V Paříži sídlící Mezinárodní aliance pro spravedlnost (
Alliance Internationale pour la Justice ), jež se dlouhodobě věnuje kampaním a právním projektům ve prospěch Iráku, se otevřeným dopisem obrátila na Súzán Mubárak(ovou), manželku egyptského prezidenta Husního Mubáraka. Egyptská první dáma je předsedkyní egyptské Národní rady žen. Kromě toho podporuje Červený půlměsíc i další charitativní sdružení a aktivity. Otevřený dopis, zamýšlený současně jako petice, ji žádá o intervenci ve prospěch vyšetření okolností, za nichž byly dívky z iráckého Kurdistánu v 80.letech zavlečeny do egyptských nevěstinců, kde jejich stopy zmizely. Na irácké straně šlo o iniciativu z vládní úrovně – současná egyptská vláda však odmítá jakkoli se věcí zabývat.
* * * * * * * * * * * * * * * * * *
Otevřený dopis k paní Súzán Mubárak(ové) ve věci zmizelých kurdských dívek a žen
Autoři: Françoise Brié, Thierry Royer
– za Mezinárodní alianci pro spravedlnost (Alliance Internationale pour la Justice)
29 rue du Faubourg Montmartre
75009 Paris
telefon: +33 1 48 00 03 20
fax: +33 1 48 00 03 30
internet: http://www.a-i-j.org
Adresát:
Súzán Mubárak
Předsedkyně Národní rady žen
Káhira
Egyptská arabská republika
Paříž, 1.srpna 2003
Vážená paní předsedkyně,
Irák patří mezi nejhorší země světa z hlediska počtu pohřešovaných a zmizelých osob, který se odhaduje na více než 200 000. Po mnoho let zůstávaly zahaleny mlčením osudy dětí, žen a mužů, kteří byli svým rodinám uneseni za extrémně násilných okolností. Takto v 80.letech během operací Al-Anfál, které Zvláštní zpravodaj OSN (pro lidská práva) i přední světové organizace pro lidská práva označili za genocidu, zmizelo 180 000 Kurdů. Stalo se tak poté, co byli zatčeni a odvezeni na neznámá místa, jak dokázaly zcela nedávno objevené masové hroby.
Mezi nimi byly tisíce mladých žen, jež byly v procesu selekce vyčleněny a odděleny od ostatních vězňů. Následně je odvezly armádní automobily. Jejich příbuzní o nich od té doby již více neslyšeli. Tyto skutečnosti byly potvrzeny mnoha svědectvími, která shromáždily různé nezávislé organizace.
Před několika týdny byl v ústředí tajné policie v Karkúku objeven dokument označený jako vysoce důvěrný. Tento dokument částečně vrhl světlo na osud několika z oněch mladých žen – civilistek, jejichž věk se pohyboval mezi 14 a 29 lety. Uvádí se v něm, že osoby jmenované níže byly prodány jako otrokyně nebo k převozu do několika nočních klubů v Egyptské arabské republice:
Galáwéž Ádil Rahím (14 let)
Čímán Názim Abbás (22 let)
Lajlá Abbás Džauhar (21 let)
Lamía Názim Umar (19 let)
Bahman Šákir Mustafá (26 let)
Chusárán Abdulláh Taufík (20 let)
Kadríja Ahmad Ibráhím (17 let)
Gólmalak Ibráhím Alí (19 let)
Chaula Ahmad Fachruddín (25 let)
Ismat Kádir Azíz (24 let)
Nadžíba Hasan Alí (18 let)
Hasíba Amín Alí (29 let)
Šílér Hasan Alí (20 let)
Šukríja Rustam Muhammad (27 let)
Habíba Hidájat Ibráhím (15 let)
Kuwéstán Abbás Maulúd (26 let)
Sarwa Osmán Karam (17 let)
Súza Madžíd (22 let)
Protože známe Váš zájem o obranu základních ženských práv i to, že Vaší podpoře se těší několik mezinárodních organizací zasazujících se za rozvoj občanských a politických práv, za podepsaná sdružení Vás žádáme:
– o prošetření osudu těchto žen, stejně jako osudu dalších možných obětí;
– o plné osvětlení rozhodnutí, jež vedla k převozu těchto žen, a k předání osob podílejících se na tomto převozu řádnému soudu;
– o umožnění ženám, které přežily, aby se spojily se svými příbuznými a aby obdržely zdravotní péči i kompenzace, na něž mají nárok.
Věříme, že s důkladnou pozorností přezkoumáte uvedená fakta.
S pozdravem
Françoise Brié,
ředitelka Mezinárodní aliance pro spravedlnost (Alliance Internationale pour la Justice)
|