V nejbližší době:
– Hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci, kterou navrhla Velká Británie a jejíž návrh podpořily Spojené státy. Podle textu by se Irák musel do 17.března plně podrobit rezoluci OSN číslo 1441, jinak by musel čelit válce.

Základní situace:
– Spojené státy za podpory svých spojenců, zejména Británie a Španělska, trvají na tom, že Irák neprovedl odzbrojení v souladu s rezolucí OSN číslo 1441. Pokud irácký prezident nepřijme její podmínky a neposkytne úplné informace o osudu všech zakázaných zbraní, které Irák v minulosti vlastnil, Spojené státy a další k tomu připravené země chtějí zaútočit na Irák a dosáhnout změny tamějšího režimu i zajistit jeho odzbrojení. Odzbrojení bylo poprvé požadováno rezolucemi, které OSN přijala po válce v Zálivu roku 1991. Důvodem války byla irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990, jež vedla k válce se schválením OSN. Irácké jednotky byly vytlačeny z Kuvajtu, ale Saddám zůstal u moci.

Politicko-diplomatická perspektiva:
– Generální tajemník OSN Kofi Annan v pondělí 10. března prohlásil, že vojenská akce proti Iráku vedená bez schválení rady bezpečnosti by byla jednáním mimo rámec Charty OSN a „legitimita jakékoli podobné akce a podpora pro ni by byly vážně narušeny.“
– Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov řekl, že Rusko bude hlasovat proti americko-britskému návrhu rezoluce. Prohlásil, že práci na odzbrojení Iráku mohou dokončit inspektoři OSN.
– Předseda ruské Státní dumy Gennadij Selezňov se v pondělí 10.března setkal s iráckým prezidentem Saddámem Husajnem. Informovala o tom ruská televize RTR. Selezňov řekl: „Rusko je spokojeno s tím, jak Irák přijal příslušnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
– Americký ministr zahraničí Colin Powell v neděli 9.března řekl, že USA nemají v úmyslu prodloužit termín stanovený Iráku na 17.březen a že použijí sílu, pokud Irák do toho dne bude odmítat odzbrojit. Powell rovněž uvedl, že pokud Francie bude vetovat návrh nové rezoluce, bude to mít „velmi závažné“ důsledky pro vztahy Washingtonu s Paříží.
– V Bagdádu poskytl irácký generálporučík Husám Muhammad Amín toto vyjádření: „Děláme maximum pro to , abychom splnili své povinnosti a vyjasnili jakékoli nejednoznačné body.“
– Německý časopis Der Spiegel informoval, že kancléř Gerhard Schröder možná odcestuje do New Yorku, aby se v sídle OSN zúčastnil rozpravy o Iráku.
– Francouzský prezident Jacques Chirac v pondělí 10.března řekl, že pokud to bude nutné, Francie vznese veto proti návrhu nové rezoluce, která by umožňovala válku proti Iráku. Dodal, že Francie se nezúčastní jakékoli vojenské akce proti Bagdádu, která by proběhla bez souhlasu OSN.
– Francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin vykonal návštěvu Angoly, Kamerunu a Francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin vykonal návštěvu Angoly, Kamerunu a Guineje, aby je naklonil k hlasování proti britsko-americkému návrhu nové rezoluce. Všechny tři africké země jsou členy Rady bezpečnosti OSN. Z celkových 15 členů Rady bezpečnosti je jich 6 zatím nerozhodnuto o hlasování: Angola, Chile, Guinea, Kamerun, Mexiko a Pákistán. Rezoluci podporují Španělsko a Bulharsko spolu se dvěma stálými členy rady – Spojenými státy a Británií. Proti rezoluci se stavějí Sýrie, Německo a tři stálí členové – Čína, Francie a Rusko. Jelikož stálí členové Rady bezpečnosti mají právo veta, Rusko a Francie již pohrozily jeho uplatněním.
– V Turecku umožnily dodatkové volby konané v neděli 9.března, aby Recep Tayyıp Erdoğan vytvořil novou vládu. Její vznik by mohl vést k opakovanému hlasování tureckého parlamentu o tom, zda povolí americkým vojákům (v počtu až 62 000) rozmístění v Turecku pro jejich další postup do Iráku. Při parlamentním hlasování 1.března chyběly k takovému schválení 4 hlasy.
– Clare Short, britská ministryně pro mezinárodní rozvoj, sdělila v rozhovoru pro BBC, že podá demisi v případě britské účasti ve válce, kterou by vedly USA bez schválení OSN.
– Během víkendu se konala protiválečná demonstrace ve Washingtonu, stejně jako v různých městech Indonésie, Libanonu, Pákistánu a České republiky. Naopak pochod na podporu prezidenta Bushe se uskutečnil ve městě Fayeteville v americkém státě Severní Karolína.

Vojenská hlediska:
– Turecko seskupuje jednotky podél svých hranic se severním Irákem. V neděli 9.března již vjela na území severního Iráku turecké obrněné vozy. Přesunuly se do města Bámarní, kde již existuje turecká základna. Turecký konvoj eskortovali členové Demokratické strany Kurdistánu, jedné ze dvou hlavních frakcí iráckých Kurdů.
– Podle zpráv regionálních médií probíhala v neděli 9.března vykládka amerického nákladu v jihotureckém přístavu İskenderun. Náklad byl v kamiónech převážen směrem k základně v Gazıantepu. Koncem minulého týdne byla výstroj americké armády přepravována do měst Kızıltepe a Mardin poblíž hranic s Irákem.
– V neděli 9.března americké vojenské letectvo bombardovalo pět podzemních spojovacích stanic irácké armády, v nichž nebyly přítomny jejich posádky. Stalo se tak v oblasti asi 100 km od Bagdádu poté, co irácké síly vypálily raketu země – vzduch na letadlo americko-britské koalice, jak sdělilo Ústřední velení Armády USA.
– V pondělí 10.března shodilo letectvo americko-britské koalice 480 000 letáků s údaji o rozhlasových frekvencích, na nichž Iráčané mohou slyšet spojenecké [americké či britské] vysílání o Saddámovi.
– Seskupující se spojenecké síly dosahují v oblasti Perského zálivu zhruba tohoto početního stavu: USA 250 000, Velká Británie 45 000, Austrálie 2 000.