| Aktuální vydání Týdeníku Respekt (číslo 46 z 8.-14.11.2004) přináší na straně 16 rozhovor s bývalým československým a českým prezidentem Václavem Havlem. Poslední část interview se týká Iráku. Havel mimo jiné říká: „Na politologické konferenci … jsem mluvil o tom, zda může nějaký stát jménem dobra porušit suverenitu jiného státu. Opíral jsem se no naše historické zkušenosti, kdy jednou nám vadilo, když po Mnichovu všichni kapitulovali před zlem …, a podruhé se nám v roce 1968 nelíbilo, že někdo naši suverenitu porušil v zájmu údajného vyššího dobra. Úvaha vyústila v závěr, že je to třeba případ od případu pečlivě posuzovat. … Existuje-li diktátor, který vyhlazuje vlastní národ, tak se svět na to nemá donekonečna jen dívat. Musí však bedlivě zvážit, kdy a jak zasáhne.“
K faktu, že válka byla ve Spojených státech i Velké Británii odůvodněna dosud neprokázaným tvrzením o zbraních hromadného ničení v Iráku, Havel uvádí: „Za chybu politiky USA považuji argument, že [Saddám Husajn] ohrožoval Ameriku zbraněmi. … Saddám byl nebezpečný nejprve Iráčanům a skrze ně celému lidskému rodu. To je pro mě argument.“
A jak se bývalý státník dívá na poválečná traumata Iráku? „Zda se situace mohla předvídat, to se mi těžko odhaduje. V Iráku se teď opravdu může stát leccos, myslím ale, že to nakonec dobře dopadne. Byl bych rád, kdyby se země vyvíjela směrem k relativní demokracii. Je to velký experiment v arabském světě.“
Havel svůj kladný postoj k invazi do Iráku vyjádřil již v rozhovoru pro americký časopis The New Yorker ze 17.-24.února 2003. Aktivně ho ještě jako prezident České republiky podpořil 30.ledna 2003. Tehdy připojil svůj podpis k iniciativě Zůstaňme jednotní za transatlantickou jednotu v postupu proti Saddámu Husajnovi. Tato výzva premiérů Velké Británie, Dánska, Itálie, Španělska, Portugalska, Maďarska a Polska ovšem vyjadřovala odhodlání „zbavit svět nebezpečí, které představují zbraně hromadného ničení [v rukou] Saddáma Husajna“.
Méně známé je, že Václav Havel se dlouhodobě zajímal o kurdskou politiku. Počátkem 90.let se v Praze sešel se Sádikem Šarafkandím, který tehdy stál v čele Demokratické strany íránského Kurdistánu. Jeho předchůdcem ve funkci byl Abdurrahmán Kásimlú, zavražděný v roce 1989 ve Vídni. Poté, co také Šarafkandí zahynul roku 1992 v Berlíně rukou íránských agentů, přidal se Havel ke Kruhu přátel kurdského demokratického hnutí, který tehdy vznikl kolem pražských přátel Abdurrahmána Kásimlú. Na Havlovo pozvání v roce 2001 pobýval v Praze turecký aktivista Akın Birdal, který opakovaně obhajoval práva Kurdů v Turecku.
Petr Kubálek, redaktor těchto stránek
|
