Kabinet vzešel z voleb konaných již loni v prosinci. Zdržení v jeho jmenování způsobily nejprve protesty proti regulérnosti voleb a poté proti jejich oznámeným výsledkům, následně zdlouhavé rozhovory ohledně jmenování premiéra a posléze i neutuchající rozpory kolem samotného složení kabinetu. To se odrazilo i v jeho složení: ministerstva, která kontrolují ozbrojené síly, zatím nebyla obsazena a dočasně je bude spravovat premiér spolu se dvěma vicepremiéry. Podobný postup ostatně loni použil Ibráhím al-Džáfarí při sestavování svého kabinetu. Od něho se ten nový v něčem podstatném odlišuje: zatímco al-Džáfarího vláda byla přechodná a jejím hlavním úkolem bylo přivést Irák k sepsání a přijetí nové ústavy, al-Málikího sestava už má Iráku vládnout po celé čtyřleté funkční období. Na základě volebních výsledků byli do nové vlády zapojeni také zástupci sunitských Arabů, jejichž političtí a duchovní tahouni al-Džáfarího vládu bojkotovali.

Kurdové oslabili, sadrovci posílili
Stejně jako v předchozí irácké vládě, také v té nové mají Kurdové osm zástupců. Tento počet včera udala agentura AP. Faktická váha Kurdů v kabinetu však poklesla, neboť celkový počet ministerstev v irácké vládě vzrostl ze 32 na 37. Přibyly totiž tři posty ministrů bez portfeje a zcela nově byla zřízena státní ministerstva pro národní dialog a pro zahraniční otázky. Celkový počet členů kabinetu, včetně premiéra a dvou vicepremiérů, bude činit 40.

Podobně rozbujelou cestou se vydala i sjednocená autonomní vláda iráckých Kurdů, uvedená do úřadu před dvěma týdny: nároky té či oné strany na co největší počet ministerských křesel měly být ukojeny založením nových ministerstev a vygenerováním zástupu ministrů bez portfeje. Nespokojenci se přesto vždy najdou: proti včera představené irácké vládě nejvíce protestovali zástupci sunnitské Irácké fronty národního dialogu a křesťanské Mezopotamské kandidátky. Rozhořčení neskrývala ani Irácká fronta konsenzu, jež kromě postu vicepremiéra (který obsadil její člen Salám az-Zaubaí) očekávala i přidělení několika ministerstev.

Zatímco hlas Kurdů bude méně slyšitelný než v předchozí vládě, dosti silně se v ní zřejmě projeví ozvěny kázání radikálního šíitského duchovního Muktadá as-Sadra. Jeho horlivý stoupenec Salám al-Málikí, který řídil ministerstvo dopravy (kde při krizi kolem karikatur proroka Muhammada, bez vědomí svých vládních kolegů, zrušil veškeré kontrakty s Dánskem a Norskem), už sice v kabinetu nezasedne; sadrovci nicméně budou mít šest ministrů. Jak včera informovala agentura Reuters, mají vedle rezortu dopravy řídit i ministerstva školství, zdravotnictví, obchodu, zemědělství a památek.

Stará jména, nové posty
Celkem čtyři členové kabinetu budou řídit obory, jichž se ujali už v předchozí vládě: jsou mezi nimi kurdští politici Zébárí (ministr zahraničí) a Rašíd (ministr vodních zdrojů), šíita as-Sáfí (státní ministr pro záležitosti parlamentu) i turkmenská politička Usmán (ministryně životního prostředí). Několik dalších v kabinetu zůstalo, pouze jejich sféra působnosti má být odlišná: kurdský místopředseda vlády Sálih byl v předchozím kabinetu ministrem plánování; dřívější ministr vnitra az-Zubajdí se nyní stal ministrem financí; sadrovec as-Súdání se z ministerstva školství přesunul do čela rezortu obchodu; předchozí ministr obnovy a bytového fondu Džáfar nyní bude usměrňovat mládež a sport. Neznámý není ani ministr ropy aš-Šahristání, jaderný fyzik a donedávna místopředseda iráckého parlamentu.