Irácký premiér Ibráhím al-Džáfarí včera večer oznámil, že dokončil sestavování nové irácké vlády. Dnes ráno pak místopředseda iráckého parlamentu Háčim al-Hasaní přečetl jména členů koaličního kabinetu před shromážděnými poslanci iráckého Národního shromáždění, který vládě vzápětí vyslovil důvěru. Pro vládu hlasovalo 180 poslanců ze 185 přítomných.
Sestavování vlády trvalo téměř tři měsíce, během nichž dosluhoval předchozí irácký kabinet. V České republice, jejíž vláda se shodou okolností ve stejnou dobu potácela v agónii, se takový interval nemusí zdát dlouhý. Avšak v Iráku,
kde se demokratický proces od parlamentních voleb po sestavování koaliční vlády odehrál poprvé v historii, se novináři i řadoví občané dívali na takto dlouhé trvání koaličních rozhovorů převážně kriticky. Vláda tak už před svým vznikem čelila jakémusi dvousměrnému tlaku veřejnosti: na jednu stranu měla skoro každá část irácké společnosti zájem na tom, aby její zástupci získali dostatečný počet ministerských křesel; na druhou stranu pak většina lidí, kteří demokracii nezažili, má o procesu sestavování vlády jen velmi mlhavé představy a každé prodlení v této věci si snadno vyloží jako neschopnost nových politiků. Navíc ve společenském ovzduší Blízkého východu se rychle rodí fámy a teorie spiknutí, jejichž účinnost by se v Iráku zvyšovala s každým dalším dnem bez nové vlády. Mezi taková tvrzení patřilo prohlášení iráckého šíitského poslance Sámího al-Askarího, že rozhovory o vládě ve skutečnosti blokují Kurdové, kteří se tak měli snažit, aby byl al-Džáfarí pro neúspěšnost jednání odvolán a místo něho jmenován jiný premiér. (Na základě výroků al-Askarího a nejmenovaných „iráckých a západních činitelů“ vyšel 23.dubna článek ve vlivném americkém deníku New York Times.)
Bylo jasné, že vláda, která má ještě budit důvěru irácké veřejnosti, musí být jmenována co nejdříve. Bylo tak učiněno i za cenu, že pět ministerstev budou řídit jen dočasní správci, než se dospěje k dohodě o pevném vedení těchto rezortů – obrany, ropy, průmyslu, elektřiny a lidských práv. Právě spor o obsazení těchto klíčových postů patřil mezi faktory, které brzdily sestavování kabinetu. Otazníkem bylo, zda se do vládní koalice zapojí také Irácká kandidátka vedená dosavadním premiérem Ajádem Allávím a zda se mezi ministry objeví sunnitští Arabové, jejichž reprezentativní síly většinou bojkotovaly parlamentní volby. První otázka je již uzavřená – Irácká kandidátka, jejíž poslankyně Lamía Chaddúrí byla včera zavražděna, již zůstane mezi opozičními stranami. Naopak ve druhé otázce ještě není jasno: dlouho se uvažovalo, že pro psychologické zmírnění protivládních nálad mezi arabskými sunnity bude některý jejich zástupce jmenován ministrem obrany, tedy na post, který dosud figuruje mezi neobsazenými. Několik oslovených sunnitských politiků v posledním týdnu odmítlo účast ve vládě. Vedle toho se v neděli 24.dubna objevilo prohlášení teroristické skupiny s názvem Základna svatého boje v Mezopotámii (Káidat al-džihád fí bilád ar-Ráfidajn), hrozící smrtí každému sunnitskému muslimovi, který by přijal účast ve vládě. Skupinu zřejmě vede jordánský terorista Abú Musab az-Zarkáví.
|