Íránská vláda přesunula velký počet vojáků do měst na severozápadě země při hranicích s Íránem. Snaží se tak potlačit tři týdny trvající občanské nepokoje, které podle zpráv opozičních skupin zanechaly až 20 mrtvých a více než 300 zraněných. Opoziční zdroje uvedly, že kolem 100 000 příslušníků íránských bezpečnostních složek se s podporou bitevních vrtulníků přesunulo do oblasti, aby tam potlačili prokurdské demonstrace.

Tato tvrzení, získaná od kurdských skupin v Íránu, nemohla být ověřená z nezávislých zdrojů. Íránští oficiální činitelé ohledně nepokojů mlčí; pouze státní tisková agentura IRNA napsala, že nepokoje vyvolaly „výtržnické a kriminální živly“. Světové tiskové agentury informovaly, že mimořádná situace na severozápadě Íránu vládne poslední dva týdny; rozsah nepokojů však zůstává nejasný.

Protesty v kurdských částech Íránu začaly poté, co 9.července íránské bezpečnostní složky ve městě Mahábád zabily kurdského aktivistu. Následně propukly demonstrace ve městech Sanandadž (kurdsky Sina), Mahábád, Sardašt, Píránšahr, Ošnávíje (Šnó), Dívándáre, Báne, Bókán a Sakiz.

K zatím největším projevům násilí došlo ve středu 3.srpna, kdy íránské bezpečnostní síly při srážkách s kurdskými demonstranty ve městě Sakiz jich údajně 12 zabily a více než 70 zranily. Svědkové vypověděli, že nepokoje začaly krátce před polednem, kdy stovky protestujících zaútočily holemi a kameny na stanoviště milicí. Vládní budovy včetně sídla guvernéra se rovněž staly cílem útoku; některé byly vyrabovány. Protestní akce pokračovala na hlavním náměstí v Sakizu, kde její účastníci skandovali: „Pryč s Chámenejím!“ Alí Chámenejí, který má funkci tzv. vůdce, je faktickou hlavou Islámské republiky Írán. Podle svědků odpověděly bezpečnostní složky ostrou palbou. Na některé demonstranty střílely bojové helikoptéry. Kurdská satelitní televize KurdSat, která vysílá z města Slémání (as-Sulajmáníja) v iráckém Kurdistánu, včera informovala, že íránská policie po incidentech v Sakizu zadržela až 1200 osob.

Včera panovaly obavy, že by mohly pokračovat násilnosti ve městech Bókán a Sanandadž (Sina), kde bylo údajně rozmístěno celkem 6000 příslušníků speciálních jednotek íránské armády.

Vůdci opozičních skupin vyzývají k zachování klidu a apelují na mezinárodní společenství, aby vyvinulo nátlak na íránské státní orgány a přimělo je k ukončení tvrdých zákroků.

Demokratická strana íránského Kurdistánu, jejíž vedení sídlí v iráckém exilu, vydala prohlášení k „mezinárodním organizacím, aktivistům za lidská práva a mezinárodnímu společenství, aby se snažili zastavit prolévání krve íránských Kurdů, které provádí islámský režim v Íránu“.

Generální tajemník Revolučního svazu íránského Kurdistánu (Yekîtî şorişgiranî Kurdistan) Husajn Jazdán Panáh, který pracuje z exilu v iráckém městě Haulér (Arbíl), prohlásil: „To, co se děje, by mohlo vyústit v další tragédii pro náš lid. Náš lid se hlásí o svá práva; chce za ně demonstrovat a usilovat o ně pokojnou cestou. Reakcí na to je však brutální síla.“ Podle Jazdán Panáha se mezi protestujícími Kurdy pohybují íránští agenti-provokatéři, aby „vyvolávali chaos a násilí, kterým by se ospravedlnila extrémní reakce íránských státních orgánů“.

V Íránu žije kolem 6 milionů Kurdů (téměř 10% obyvatel Íránu), kteří si stěžují na diskriminaci a útlak ze strany klerikálního režimu v Tehránu. V sobotu 30.července vydala OSN zprávu, podle níž Írán odepírá důstojné zacházení svým národnostním a náboženským menšinám; jejich příslušníkům v některých případech zabavuje půdu. Zpráva OSN dochází k závěru, že „oblasti historicky osídlené Kurdy … vykazují neúměrně nedostatečné služby, jako je zásobování vodou a elektřinou, a neuspokojivou míru obnovy“. Tehrán odmítá taková obvinění a vůbec krajně podrážděně reaguje na jakékoli náznaky nespokojenosti u národnostních menšin, zvláště Kurdů. Protivládní demonstrace bývají vždy tvrdě potlačeny.

Město Mahábád, kde byl 9.července zabit kurdský aktivista Šuána Sajjid Kádirí, byl hlavním městem nezávislé Mahábádské republiky, která krátce existovala v letech 1946-1947. Nadále však zůstala symbolem kurdského nacionalismu.