Reakce místních politiků však byly obezřetnější. Odvíjely se od úvahy, nakolik Saddámova smrt může ovlivnit projednávání kauz, které se přímo týkají Kurdů a za něž svržený prezident Iráku nesl odpovědnost, zejména zplynování města Halabdža a systematických masakrů civilistů v 80.letech.

Saddám Husajn totiž byl popraven za zločiny proti lidskosti, které spáchal při represích proti obyvatelům arabského města ad-Dudžajl. Za útlak lidí z dalších oblastí Iráku, včetně Kurdistánu, tak už nikdy nebude stíhán.

Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Bárzání ve včerejším tiskovém prohlášení zdůraznil, že poprava bývalého diktátora nesmí zabránit zdokumentování jeho zločinů na Kurdech. V prohlášení, které citovala kurdská tisková agentura Pajámnér, se zároveň uvádí: „Doufáme, že poprava Saddáma Husajna otevře Iráčanům novou kapitolu a udělá tečku za utrpením nevinných.“ Naproti tomu předseda autonomního parlamentu iráckých Kurdů Adnán Muftí – opět citovaný agenturou Pajámnér – se domnívá, že poprava nebude mít negativní vliv na vyšetřování dalších případů. Nicméně předseda Iráckého odvolacího soudu Árif aš-Šáhín dnes v rozhovoru pro Rádio Svobodný Irák potvrdil, že Saddámova smrt skutečně fakticky znamená zastavení jeho dalšího stíhání v těch případech, které stále čekají na prošetření.

Vysloveně kritický k popravení Saddáma, které vidí jako předčasné, byl kurdský poslanec iráckého parlamentu Mahmúd Usmán. Ve včerejším rozhovoru pro Rádio Svobodný Irák uvedl: „My Kurdové jsme doufali, že budou projednána i další obvinění [proti Saddámovi], … aby se v Iráku i v zahraničí utvořil jasný a ucelený obraz o zločinech bývalého režimu.“ Zklamání z uspíšeného vykonání trestu smrti vyjádřily i články na serveru KurdishMedia, kam přispívají zejména Kurdové ze západní emigrace.