Syrská vláda by měla okamžitě přijmout kroky, jež by omezily nadměrné nasazení síly a zastavily masové zatýkání, kterým vláda reagovala na nepokoje v kurdských částech země. Sýrii k tomu dnes vyzvala organizace Human Rights Watch (Hlídka pro lidská práva).

Nejméně 30 lidí bylo usmrceno a více než 160 zraněno během několik dní trvajících střetů, které začaly 12.března na stadiónu v Kámišló (Al-Kámišlí), převážně kurdském městě v severovýchodní Sýrii. Vyplývá to z údajů, které poskytly syrští Kurdové, a ze zpráv v tisku. Kurské zdroje sdělily, že syrské bezpečnostní složky použily ostrou munici proti neozbrojeným kurdským civilistům téměř bezprostředně poté, co v Kámišló (Al-Kámišlí) na fotbalovém zápase propukly střety mezi kurdskými fanoušky místního týmu a hostujícím mužstvem z města Dér az-Zór. Světový tisk informoval, že 12.března bylo zabito 9 lidí. Nepokoje se rozšířily do dalších kurdských měst podél severní hranice s Tureckem a následně i do Damašku a Halabu.

„Syrští Kurdové zažily pod vládou strany Baas několik desítiletí tvrdé diskriminace,“ řekl Joe Stork, pověřený funkcí výkonného ředitele divize pro Blízký východ a severní Afriku v organizaci Human Rights Watch. „Křivdám, které utrpěli na svých lidských právech, by vláda měla věnovat zásadní pozornost. Represe budou jen živit odpor a politické napětí.“

Zprávy v tisku rovněž zaznamenaly, že útoky Kurdů proti státnímu majetku, které následovaly po prvotních střetech, vyvolaly další tvrdou reakci bezpečnostních složek. Syrská vláda má povinnost na takové útoky odpovědět, avšak musí při tom použít prostředků, které jsou přiměřené hrozbě.

Organizace Human Rights Watch uskutečnila rozhovor se dvěma kurdskými obyvateli města Kámišló (Al-Kámišlí), kteří dle vlastních slov na vlastní oči viděli, jak státní bezpečnostní složky 13.března použily ostré střelivo během velkého pohřebního průvodu, který se ve městě konal za Kurdy zabité předchozího dne. Jak uvedl jeden z obou očitých svědků, který má vazby na jednu z kurdských politických stran, někteří účastníci pohřbu házeli kamení na budovu vodohospodářského ústředí v centru města a později také stříleli na budovu celnice a na silo.

V rozhovorech, které byly provedeny odděleně, oba muži sdělili, že viděli ozbrojené příslušníky bezpečnostních sil, z nichž někteří byli v uniformách a jiní v civilním oděvu, jak zahájili střelbu proti dlouhému pohřebnímu průvodu. Tito příslušníci bezpečnostních sborů jeli – podle slov obou svědků – v asi 10 otevřených vojenských džípech. Vozidla rychle projela kolem pohřebního pochodu a jejich osádky začaly ze samopalů náhodně střílet po smutečních hostech. Jeden ze svědků řekl, že na místě viděl muže, který byl postřelen do nohy a že se druhého dne při návštěvě místních nemocnic dozvěděl o tom, že bylo několik Kurdů zabito a mnoho dalších zraněno.

Organizace Human Rights Watch požadovala, aby byl nezávislým pozorovatelům umožněn volný přístup do oblastí, kde došlo k demonstracím a střetům. Tamtéž by měli být vpuštěni také novináři, diplomaté a specialisté na lidská práva.

Od doby, kdy propukly nepokoje, bezpečnostní složky prý při domovních raziích hromadně pozatýkaly stovky Kurdů. 16.března řekl Anwar al-Bunní ze Sdružení pro obranu lidských práv v Sýrii, že tato skupina disponuje seznamem 300 osob, které byly zadrženy v Dummáru, převážně kurdské předměstské čtvrti Damašku. Jeden kurdský informátor z Kámišló (Al-Kámišlí) sdělil, že ve městě byly po násilných incidentech na pohřebním průvodu 13.března namátkově pozatýkány stovky mladých kurdských mužů.

„Existují oprávněné důvody k obavám, jak se s těmito zadrženými bude zacházet, vzhledem k tomu, jaké se u vnitřních bezpečnostních složek v Sýrii vyskytují praktiky,“ řekl Joe Stork. „V tomto státním systému jsou zadržení běžně zavíráni do samovazby a během výslechů bývají mučeni.“

Organizace Human Rights Watch vyzývá odpovědné orgány v Sýrii, aby zajistily, že zatčené osoby nebudou vystaveny mučení nebo samovazbě. Organizace Human Rights Watch prohlásila, že rodinní příslušníci a právní zástupci zatčených by měli být neprodleně informováni, kde se zadržení nacházejí, a měl by jím být okamžitě umožněn přímý kontakt s nimi. Osoby podezřelé ze spáchání takových činů, které lze podle mezinárodních právních norem jasně považovat za kriminální, by měly být souzeny ve spravedlivých procesech u civilních soudů – nikoli u Nejvyššího státního bezpečnostního soudu.

„Žádný ze zatčených, proti němuž vznese obvinění Nejvyšší státní bezpečnostní soud, nemá naději na spravedlivý soud,“ upozornil Joe Stark.

Od počátku 90.let Nejvyšší státní bezpečnostní soud v Sýrii vynesl tvrdé rozsudky nad stovkami politických vězňů. Stalo se tak v procesech, jež ani v nejmenším nesplňovaly mezinárodní pravidla řádného soudu. Rozsudky, které vysloví Nejvyšší státní bezpečnostní soud, nedávají možnost odvolat se k vyšší instanci, jak to požaduje mezinárodní právo.

Organizace Human Rights Watch zdokumentovala systematickou diskriminaci, které je vystavena kurdská menšina v Sýrii, a to včetně svévolného upírání práva na občanství několika generacím Kurdů, kteří se narodili v Sýrii. (Viz Zprávu Human Rights Watch z října 1996 – Sýrie: Umlčení Kurdové.)