Jak dále informovala agentura Associated Press, ženy se na konferenci pořádané Mezinárodní aliancí pro spravedlnost (International Alliance for Justice) odmítly vyjádřit, ať již kladně či záporně, k případné invazi Spojených států a Velké Británie do Iráku. Přesto nikdo nemohl pochybovat, že jejich základní požadavek přímo předpokládá silové svržení stávajícího iráckého režimu. Jedna z aktivistek, předsedkyně Svazu iráckých demokratů Áida Usajrán, vypověděla o popravě svého syna a dodala, že před 3 měsíci bylo v Iráku 16 žen popraveno useknutím hlavy před zraky vlastních dětí.

Podle loňských zpráv dvou mezinárodních skupin (Mezinárodní aliance pro spravedlnost a Internacionály pro lidská práva) Saddámův režim od svého nástupu v roce 1979 připravil o život přes 1 milión lidí. Další 4 milióny občanů jeho země zvolily za stejné období emigraci. Tytéž zprávy označují znásilňování a mučení oponentů režimu, podezřelých z opozice nebo jejich rodinných příslušníků za systematické nástroje Saddámova policejního aparátu. Zvláštní metodou vydírání je znásilnění manželek či sester vyšetřovaných mužů, jemuž mají přihlížet přímo nebo na videozáznamu. Jakkoli muslimský svět volal po potrestání obdobných činů, jejichž obětí se za občanské války stávali bosenští Muslimové, navlas stejné jednání svých souvěrců v Iráku zatím jen tiše a ochotně přehlíží.

V téže souvislosti přinesl deník San Francisco Chronicle z 25.ledna článek, v němž poukazuje na celkové zhoršení pozice iráckých žen během 90.let. Saddám Husajn tehdy ve snaze o přízeň nábožensky orientované veřejnosti v Iráku i v zahraničí podpořil islamizační změny. V jejich rámci mj. byla usnadněna faktická beztrestnost pachatelům „zločinů ze cti“ – případů, kdy obvykle bratr zabije sestru za její skutek či způsob života, který lze vyložit jako společensky nepřijatelný. Kurdská exilová aktivistka Katrin Michael v článku vyslovila znepokojení nad tím, že na nedávném londýnském setkání iráckých opozičních skupin byly mezi 65 účastníky pouze 3 delegátky, což nevěští dostatečné zlepšení ženských otázek v budoucím Iráku.

Petr Kubálek