Uzunoğlu se narodil v kurdských oblastech Turecka, vystudoval medicínu v Československu a nyní je občanem Německa. V České republice strávil přes dva a půl roku ve vazbě poté, co byl v roce 1994 obviněn ze závažných trestných činů. Žádné z obvinění se však neprokázalo a soudní stíhání proti Uzunoğluovi bylo v roce 2003 zastaveno. On sám však požádal o obnovení procesu, ve kterém usiluje o prokázání své neviny, oficiální omluvu a finanční kompenzaci. Uzunoğlu již mezitím vyhrál v několika soudních sporech, které se týkají jeho kauzy – například před dvěma lety vysoudil omluvu a odškodnění na České televizi za poškození dobrého jména. Také policistu Josefa Opavu, který Uzunoğlua v roce 1994 zatýkal, stihl trest, byť ve zcela jiném případu – letos byl odsouzen k vězení za zločinné spolčení se známým „Berdychovým gangem“.

Uzunoğlu byl v loňském roce podpořen peticí Žalujeme, kterou podepsala řada českých intelektuálů a politiků, ale také bývalá sovětská disidentka Jelena Bonnerová-Sacharovová. Taktéž loni Uzunoğlu obdržel Cenu Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77. V současné době je k tisku připraven knižní rozhovor s Yektou Uzunoğlu.

Právě k 30.výročí Charty 77 Uzunoğlu načasoval svou protestní hladovku. Navíc ji zahájil přesně 12 let a 6 měsíců po svém zatčení. K hladovce se vždy na 24 hodin připojí i osobnosti, které Uzunoğlua morálně podporují. Cílem protestní hladovky je podle ČTK dosáhnout brzkého vyřešení soudního případu a potrestání osob, které v něm Uzunoğlua poškodily. Na svých internetových stránkách však Uzunoğlu uvádí, že hladovkou nesleduje pouze uzavření své „skandální kauzy“, ale i „zahájení veřejné diskuze“ o situaci českého soudnictví a policie.