20.března 2003: Vojenské jednotky USA a Velké Británie vstoupily z Kuvajtu na území Iráku.
9.dubna 2003: Americká armáda obsadila centrum Bagdádu. Tři desetiletí trvající vláda Saddáma Husajna se zhroutila, nastal chaos a rabování.
12.května 2003: Americký diplomat Paul Bremer byl jmenován vedoucím Koaliční dočasné správy Iráku (Head od the Coalition Provisional Authority), kterou vedly USA.
13.července 2003: Do úřadu byla uvedena Vládní rada Iráku, složená z 25 iráckých zástupců nominovaných pod dohledem USA.
19.srpna 2003: Sebevražedný atentátník v nákladním autě naloženém trhavinou najel do střediska OSN v Bagdádu. Mezi 22 zabitými byl i vedoucí mise OSN, brazilský diplomat Sergio Vieira de Mello. Po tomto atentátu OSN stáhla z Iráku svůj personál.
13.prosince 2003: Americké jednotky dopadly svrženého prezidenta Saddáma Husajna poblíž jeho rodiště u města Tikrít.

2.března 2004: Série bombových útoků během šíitského náboženského svátku ášúrá zabila v okolí mešit v Bagdádu a Karbalá přes 171 lidí.
8.března 2004: Vládní rada Iráku podepsala prozatímní ústavu.
4.-5.dubna 2004: Čtyři američtí pracovníci soukromých bezpečnostních agentur byli zabiti ve městě al-Fallúdža. Následně americká námořní pěchota zahájila ofenzivní operaci v tomuto městě. Ve stejnou dobu milice šíitského duchovního Muktadá as-Sadra vyvolaly povstání na předměstí Bagdádu a v několika oblastech jižního Iráku.
14.dubna 2004: Italský rukojmí Fabrizio Quattrocchi byl zastřelen svými únosci. Od té doby bylo nejméně 150 dalších cizinců v Iráku uneseno; asi třetina z nich byla zavražděna. Některým z nich militantní islamisté uřezali hlavu a videozáznam vraždy publikovali na internetu.
17.května 2004: Izzudín Salím (známý též pod jménem Abduzzahra Osmán Muhammad), na něhož ten měsíc připadalo rotační předsednictví ve Vládní radě Iráku, byl zabit při explozi, kterou způsobil sebevražedný útočník v autě naloženém trhavinou.
1.června 2004: Vládní rada Iráku byla rozpuštěna. Měla ji nahradit nová, prozatímní vláda: jejím předsedou se měl stát Ajád Alláví, prezidentem Iráku pak Gází Adžíl al-Jávir.
28.června 2004: USA předaly svrchovanost vládě premiéra Allávího, a to dva dny před plánovaným termínem. Koaliční dočasná správa byla rozpuštěna a její vedoucí Paul Bremer odjel z Iráku.
1.července 2004: Irácký Zvláštní tribunál (anglicky Iraqi Special Tribunal, arabsky al-Mahkama al-džináíja al-muchtassa) sdělil svrženému prezidentovi Saddámu Husajnovi a jeho 11 předním spolupracovníkům, že budou obviněni ze zločinů proti lidskosti.
18.srpna 2004: Tisícovka delegátů na celonárodní konferenci, kde zasedli představitelé politických stran, kmenů, náboženských a občanských sdružení, zvolila ze svého středu 100 poslanců prozatímního parlamentu. Ten měl dohlížet na činnost prozatímní vlády a připravit zemi ke všeobecným volbám. Jejich termín byl stanoven na leden 2005.
26.srpna 2004: Nejvyšší šíitský duchovní Alí as-Sístání uzavřel dohodu s mladým odbojným klerikem Muktadá as-Sadrem, jehož milice následně ukončily povstání ve svatém šíitském městě an-Nadžaf.
8.listopadu 2004: Americká armáda zahájila intenzivní ofenzívu ve městě al-Fallúdža. Týden poté oznámila, že město má pod kontrolou a že v něm 1600 povstalců zabila a 1052 zajala. Al-Fallúdža se z následků zotavuje dodnes.
20.listopadu 2004: Státy, které jsou hlavními věřiteli Iráku v rámci tzv. Pařížského klubu, se dohodly, že Iráku odpustí 80% na dlužných částkách.

30.ledna 2005: V Iráku se uskutečnily první svobodné volby po půlstoletí. Šíitská koalice zvítězila ziskem 47% hlasů a obsadila 140 z celkových 275 křesel v Národním shromáždění – novém iráckém parlamentu. Většina arabských sunnitů nevolila.
16.března 2005: Konalo se první zasedání Národního shromáždění.
6.dubna 2005: Kurdský politik a právník Džalál Tálabání byl v Národním shromáždění zvolen prezidentem Iráku.
28.dubna 2005: Národní shromáždění vyslovilo důvěru vládě, v jejímž čele stanul lékař a šíitský islámský politik Ibráhím al-Džáfarí, člen Misijní strany (Hizb ad-dáva).
29.dubna 2005: Série výbuchů, provedených sebevražednými atentátníky v autech. Vůdce sítě al-Káida v Iráku, Jordánec Abú Musab az-Zarkáví, varoval, že další útoky budou následovat. V prvních týdnech po jmenování irácké vlády tak bylo zabito několik set lidí.
2.července 2005: Egyptský velvyslanec v Iráku Íháb aš-Šaríf byl unesen teroristickou sítí al-Káida, která 7.července oznámila jeho zavraždění. Jednalo se o první útok svého druhu proti diplomatům v Bagdádu a o vůbec první napadení diplomata z arabské a muslimské země v Iráku. (Ještě v červenci však někteří Egypťané s vazbami na Irák přišli s informacemi, že Íháb aš-Šaríf je pravděpodobně naživu a že zpráva o jeho zavraždění sledovala zastrašovací účel.)
5.července 2005: Poprvé se sešla Komise pro přípravu ústavy. K jejím členům z řad poslanců Národního shromáždění bylo přidáno 15 nominovaných zástupců sunnitských Arabů, aby se tak vyvážila nízká volební účast této komunity v lednových volbách.
17.července 2005: Irácký Zvláštní tribunál vznesl první obvinění proti svrženému prezidentovi Saddámu Husajnovi. To souviselo se zabíjením obyvatel šíitského městečka ad-Dudžajl v roce 1982. Zahájení vlastního soudu se očekává zhruba na konci září 2005.
20.července 2005: Zástupci sunnitských Arabů přerušili práci v Komisi pro přípravu ústavy poté, co předchozího dne byli zavražděni dva jejich kolegové.
7.srpna 2005: Prezident Džalál Tálabání zahájil první schůzku v rámci politických rozhovorů na nejvyšší úrovni, které mají pod jeho patronátem během týdne vyvést ze slepé uličky jednání o ústavě.
15.srpna 2005: Termín, kdy podle prozatímní ústavy musí parlament obdržet návrh textu trvalé ústavy.