Plzeň – Z hlavního města Kurdistánu Arbílu se nedávno vrátili tři archeologové z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Kurdové Plzeňany pozvali, aby jim pomohli prozkoumat „kurdské Hradčany“ neboli citadelu o rozloze 102 tisíc metrů čtverečních, osídlenou od šestého tisíciletí před Kristem.

Současně se ptali, jak se v Evropě dělá archeologie. Irácká autonomní oblast Kurdistán je pro archeology velké lákadlo, kvůli válce a nepokojům se sem ale odborníci ze světa bojí. „My jsme nyní jedni z prvních, kdo tam začal dělat archeologii,“ říká vědec Libor Janíček. Spolu s kolegy se snažil místním přiblížit nové trendy svého oboru. „V Kurdistánu jsou prozatím v archeologii o řadu let zpátky, zhruba na úrovni našich prvních archeologů. Chtěli jsme jim pomoci udělat větší skok a zabránit »odbornému« ničení památek, podobně jako v Evropě v 18. a 19. století, než se vyvinula moderní metoda výzkumu,“ vysvětluje Janíček.

Češi kromě školení sbírali na území archeologický materiál. Našli ho požehnaně. Na jednom ze svahů našli například několik tisíc zlomků keramiky, kamenné artefakty i staré pečetítko.

„Tamní lokalita nabízí průřez vývojem osídlení od šestého tisíciletí před Kristem až po současnost. Citadela je významem na úrovni Ninive, Ašuru, obrovských zaniklých mezopotámských měst. Nebyla nikdy prozkoumána. Je to poklad. Za Husajnova režimu do ní byli sestěhováváni Kurdi z horských vesnic,“ vysvětluje odborník.

Místní chtějí citadelu zachránit, zrekonstruovat. Češi by tam měli zajistit archeologický dohled.

Převzato z: Newton Information Technology: Přehled zpráv 14.12.2006. Západočeská univerzita v Plzni.

(Korektury provedla redakce www.kurdove.ecn.cz.)