Přitom ještě dnes večer se objevily zprávy, že plánovaný slavnostní podpis za účasti americké ministryně zahraničí byl na poslední chvíli odložen. Důvodem měl být protest arménské delegace proti prohlášení, které se šéf turecké diplomacie chystal na ceremoniálu přednést.

Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií v roce 1993 kvůli ozbrojenému konfliktu v Náhornímu Karabachu – převážně arménské enklávě na území Ázerbájdžánu, který má s Tureckem nadstandardní kontakty. Předzvěstí normalizace turecko-arménských vztahů se stal loňský fotbalový zápas, který národní mužstvo Turecka sehrálo v Jerevanu s domácím výběrem v rámci kvalifikace na mistrovství světa.

Rozsoudí historikové spor o genocidu?

Dnes podepsaná mezistátní dohoda počítá i s ustavením komise historiků, která má zkoumat masakry Arménů v Osmanské říši v roce 1915. Právě tato historická kapitola nejvíce blokuje vztahy mezi oběma národy. Jejich političtí i akademičtí představitelé se liší jak v odhadu počtu obětí, tak v hodnocení událostí první světové války, které Arméni považují za tureckou genocidu vlastních předků.

Ve Švýcarsku, kde byla průlomová turecko-arménská dohoda podepsána, je popírání arménské genocidy klasifikováno jako trestný čin. V roce 2007 zde byl k peněžitému trestu odsouzen předseda turecké levicové Dělnické strany (İşçi Partisi) Doğu Perinçek poté, co na území Švýcarska opakovaně veřejně označil genocidu Arménů za lež.

V době existence Osmanské říše žili Arméni v sousedství Kurdů. Na venkově byli většinou podrobeni kurdským kmenům, kterým museli platit daně a poskytovat služby. První velké masakry Arménů v letech 1894-1896 spáchaly kurdské milice. Na zabíjení v roce 1915 se někteří Kurdové podíleli, zatímco jiní Armény zachraňovali.