* * * *

„Trvám na svobodných volbách“

Týdeník Der Spiegel – 9 / 21.2.2004, s. 109-110
Interview bylo provedeno písemně.

Velký ájatolláh (ájatulláh al-uzmá) Alí as-Sístání o pluralismu v budoucím Iráku, o podmínkách pro odložení voleb a o roli OSN při navrácení svrchovanosti do rukou iráckých politiků

Přestože dějiny a Američané odstranili Saddáma Husajna ze scény, v Iráku pořád není klid. Jaká nebezpečí hrozí?
Pád diktatury neměl být vyvolán invazí. Obsazení naší země, které následovalo, s sebou přineslo celou sérii pohrom a vedlo ke zhroucení iráckého státu. Lidé už obecně neznají bezpečí, kriminalita enormně vzrostla, sídla řady institucí byla vypálena a vyrabována.

Od války už uplynul téměř jeden rok. K nastolení demokracie, jež slibovaly USA, zatím vůbec nedošlo. Jaké jsou nejnaléhavější úkoly?
Konečně potřebujeme vládu, která se bude zabývat potřebami lidí. A nejlepší cestou k tomu jsou volby.

Žádáte vládu, která má vyjít ze svobodných voleb, a proto chcete, aby se k urnám šlo už předtím, než Iráčané 1.července [2004] převezmou suverenitu. Naproti tomu Američané, ale také iráčtí politikové mají za to, že k volbám ještě nenadešel čas. Obávají se, že by se země mohla rozpadnout podle svých národnostních a náboženských hranic.
V zemi, jako je Irák, s takovou mnohotvárností národnostních a náboženských skupin, se rivalita mezi nimi dá zvládnout jedině prostřednictvím volebních uren.

Ty by ale mohly dostat k moci netolerantní režim, jakého se obávají křesťané a další menšiny. K určitým přehmatům už přece došlo.
Politicky a společensky aktivní síly, čili téměř celý národ, si taková nebezpečí velmi dobře uvědomují. Avšak, díky Bohu, v uplynulých měsících se objevilo pouze nepatrné množství incidentů, jejichž negativní důsledky se všichni snažili zastavit. Mimo to policie a soudy takovým případům zamezí, jakmile toho budou schopny.

Bude zítřejší Irák islámský stát, kde hlavní slovo bude patřit většinové šíitské populaci?
V žádném případě. Samotná skutečnost, že jedna skupina populace představuje procentuální většinu, neznamená to ještě, že se z této skupiny stane většina politicky dominantní. Vycházíme z toho, že u každé skupiny obyvatelstva se vyhraní rozdílné politické tendence.

Bude tak Irák státem bez jakékoli vyšší politické ideje?
Stejná práva a povinnosti pro všechny občany, to je naše vize. Ovšem, protože většina Iráčanů jsou muslimové, určitě si zvolí takové zřízení, které bude respektovat islámské právo a tím i chránit práva menšin.

Přece jen se tedy ustaví islámský stát?
Hlavní politické a společenské proudy v Iráku si nepřejí, aby vláda měla náboženské zabarvení. Kromě toho [šíitští] duchovní obecně soudí, že by se neměli zabývat politickými otázkami a že by ani neměli přijímat vládní posty

Nedávno byl v Bagdádu Lachdar Brahímí (al-Achdar al-Ibráhímí), vyslanec generálního tajemníka OSN Kofiho Annana pro Irák. Navštívil také Vás, aby využil Vaší rady ke stanovení termínu a způsobu provedení voleb v Iráku. Byla jeho návštěva úspěchem?
Brahímího jako člověka si vážím a důvěřuji mu. Ostatně již od začátku jsem žádal, aby se Spojené národy výrazně podílely na procesu politického přechodu. Nakonec jsem to byl já, kdo generálního tajemníka [OSN Kofiho Annana] prosil, aby prostudoval, jakým způsobem by se dala a svrchovaná práva nejsnadněji přenést na iráckou vládu.

Američané původně nechtěli o zapojení OSN příliš slyšet. Změnilo se to?
Ve smlouvě mezi okupační správou a dočasnou Vládní radou z 15.listopadu minulého roku [2003] nebyla o OSN vůbec žádná zmínka. Nyní však generální tajemník OSN [Kofi Annan] přistoupil na můj požadavek, což považuji za velké vítězství.

Proč vlastně chcete, aby se OSN podílela na procesu předání moci?
Spojené státy dostaly od OSN zmocnění spravovat Irák do 30.června 2004 jako okupační moc. Z toho důvodu má nyní OSN povinnost pečlivě dohlížet na přechod od okupačního režimu k irácké svrchovanosti.

Podařilo se Vám přesvědčit Brahímího o Vašich představách?
V jeho myšlenkách jsem nalezl několik pozitivních prvků. Naneštěstí je však řada otázek, které ještě zůstávají otevřené.

Uskuteční se svobodné parlamentní volby, ze kterých by teprve poté vzešla irácká vláda?
Vždy jsem trval a nadále trvám na svobodných volbách.

Vyšel Vám Brahímí v této věci vstříc?
Jak jsem již řekl, nedosáhl jsem všeho, co bylo požadováno.

Takže ani nebudou žádné volby před koncem června [2004]? Stále častěji se teď hovoří o přechodné vládě.
Ani přechodná vláda by neměla být pouze jmenovanou institucí. Dosazené vlády nejsou legitimní.

Co se nyní bude dít [v Iráku]?
Jestliže v důsledku obstrukční taktiky okupantů nebudou před koncem června [2004] uzavřeny přípravy svobodných voleb, pak bude potřeba dbát na dvě věci. Za prvé: přípravy k volbám musí být dokončeny velmi rychle, a to na základě usnesení Rady bezpečnosti OSN. Její rezoluce musí obsahovat jasné záruky, že nedojde k žádným dalším odkladům voleb. Za druhé: pravomoci, které budou 30.června [2004] nejprve svěřeny nezvolenému sboru, musí být velmi omezené. Tato instituce by neměla přijímat žádná důležitá politická rozhodnutí, jež by určovala budoucnost naší země. Taková rozhodnutí mají být vyhrazena pouze vládě, která vzejde ze svobodných voleb.

Jak dlouho budete moci tolerovat odkládání voleb?
Nemělo by to trvat dlouho.

Tlačíte na tempo. Co se stane, pokud nebude možné splnit Vaše požadavky?
O tom rozhodnou Iráčané.

Vám blízcí duchovní a spolupracovníci předpokládají, že byste v takovém případě chtěl zodpovědnost, kterou Vám lid svěřil, dát nazpět k dispozici lidu. Jak se tomu dá rozumět?
Lid, který mi svěřil svou důvěru, dobře ví, jak má jednat.

Znamená to, že by odmítnutí Vašich požadavků vedlo k lidovému povstání?
K tomu se nechci vyjadřovat.