Oba žalobci kandidovali v tureckých parlamentních volbách v listopadu 2002 za Lidovou demokratickou stranu (DEHAP), která byla známa svými prokurdskými postoji. V kurdské provincii Širnách (Şirnak) na jihovýchodě Turecka tehdy pro stranu DEHAP hlasovalo zdaleka nejvíc voličů – 46 procent. Do parlamentu se však nedostala, protože v celostátním úhrnu hlasů nepřekročila desetiprocentní hranici, v Turecku nezbytnou pro vstup do parlamentu. Právě tento prvek tureckého volebního systému se politici rozhodli napadnout u soudu, neboť podmínku 10 procent chápou jako politickou bariéru proti zastoupení Kurdů a dalších menšin v Turecku.

Strana DEHAP už neexistuje – v srpnu 2005 se spojila s jinou kurdskou platformou v Turecku a společně ustavily Stranu za demokratickou společnost (DTP). Přední člen strany DTP Hilmi Aydoğdu řekl agentuře Reuters, že štrasburský rozsudek o volebním systému je „velkým zklamáním pro kurdskou společnost“.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku již projednával řadu kauz, které se týkaly Kurdů v Turecku. Turecko patří mezi signatáře Evropské úmluvy o lidských právech z roku 1950, čímž se zavazuje respektovat rozhodnutí tohoto soudu.