdů. Společně obývají v někdejších kasárnách jednu místnost. „Sotva se sem vejdeme,“ říká otec rodiny Mustafa Akyol. „Ale nestěžujeme si, někteří jsou na tom hůř,“ dodává.
„Věřím, že azyl v České republice dostaneme,“ říká asi čtyřicetiletý Akyol. Už jednou však naděje jeho rodiny pohasla. Azyloví úředníci jejich žádost o udělení ochrany před dvěma lety zamítli a hrozilo jim vyhoštění. Rodina se proto obrátila na soud. „Nemůžeme se vrátit domů, můj bratr bojuje za práva Kurdů, režim je k naší rodině nepřátelský,“ tvrdí. A jako důkaz ukazuje jizvu od projektilu. „Byl jsem půl roku vězněn a mučen, mé děti v Turecku nemohou chodit do školy,“ pokračuje.
Azyloví úředníci však příběhu o potížích s policií neuvěřili. „Můj klient předložil lékařské záznamy, že mu byly z těla vyjmuty zbytky nábojů, nikdo ty důkazy nezkoumal,“ říká právní zástupkyně kurdské rodiny Evženie Pichertová.
<< celý text
|
| Organizace pro lidská práva Human Rights Watch oznámila letošní příjemce grantů na podporu pronásledovaných novinářů a spisovatelů. Mezi 42 oceněnými z 20 států je Kurd ze Sýrie a Íránka kurdského původu. O rozhodnutí organizace, která sídlí v New Yorku, včera informoval server Kurdish Media.
Mustafá Ismáíl, který patří mezi letos oceněné, je kurdský právník, publicista a básník ze Sýrie. Narodil se roku 1973 v obci známé pod kurdským jménem Kóbání a oficiálně nazývané Ajn al-Arab. Nyní mu hrozí pětileté vězení, pravděpodobně za spolupráci s jedinými kurdskými novinami vydávanými v Turecku. Po zadržení v prosinci 2009 bylo Ismáílovi několik měsíců bráněno ve styku s příbuznými.
Rovněž oceněná Parvín Ardalánová je Íránka kurdského původu. Narodila se roku 1967 v Tehránu; od roku 2009 žije ve Švédsku. V Íránu vedla kampaň za práva žen a vydávala internetový časopis. Za svou činnost byla několikrát zatčena. V roce 2007 jí byla udělena Cena Olofa Palmeho, pojmenovaná po švédském premiérovi, který v roce 1986 podlehl atentátu.
<< celý text
|
| Matky tří Američanů zadržovaných v Íránu pro podezření ze špionáže odletěly z Teheránu bez svých dětí. Trojici mladých turistů zatkli íránští vojáci před deseti měsíci poté, co překročili špatně vyznačenou hranici z iráckého Kurdistánu. Nepotvrdily se tak naděje, že Teherán všechny tři zadržované propustí.
Humanitární gesto nesplnilo očekávání. Írán udělil třem americkým matkám týdenní vízum. Přiletěly ve středu, dvakrát se směly setkat s dětmi. Ženy chtěly osobně požádat nejvyšší íránské představitele o propuštění svých dětí, to jim ale nevyšlo.
Matky se s dětmi setkaly v teheránském hotelu Esteklál. Na místě byly i matky pěti Íránců propuštěných Američany loni. Setkání natáčela státní televize.
<< celý text
|
| Kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu dostane od státu 900 tisíc korun a úroky za ušlý zisk, o který přišel při nezákonném pobytu ve vazbě. Dnes o tom rozhodl pražský městský soud, který v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Městský soud ale zároveň v dalším řízení potvrdil zamítnutí jiné Uzunogluovy žaloby, kterou se lékař na státu domáhal dvou miliard korun za nemajetkovou újmu.
Yekta Uzunoglu pro Českou televizi: „Já jsem s rozsudkem pochopitelně spokojen. Je vidět, že jsou tady i soudci, kteří postupují podle zákona. Tento stát se ke mně choval jako nejhorší zločinec po dobu 13 let.“
<< celý text
|
| Včera se po celém světě konaly vzpomínkové akce k výročí masakrů z roku 1915, jejichž obětí se v tehdejší Osmanské říši staly statisíce Arménů. Současní Arméni žádají, aby Turecko – stát založený po první světové válce pod vedením části osmanských důstojníků – pro masakry uznalo označení genocida. Obě strany se zásadně liší ve výkladu událostí i údajích o počtu mrtvých.
Jen krátce před výročím – ve čtvrtek 22.dubna – přitom Arménie pozastavila proces usmíření s Tureckem, který začal
sportovním utkáním v lednu 2008 a obnovením diplomatických vztahů loni v říjnu.
Kurdové se v roce 1915 podíleli na zabíjení Arménů, ale někteří je naopak zachraňovali.
<< celý text
|
| V Iráku se dnes v 9 hodin středoevropského času otevírají volební místnosti. Země zažívá parlamentní volby po více než čtyřech letech; ty předchozí se konaly 15.prosince 2005.
Od té doby došlo ke změnám: počet poslanců v jednokomorovém iráckém parlamentu se má zvýšit ze současných 275 na 325. Rovněž byl upraven hlasovací systém, který je nyní založen na preferenčních hlasech. Pětadvacetiprocentní kvóta pro zastoupení žen zůstala zachována, ale kvóty byly nově přiděleny i náboženským menšinám v některých provinciích Iráku. Změnil se také způsob přiřazování hlasů ze zahraničí.
Volební kampaň v autonomním Kurdistánu (zejména ve městech Slémání a Halabdža) poznamenaly násilné střety mezi stoupenci velké Kurdistánské koalice, která ovládá autonomní vládu, a hnutí Změna, které se od koalice odtrhlo a upozornilo na sebe výrazným výsledkem už ve volbách do parlamentu samosprávného Kurdistánu loni v červenci.
<< celý text
|
- obsahový redaktor: Petr Kubálek (kurdistan@centrum.cz)
|
|
|
