Jaroslava Babanová a Anita Grmelová přijely do Iráku tento týden. Netajily se tím, že jim po příletu byla zima. "Neměla jsem strach," řekla Jaroslava Babanová. "Navíc jsme v Kurdistánu. Když jsem se doma loučila, tak mi spíš všichni záviděli," doplňuje svoji kolegyni Anita Grmelová.

Obě ženy normálně pracují v Praze na ministerstvu zahraničí. Teď mi u snídaně vysvětlují, proč se jim tolik líbí na kurdském severu. Pět Čechů však volby na vlastní přání volby sleduje v arabských částech Iráku, kde je o poznání méně bezpečno.

Zástupce české velvyslankyně v Bagdádu Cyril Bumbálek mezitím přišel vysvětlit program: "Dnes navštívíme čtyři volební místnosti. Uvidíme, jak dlouho tam budeme muset čekat. Lidé nebudou volit průběžně, ale budou tam z kasáren přivážet skupinu vojáků nebo policistů. Až odvolí, odjedou pryč. Můžeme tam pak čekat třeba několik hodin, než přijdou první voliči."

Hlasy se leckde kupují

V doprovodu nenápadně oblečené trojice českých elitních policistů vyrážíme k první volební místnosti v nemocnici. Paní Babanová mi cestou vysvětluje, proč je podle ní dobré dohlížet na průběh zdejších voleb. Už třeba proto, že se podle tisku hlasy chudých Iráčanů leckde kupují třeba za potraviny.

Tak teď už se mezi desítkami pacientek spolu s naším tlumočníkem pomalu prodíráme k první volební místnosti. "Ráda bych se podívala, čím se prokazují a jakým způsobem budou volby probíhat," vysvětluje svůj zájem Jaroslava Babanová.

Za jednou paní jde za plentu muž v obleku a české pozorovatele zajímá proč. Dozvídají se, že se jedná o negramotnou voličku a vyplnit hlasovací lístek jí podle jejího zadání pomůže člen nezávislé volební komise. "Podle místních poměrů to snad může být. Je tu celá komise, která se na to dívá," doplňuje Jaroslava Babanová.

Stovky vojáků a policistů

Nemocnici opouští čtveřice pozorovatelů příjemně překvapená nejen pořádkem v tomto zařízení, ale také hladkým průběhem hlasování. To už se však blížíme ke škole, kde je potřeba rozdělit se do několika volebních místností. Ve frontách tu už čekají stovky vojáků a policistů.

"Je tu docela pořádek. Všichni stojí a nehádají se. Opravdu kontrolují identitu. Žádné školení jsme zatím neprodělali, ale dostali jsme instrukce od irácké nezávislé volební komise, která nám asi na sto stranách popsala volební proceduru. Zítra bychom měli absolvovat školení od Evropské komise," tvrdí Anita Grmelová.

Není bez zajímavosti, že i když českých pozorovatelů je necelý tucet, Praha vyslala vůbec největší skupinu ze všech států Evropské unie. Cyril Bumbálek vysvětluje, co k tomu českou diplomacii vedlo: "Je to snaha jednoznačně ukázat irácké veřejnosti a iráckým politickým elitám, jak velký význam přisuzujeme těmto parlamentním volbám , které jsou z našeho hlediska svým způsobem průlomové. Vývoj, který bude po těchto volbách následovat, bude určující pro další budoucnost Iráku."