Žáci v tureckých školách budou moci v rámci školní výuky navštěvovat hodiny alevitského náboženství. Jak 25.února informoval deník Turkish Daily News, turecké ministerstvo školství a Ústředí pro náboženské záležitosti se dohodly na vytvoření příslušných učebnic. Ministerstvo již zahájilo přípravné studie k tomu, jaká látka a ve kterých ročnících se má vyučovat.
V Turecku, které má 65 miliónů obyvatel, žije zhruba 10 miliónů alevitů. Toto specifické náboženství na pomezí islámu není v zemi oficiálně uznáno. Velkou část alevitů tvoří Kurdové. Většina alevitů se soustřeďuje na kurdsko-tureckém pomezí kolem měst Kahramanmaraş, Malatya, Sivas, Erzincan, Erzurum, Tunceli a Amasya. Za hranicemi Turecka žijí příslušníci alevismu v Bulharsku, Řecku a iráckém Kurdistánu. Z nábožensky spřízněných alawitů čli nusajrovců v Sýrii se rekrutuje tamní vládnoucí špička včetně prezidenta Baššára al-Asada.
Alevité z Turecka tvoří významnou část téměř dvoumiliónové turecké emigrace v Německu. Některé spolkové země začaly ještě dříve než orgány v Turecku připravovat výuku alevismu jako jednoho z volitelných náboženství.
Mnoho alevitů v Turecku se politicky orientuje k socialismu. Z toho důvodu opakovaně došlo k jejich srážkám s pravicovými tureckými nacionalisty. Nedávno, 5.února tohoto roku, byl zadržen Ahmet Kaşkaya jako jeden z pachatelů žhářského útoku na alevitské shromáždění v Sivasu roku 1993, při němž uhořelo 37 lidí.
|